76.

598 33 6
                                    

pls o soudu toho moc nevím snad to nebude špatné, vím že by si pravděpodobně měli říkat jinak, ale 'pane žalovaný' atd mi tady prostě nezní moc dobře
- - - - -
Monica's POV
- - - - -

,,Víme, že zabil nespočet nevinných lidí a spáchal nespočet přestupků..." sotva jsem poslouchala co právník který je proti Jasonovi říká.

Moc často opakoval stejná slova a stejné věci. Je vidět že toho na něj moc nemají a snaží se aspoň o něco.

A nezabil nikoho nevinného. Sám mi říkal, že by to nikdy neudělal. Vždy jen někoho kdo mu přišel nevěrný, podezřelý, nebo byl proti němu. Nic z toho nebyli dobří lidé.

Po tom co právník domluvil se slova chopil táta. Tiše jsem sledovala Jasonova tetování na krku a myšlenkami byla mimo.

Chtělo se mi spát a bylo mi špatně. Znovu se mi chtělo zvracet, ale myslet na něj mi pomáhalo.

Myslela jsem na to jaké to bude až ho konečně propustí a to mi zabralo několik minut.

,,-byla i přítelkyně, donucena k pohlavnímu styku který zapříčinil její následovné těhotenství." Slyšela jsem a konečně se probrala z myšlenek.

Co to říkal? To už na něj opravdu nic nemají že si vymýšlí i takové věci? Jason by to nikdy neudělal. Nikdy by mi neublížil.

Všimla jsem si jak Jason naštvaně zatl pěsti a zhluboka dýchal.

,,Pane žalovaný, chcete se k tomu nějak vyjádřit?" Zeptala se soudkyně Jasona a můj táta nepatrně přikývl aby mu dal vědět že může. Jason se postavil a já se nepatrně napnula. Jsem nervózní i za něj.

Doufám že neřekne něco špatného. Ne že bych si myslela že je hloupý, ale je naštvaný, říká různé věci když je naštvaný.

,,Paní soudkyně, svou přítelkyni jsem nikdy do ničeho nenutil ať už mluvíme o našem vztahu nebo o sexuálních aktivitách. Vše bylo zcela dobrovolné, stejně tak jako naše dcera, ale o těch toto řízení nepojednává nemýlím-li se." Řekl Jason a mně se rozbušilo srdce když jsem znovu uslyšela jeho hlas. Zní unaveně a zničeně. Opravdu se těším až bude doma.

Doufám že se znovu hned nevyhne do práce ale dá si alespoň týden pauzu kdy bude jen spát a nějak se starat o své zdraví.

,,Vaše dcera, nebyla plánovaná nepletu-li se pane obžalovaný." Řekl znovu žalobce který je proti němu a táta se na něj podíval jestli to myslí vážně.

Nevím kam tím míří, možná zase k tomu že mě k tomu Jason donutil. Pořád to stejné.

,,Námitka." Pronesl táta a soudkyně ho přerušila nepatrným zvednutím ruky. ,,Zamítnuto." Řekla a on naštvaně vydechl. Už jsme tu hrozně dlouho a pořád je to z jejich strany to stejné dokola.

Pořád jen omílají že udělal něco ilegálního a předkládají přestupky na které mají minimální důkazy.

,,To vy pravděpodobně taky ne. Nedokážu si představit jaké zklamání musíte být." Zavrčel Jason a soudkyně mu hned naúčtovala nějaký poplatek za to že byl drzý.

Ale dal mu co si zasloužil. To je můj Jason. Tenhle právník je neskutečně zdlouhavý.

Nemá nové návrhy. Nemá důkazy, nemá svědky. Nemá nic. Předhazuje stále to stejné a soud ho nechává..

Táta ho stáhl zpátky do židle aby se posadil a převzal slovo.

Netrvalo dlouho a znovu jsem byla mimo. Poslední dobou se to stává hodně často a nevím jestli je to dobře.

Unstable Kde žijí příběhy. Začni objevovat