Unstable

34.

Monica's POV
- - - - -
,,Řekni mi jak se vidíš." Řekl a já mírným zmatením nakrčila obočí. ,,Jak si myslíš že vypadáš." Řekl znovu a já nejistě sklopila pohled.

,,Nevím.. tak jak to říkám.. jsem tlustá, ale nemám prsa ani stehna a zadek.. a v obličeji je to ještě horší, ani to nestojí za popis..prostě úplnej opak toho co se lidem líbí.." Řekla jsem a on pokroutil hlavou.

Bože nesnáším se takhle 'svěřovat' potom to vypadá jako bych se snažila získat komplimenty a to je úplný opak. Nerada na sebe přitahuju pozornost.

,,Jsi krásná." Řekl a jemně mě vzal za mikinu. Vzadu ji trochu zatáhl aby mi byla upnutá a očima přejel po mém těle. Ale nebyl to ten znechucený nebo chtivý pohled na který jsem od hodně lidí zvyklá. Byl to něžný pohled, jako by se mu líbilo co vidí.

Což je úplná blbost, protože na mně není nic hezkého. Musí být dobrý herec..

,,Podívej se na sebe Em. Tohle tělo by ti záviděly i modelky. Proč nevidíš to co já?" Zeptal se a já ze sebe jeho ruce setřásla. Najednou se mi do hlavy znovu dostaly pochybnosti a problémy s důvěrou.

,,Protože ty vidíš co chceš, vidíš mě určitě jako jednu z dalších Jasone, ale pár sladkých, nepravdivých řečí ti u mě rozhodně nezaručí to že se s tebou vyspím." Řekla jsem a on trochu ustoupil. ,,Myslíš že tě chci jen do postele?" Zeptal se zraněně a já od něj odvrátila pohled. Do háje to jsem vůbec nechtěla říct proč jsem to řekla?

,,Monico podívej se na mě." Řekl a já se vysmekla z jeho sevření.

,,Nech mě dodělat to jídlo." Řekla jsem a znovu si vzala do ruky nůž abych nakrájela brambory.

,,Něco jsem ti kurva řekl tak to udělej." Zavrčel a hrubě mi cuknul s pravou rukou. Od leknutí nad jeho změnou nálady jsem sebou cukla a rychle sklopila nůž abych nikomu z nás neublížila.

,,To chceš abych tě podřezala nebo co? Zbláznil jsi se?" Zeptala jsem se a snažila se ruku uvolnit z jeho sevření.

,,Jasone pusť mě, bolí to." Řekla jsem ale on mě jen dál probodával pohledem. Najednou vypadal jinak. Vypadal naštvaně a jako by byl někdo úplně jiný. Zhluboka dýchal a pohledem přeskakoval i někam za mě. ,,Jasone." Řekla jsem tišším vystrašeným hlasem, ale on neposlouchal jen chvíli sledoval mě a potom cosi v místnosti vedle. Tohle nevěstí nic dobrého.

Nůž jsem si přendala do druhé ruky a položila ho na linku a volnou ruku mu přiložila na tvář. ,,Jayi." Řekla jsem a snažila se ho nějak uklidnit. Sakra co se mu děje? Měla bych zavolat Natea ale nevím co by se mohlo stát..

Pevně mě jeho druhou rukou chytl za čelist a já tiše sykla bolestí. Má hrozně pevný stisk. Do očí se mi nahrnuly slzy a myslela jsem že omdlím z toho jak rychle mi bilo srdce. Co se to děje? Bojím se..

,,Jsi- poslali tě sem, chtějí se mě zbavit." Řekl a pustil mě. Vystrašeně jsem se od něj odtáhla a nechápavě ho přes uslzené oči sledovala.

Do rozklepané ruky vzal skleničku a podíval se na mě.

,,Běž." Zašeptal a o sekundu později proletěla sklenička těsně vedle mé hlavy.

Potom už nic neříkal a jen na mě s častým mrkáním upíral zrak a tím to bylo horší. Působil jako psychopat. Na obličeji se mu nezrcadlily žádné emoce. Jen prázdný výraz.

Poslechla jsem co řekl i když mi to přišlo šílené a rozeběhla se po schodech nahoru. Slyšela jsem jak se dole probírá nějakými šuplíky a ve spěchu se snažila najít Natea.