17.

743 34 3
                                    

Jason's POV
- - - - -
,,Mám nevlastního bráchu z tátovy strany.. Možná mám víc nevlastních sourozenců jen o nich nevím, táta byl velkej děvkař. Hlavně kvůli němu jsem to co jsem. A máma mi dala jen psychický problémy. I když za ty z velké části můžou oba." Řekl jsem a ona ke mně zvedla pohled. ,,Máma je už šest let mrtvá, a táta s bratrem se o mě nezajímají, ale jsem za to celkem rád." Zamumlal jsem a vzpomněl si na to co říkal Nate.

Byl bych rád kdyby se o mě nezajímali. To co dělají je hrozný. A jestli teď po nás jdou tak si jí musím hlídat mnohem víc.

,,Omlouvám se neumím na takovéhle věci reagovat, ale je mi to líto." Řekla a já se pousmál a dal jí pramínek vlasů, který ji překážel v očích na stranu.

,,Nemusí, všechno je v pořádku. Jsem.. jsem šťastnej i bez nich." Odpověděl jsem. To poslední jsem neměl říkat. Není to pravda.

,,Jsi?" Zeptala se a oči zaměřila do těch mých. Tmavě modrá která se v nich odrážela mě donutila sklopit pohled. Cítil jsem se jako by mi viděla až do duše.

,,Jasone děje se něco? Víš že mi to můžeš říct." Řekla a já se na ní znovu podíval.

,,Dojdu pro jídlo a můžeme si něco pustit jestli chceš." Řekl jsem a snažil se co nejrychleji změnit téma. ,,Vím že měníš téma a nebudu tě nutit do toho aby jsi se svěřil. Ale jsem tu pro tebe kdybys někoho potřeboval."Řekla.

Každou minutu ji mám radši. Je rozkošná, krásná, milá.. mohl bych pokračovat ještě dlouho. Dostává se mi do hlavy..

,,A hlad nemám, takže klidně pro něco dojdi, ale já už jíst nebudu.." řekla a já se pousmál. ,,To je škoda, po cestě jsem koupil celkem dost zmrzliny a ještě pár věcí, které máš podle Natea ráda." Řekl jsem a jí se rozzářily oči.

,,Vážně?" Zeptala se s velkým úsměvem a posadila se. ,,Mhm." Řekl jsem a přikývl. ,,Aw jsi úžasnej." Řekla a pevně mě objala.

Při její reakci nad tak malou věcí se mi rozbušilo srdce a na tváři se mi objevil velký spokojený úsměv.

Za ten měsíc co ji znám jsem si stihl povšimnout že pokud je ona šťastná tak jsem taky. Je to zvláštní.

,,Tak já pro to zajdu. Počkáš tu?" Zeptal jsem se a ona přikývla.
- - - - -
,,Budu tlustá když mě budeš takhle vykrmovat." Zakňučela po hodině filmu co jsem jí opravdu celkem záměrně strkal jedno jídlo za druhým, a já jí podal další balíček bonbónů.

,,Ne už nemůžu." Řekla s pokroucením hlavy a já pozvedl obočí. ,,Nemůžeš nebo nechceš?" Zeptal jsem se. ,,Nechci a nemůžu protože mi začíná být špatně a bolí mě hlava takže už nemám na nic chuť." Řekla a já ruku stáhl zpátky k sobě.

,,Bolí hodně?" Zeptal jsem se a ona přikývla.

,,Donesu ti vodu a otevřu okno. Zkus si sundat tu mikinu, třeba je to protože je ti horko." Řekl jsem a ona zahákla prsty za lem mikiny, ale zastavila se.

,,Dneska jsem si nevzala triko. Půjdu se převlíknout k sobě." Řekla a zvedala se z postele. ,,Půjč si moje." Řekl jsem a ona se na mě nejistě podívala.

,,Je to v pořádku. Dojdu si k sobě." Řekla a já pokroutil hlavou. Sundal jsem si triko a podal jí ho. Vzala si ho ode mě a stydlivě sklopila pohled.

,,Jasone tohle bys neměl." Řekla a já se uchechtl. ,,Klidně se dívej mně to nevadí." Řekl jsem a ona pokroutila hlavou a podívala se mi do očí. Přímo do očí. Tváře se jí barvily do červena a byla roztomilá.

,,O tom to není.. mohl bys se teď prosím otočit abych se mohla převlíknout?" Zeptala se tiše.

,,Dojdu pro tu vodu." Řekl jsem a zamířil ke dveřím od pokoje. Cítil jsem na sobě její pohled a pro sebe se usmál.

Dole jsem jí natočil vodu a chvíli počkal za dveřmi pokoje abych jí dal dostatečný čas. I když jen převlíknutí nemůže trvat tak dlouho.

