Unstable

67.

předem se omlouvám za chyby 💗
- - - - -
o týden později
- - - - -
Jason's POV
- - - - -

,,Můžeš mi vysvětlit co to zase předvádíš?" Zeptal jsem se jí zavrčením a ona se uchechtla. ,,Zbavuju se konkurence." Řekla a podívala se na své nehty. Nemůže nás nechat být? Nechci ji, proč se na mě prostě nevykašle?

,,Tady není žádná konkurence Amber. Monica je ta kterou chci a s kterou budu. Jak dlouho ti bude trvat než si to uvědomíš? Ještě chvíli budeš pokračovat v podobných věcech a zabiju tě." Zavrčel jsem a ona ke mně přešla blíž a odstranila mi ruce z klína. Posadila se na mě a přitáhla si mě blíž k ní za zátylek. Palcem mi přejela po spodním rtu a upřeně se mi podívala do očí.

Zamračil jsem se a sundal ze mě její ruce. Nechci aby se mě dotýkala. Em je zatím pryč, ale nevím jak bych jí tohle vysvětlil kdyby přišla.

,,Slez ze mě." Sykl jsem a ona se uchechtla. ,,Proč bych měla? Vím že mě chceš." Řekla a konečky prstů mi přejela po hrudi. Tak moc bych jí chtěl shodit, ale nemůžu. Ublížila by si a já neubližuju ženám a už vůbec ne těm těhotným.

,,Opravdu jsi těhotná?" Zeptal jsem se opatrně a ona se ušklíbla. ,,Měla bych?" Zeptala se a já cítil jak se ve mně znovu probouzí vztek. Lhala jí? Žádné dítě nečeká a s Em jsme se kvůli tomu znovu pohádali?

,,Vzhledem k tomu že jsi jí to řekla tak bych to očekával." Řekl jsem a ona pokroutila hlavou. ,,Nikdy, zkazilo by mi to postavu a tyhle křivky se samy nezískaly. To bys jí mohl říct. Je ještě tlustší než si ji pamatuju." Řekla a já ji ze sebe strčil na zem. Není těhotná, to znamená že jsem Em nepodvedl. To znamená že se nemusím cítit tak provinilý za to že ji možná ublížím.

Nikdo o Mon nebude říkat takové věci. Nikdy nebyla tlustá a teď je těhotná a stále vypadá krásně.

,,Vypadni z mého domu a už nikdy tě nechci vidět blízko čehokoliv co je mé, včetně mých lidí a mé rodiny. Porušíš to a zabiju tě bez ohledu na to že jsi žena. Nikdo nebude urážet mě ani mou přítelkyni a mé děti." Zavrčel jsem a ona se zvedla ze země. Znovu přešla ke mně a prsty mi přejela po hrudi.

,,Myslíš si že ona bude schopná tě uspokojit tak jako já?" Zeptala se a zvedla ke mně pohled zatímco se na mě přitiskla o něco víc.

Tak hrozně moc mě vytáčí.

Samozřejmě že bude. Em je mnohem lepší než ona. Už jsem jich měl nespočet a s ní je to nejlepší. Nevím jestli je to tím že je prostě úžasná nebo tím že ji miluju a zajímám se i o to jak se ona cítí, ale opravdu jí nikdy nebudu mít dost.

,,Vypadni." Sykl jsem po ní a znovu ji odstrčil. Už je mi jedno že jí třeba ublížím. Ona by si to zasloužila za všechno co dělá.

,,Ještě budeš prosit abych se vrátila." Řekla s úšklebkem a odešla pryč. V duchu jsem protočil oči a dlaněmi si promnul obličej.

O tom silně pochybuju. Nenechám ji se k nám přiblížit. Už se s Em nechci hádat. Za chvíli bude v devátém měsíci tudíž bude miminko brzy mezi námi a všechno bude o něco těžší..

,,Co se tu dělo?" Zeptala se potichu Mon která stihla přijít zpátky domů krátce po Amber a já k ní zvedl pohled. Doufám že si nemyslí že jsem tu s ní něco dělal protože to už by mě opravdu zklamalo..

Vynutil jsem malý úsměv a přitáhl si ji do objetí, které slabě opětovala. Poslední dobou ji všechno bolí a je opravdu unavená. Doufám že to přejde až se malá narodí. Nelíbí se mi když ji něco bolí.