73.

500 31 6
                                    

Monica's POV
- - - - -

,,Respektuji to že máš přítele, můžeme jít jen jako přátelé." Řekl Lucas a já pokroutila hlavou. Kde je Nate když ho nejvíc potřebuju?

,,Já se omlouvám, ale opravdu nemám zájem." Řekla jsem a on udělal krok dopředu takže já o dva kroky ustoupila. Pousmál se a zavřel za sebou hlavní dveře. Doháje co se mnou bude?

Jsem u nás doma a stále se cítím v pasti.

,,Můžeme být tady." Řekl a já pokroutila hlavou. ,,Prosím běžte pryč." Řekla jsem se zrychleným dechem a znovu ustoupila když šel blíž ke mně.

,,Přeci už si tykáme Monico." Řekl se stálým úsměvem a mně se zrychlil dech když mě pomalu zavedl až do kouta místnosti.

,,Omlouvám se Lucasi ale já opravdu nechci. Mám v plánu trávit večer s mou dcerou a tak to taky zůstane. Můžeš prosím odejít a už nás nechat na pokoji...?" Zeptala jsem se a on pokroutil hlavou. ,,Nemám špatné úmysly, jen přátelská večeře." Řekl a já zavřela oči. Proč je tak neodbytný?

,,Prosím. Pochop že nemám zájem." Řekla jsem potichu a on se zastavil v cestě. ,,Jen jedna večeře. Potom tě nechám být." Řekl. Asi nemám na výběr.. Nenechá mě být pokud s tím nebudu souhlasit.

,,Ale budeme tady. Musím být s Charlie." Řekla jsem a on s úsměvem přikývl. ,,Objednám jídlo. Zatím se posaď." Řekla jsem a vzala si do ruky telefon. Nechci aby objednával on. Nevěřím mu a nevím čeho by byl schopný.

,,Můžeš objednat, ale já platím." Řekl a já k němu zvedla pohled. ,,Zaplatím to rovnou z mobilu." Řekla jsem a taky se posadila ke stolu. Charlie ještě naštěstí spí, ale až se probudí tak ji budu muset přebalit, dát chvilku na bříšku, hrát si s ní a potom ji dát znovu napapat dokud neusne.

Nevím jak to všechno udělám když tu bude on. Doufám že se nestane nic špatného, Charlie mě potřebuje.

,,Jen ji zkontroluju, zatím si klidně natoč vodu nebo něco..." řekla jsem vstala od stolu zatímco on přikývl. Potichu jsem odběhla nahoru po schodech až do jejího pokojíčku a posadila se na zem vedle její postýlky.

Opatrně jsem ji pohladila po křehké hlavičce a opřela si bradu o okraj postele. Chytla jsem ji za ručičku a oni mi stiskla prst v dlani.

,,Doufám že z toho nebudeme mít problém." Řekla jsem potichu a ruku od ní odtáhla.

Už dvakrát mě někdo neznámý zdrogoval, ale tentokrát by se mi to dostalo i do mléka a to opravdu nesmím dovolit.

Ze šuplíku jsem vyndala dvě lahvičky a do každé z nich odstříkala mléko jen pro případ nouze. Ať už se stane cokoliv, ji to nesmí zasáhnout.

Mléko jsem dala vedle okna aby bylo ve chladu a znovu k ní přešla. Pořád jí nemůžeme dávat pusinky, aby nějak neonemocněla, ale je to opravdu těžké. Je hrozně roztomilá a k zulíbání...

,,Maminka s tatínkem tě milují." Řekla jsem potichu a znovu ji pohladila. ,,Všechno bude v pořádku Charlie, dnešek bude dobrý." Řekla jsem a vstala od ní. Rukou jsem si prohrábla vlasy a znovu vytočila Nateovo číslo. Proč mi to nezvedá? Kde je?

Pomalu jsem sešla schody zpátky dolů a Lucas ke mně hned zvedl pohled.

Znovu jsem přešla ke stolu a do ruky vzala skleničku s tím že se napiju, ale zastavila jsem se v poslední sekundě.

Byl tu sám, nevím co by s tím mohl udělat.

Skleničku jsem znovu dala trochu níž a přešla s ní ke dřezu.

Unstable Kde žijí příběhy. Začni objevovat