Vešel jsem do pokoje a skleničku s vodou položil na stolek vedle postele.

,,Em?" Řekl jsem potichu a položil ji ruku na rameno. Měla zavřené oči a klidně dýchala.

Pohled mi zjemněl když jsem si uvědomil že spí. Možná jí hlava bolela z toho že byla unavená.

Vypl jsem televizi a z postele sklidil všechny věci. Zhasl jsem světlo aby ji nesvítilo do očí a nevyrušovalo. Opatrně jsem ji přikryl a políbil ji na čelo. Sám jsem nevěděl proč jsem to udělal. Jen tomu v té chvíli nešlo odolat, byla až moc roztomilá.

,,Zůstaň tu." Slyšel jsem za sebou její tichý hlas ve chvíli co jsem se otočil na odchod. Slyšiny už bych neměl mít po tom co beru ty prášky. Jestli se to vrací tak na ty prášky už vážně seru.

,,Prosím." Řekla ještě a já se k ní otočil zpátky čelem. Myslel jsem že spí.

,,Pojď sem." Zamumlala a rozespale ke mně natáhla ruce. ,,To není dobrý nápad Em." Řekl jsem váhavě i když jsem si nepřál nic jiného než udělat to co říká.

,,Jasone prostě sem pojď." Řekla tišším hlasem a já se ušklíbl. Byla vtipná když byla rozespalá.

Vlezl jsem si k ní do postele a oba nás znovu přikryl.

,,Nechceš si sundat ty džíny? Musí to být nepohodlný." Zamumlala a já pozvedl obočí. ,,Chceš mě znásilnit?" Zeptal jsem se a ona pootevřela rozespalé oči. ,,To by se ti líbilo." Odpověděla a znovu zavřela oči.

,,Možná jo." Řekl jsem a ona se unaveně pousmála. Sundal jsem si džíny protože byly opravdu nepříjemné a asi bych v nich ani neusnul, a vlezl si zpátky k ní pod peřinu.

Otočila se ke mně čelem a znovu si přes mě přehodila nohu a objala mě. Omotal jsem kolem ní ruce a zavřel oči. Tohle bude těžká noc.

Nepamatuju si kdy naposledy jsem takhle ležel s holkou v náručí aniž by bylo něco víc. Asi nikdy. Nikdy jsem neměl rád když se na mě lepily, ale ona mi nevadí. Cítím se s ní hezky. Jako by mi nic nechybělo.

,,Jasone?" Zamumlala tiše rozespalým hlasem. ,,Hm?" Odpověděl jsem a sklopil k ní pohled.

,,Mám tě ráda." Řekla a mně se zadrhl dech. Je v polospánku třeba to tak ani nemyslí. Doufám že to tak nemyslí.

Proč mi nemůže říct že mě nesnáší? Bylo by to pro nás oba mnohem lehčí. Zapomněl bych na ní a nemusel se bát že jí někdo ublíží. A hlavně bych nemusel být tak zmatený ve svých citech.

Citech..
Nemám city. City jsou sračka. Přesně jako mě to učili. City jsou jen něco co si lidé vymýšlí aby skryli to jak jsou slabý. 

Stejně tak láska. Nic jako láska neexistuje. Moji rodiče se nikdy nemilovali a přesto se vzali a měli mě.

A i kdyby láska byla, já bych si jí nezasloužil.

Já neumím milovat, a jsem nebezpečný, ale něco mě k ní táhne a nemůžu ji nechat být.

Nechci aby mě měla ráda. Nechci aby se na mě jakkoliv upla. Jsem špatný. To už by bylo lepší kdyby takhle byla třeba s Gabrielem než se mnou. Kdyby takhle ležela s ním, říkala mu to samé, nechala ho dělat to samé..

I když to bych ho asi musel zabít. Vadí mi když se jí dotýká. A nelíbí se mi že to vypadá jako výše ji to od něj líbilo stejně jako ode mě.

Upevnil jsem kolem ní sevření a zavřel oči. Už teď jsem miloval ji mít takhle blízko. Cítit její teplo a hebkou pokožku.

Kdybychom na sobě neměli spodní prádlo a ona i triko tak bychom byli tělo na tělo. Chtěl bych vědět jaké to je, ale radši bych o tom neměl přemýšlet. Nechci aby se stalo něco čeho bych potom litoval.
- - - - -
Názory?

Pořád mám pocit že je to mezi nimi hodně rychlý, ale na druhou stranu jsou tam nějaký skoky v čase, takže to možná není až tolik..

Snad se část líbila, u téhle se vážně bojím jak na to budete reagovat..

Unstable Kde žijí příběhy. Začni objevovat