Unstable

13.

Jason's POV
- - - - -
,,Teď do prava." Řekl jsem a zatočil. Stejně tak i ona.

,,Jasone někdo se k nim přidal." Řekla mírně vystrašeným hlasem. ,,Všechno bude dobrý, jen se drž u mě." Snažil jsem se jí utišit, ale sám byl celkem dost vynervovaný. Bylo to několik lidí od Jacksona. Nevěděl jsem co chtěli. Jdeme si po krku už několik let, ale teď je tu ta možnost že ublíží i Nick a to nemůžu dovolit.

Budu muset riskovat. Natáhl jsem se na zadní sedačky pro tašky a dal si je vedle sebe.

,,Em za zhruba pětset metrů bude taková tmavá ulička, zajeď tam a počkej na mě." Řekl jsem a ona přikývla.

,,Jeď rychleji prosím." Řekl jsem a ona přidala na rychlosti, stejně tak i já.

,,Umíš řídit auto?" Zeptal jsem se jí rychle a kontroloval Jacksona.

,,Ani ne.. Motorku líp." Řekla a já se nervózně kousl do spodního rtu. Tak to nevyjde.. možná by to byl větší risk kdybychom se prohodili.

,,Dobře tak jinak.. nezastavuj se u tý uličky a prostě jedeme dál. Já je nějak setřesu. Jeď předemnou prosím." Řekl jsem a zpoza opasku si vyndal pistol. S Natem jsme se dohodli že jí o mafii nic říkat nebudeme a mám to v plánu dodržet. Pokud mi to teda tihle nepřekazí.

Rychle jsem jí poslal jak se má dostat k T2 a znovu jí řekl ať přidá na rychlosti. Sám jsem trochu zpomalil a stáhnul dolů okýnko. Zhluboka jsem vydechl a podíval se do zpětného zrcátka. Nesnáším tyhle pronásledování.

Teda jak kdy, občas je to zábava. Třeba s policií. Ale ta se mě snaží jen zavřít. Tihle mě chtějí zabít a Em je v nebezpečí.

Pravou rukou jsem pevně chytl volant a vyklonil se z okýnka. Zamířil jsem na auto které bylo na pravé straně za mnou a vystřelil. Trefilo se to do jeho levého kola a on dostal smyk směrem k druhému autu takže se oba sejmuli navzájem. To nebylo tak těžký.

Idioti.

Úlevně jsem vydechl a znovu přidal na rychlosti. Musím jí dohnat.

O ani ne pět minut později jsem jí měl znovu na dohled a pro sebe se pousmál. Byla v pořádku.
- - - - -
,,Za chvilku jsme tam, jen musíme projet tamtím lesem." Řekl jsem a všiml si jak se mírně otřásla a pevněji sevřela řídítka. ,,Nemám ráda lesy." Řekla tiše a já si povzdechl. ,,Já vím Nick, ale jinak se tam nedostaneme." Řekl jsem a ona pokývala hlavou.

,,Jasone?" Ozvala se po chvíli ticha. Ticha hlavně z její strany, mě pořád něco hrálo v hlavě. Ať už to byly nadávky, upozornění, dobíravé řeči, nebo zvuky a šepot.

,,Hm?" Odpověděl jsem a věnoval se hlavně cestě. ,,Taky slyšíš to pípání?" Zeptala se a já pozvedl obočí. Většinou jsem já ten co má halucinace.

,,Ne.. asi se ti něco zdá." Řekl jsem a doufal že je to opravdu tak.

,,Doufám v to." Zamumlala potichu a oba jsme se věnovali jízdě. Za chvíli už jsme byli pryč z lesa a zastavovali jsme pár metrů od velké dřevěné chaty, která na pohled vypadala zchátrale, ale uvnitř to tak ani zdaleka nebylo.

Vystoupil jsem z auta a vzal naše tašky. Došel jsem k Em a všiml si jak trochu bojuje se zapínáním helmy.

,,Ukaž." Řekl jsem a helmu jí rozepl. Sundal jsem ji jí a ona se usmála.

,,Děkuju." Řekla a s nepatrnými potížemi slezla z motorky.

,,Pořád slyším to pípání." Řekla a já se trochu zamračil.