2. Kapitola

15K 628 3
                                    

Přijeli jsme před svatební salón. Achjooo.. Ještě nemám dodělanou střední školu a už se budu vdávat, to je jako zlý sen.
,,Pojď beruško." pobídla mě mamka a já jen přikývla. Vystoupila jsem z auta a naši bodyguardi nám byly nestále v patách a střežili nás. Jsem ráda, že máme bodyguardy, jelikož jsme mafiánská rodina a jde po nás spousta nepřátelských rodin. Oliver mě už mockrát ochránil, když po nás stříleli, není to nic příjemného, ale člověk si na to časem zvykne. Takové přestřelky už skoro vůbec nevnímám. Vešli jsem do obřího svatebního salonu, kde se nás ujala nějaká mladší žena.
,,Jaké šaty si představujete?" zeptala se mě.
,,Vlastně ani nevím, ještě jsem neměla čas o tom nějak přemýšlet." řekla jsem popravdě. Žena jen přikývla.
,,Tak vyzkoušíme různé střihy a uvidíme, které se vám budou nejvíce líbit." usmála se na mě. Jen jsem přikývla a pohledem se podívala na mámu, která vypadala nadšeně.
,,Běžte se vysléct tam do té kabinky." ukázala mi slečna a já ji poslechla. Sundala jsem si kraťásky a tílko, stála jsem tam jen ve spodním prádle. Během chvíle přišla žena se spoustou šatů v rukou. První šaty, které jsem si zkusila byly dlouhé, přiléhavé a krajkové, které zakrývaly snad vážně vše. Připadala jsem si v nich jako jeptiška. A když jsem se šla ukázat ani máma z nich nadšená nebyla. Prostě mi připadaly jako noční košile. Další šaty jsem měla ve střihu mořské panny, v těchto šatech jsem se ani pořádně hýbat nemohla, byly hrozně nepohodlné. Když jsem si zkusila, ale třetí šaty, připadala jsem si jako princezna. Měly velkou tylovou sukni, holé záda a krajkovaný vršek, který měl malé rukávky. Když jsem se šla ukázat mamce, v očích se ji objevily slzy.
,,Jsou to ty pravé." řekla jsem jistě a máma jen přikývla. Na ceně nám samozřejmě nezáleželo, máme peněz dost. Nikdy na ceny nehledíme, co chceme to si vezmeme a někdy i zadarmo. Ještě jsem si koupila obyčejné bílé lodičky. Svatbu budu mít v elegantním stylu, jelikož mafiáni jsou elegantní. Kytici jsem si objednala z růží, jelikož růže jsou elegantní a já je miluji.
Po náročném nakupování jsme se v pozdních hodinách vrátili domů a otec zuřil.
,,Kde jste byli tak dlouho?" spustil hned, když jsme přišli.
,,Byli jsme nakupovat na Miinu svatbu." řekla máma skoro až provinile.
,,Pojď se mnou." přikázal ji otec a máma ho poslušně následovala. Všichni věděli, co se bude dít, zbije ji, a pak ji znásilní. Vyměnila jsem si s mámou smutné pohledy a jenom jsem polkla. Šla jsem raději do kuchyně, udělat si kávu nebo něco na uklidnění. V kuchyni seděl můj bratr a listoval v nějakých papírech, nejspíše obchodech. O obchodech ženy nic neví, takže jsem se ani nevyptávala. Jen jsem si udělala latté a posadila se naproti něho. Na chvíli pozvedl oči a podíval se na mě, ale velkou pozornost mi nevěnoval.
,,Jaký je?" zeptala jsem se ho a donutila ho odtrhnout zrak od papírů.
,,Kdo?" zeptal se a věnoval mi pozornost.
,,Peter." řekla jsem celkem klidně, ale moje zvědavost musela jít znát.
,,Chtěla by ho spousta žen, takže by jsi měla být šťastná, že ty budeš jeho. Ale taky je velmi krutý, byl vychováván tvrdě a to se na něm podepsalo. Ve svých dvanácti už zabil chlapa, je velmi silný a krutý." řekl jak kdyby to bylo normální. Mě to celkem hodně překvapilo. Věděla jsem, že když budu s ním, tak si budu muset dávat pozor na svou proříznutou pusu. Víc jsem vědět nepotřebovala, mám z něho strach a Elliot to poznal.
,,Ty to zvládneš." povzbudil mě, to jsem od svého bratra nečekala. Jen jsem přikývla, i když jsem o sobě pochybovala a věděla jsem, že to nezvládnu. Nevydržím být s člověkem, který je tam krutý, nechci trpět jako moje matka.
Můj otec ji ponižuje před služkami i před bodyguardy. Ne jen že ji bije, taky si domů tahá coury, děvky... To je snad to nejhorší, co může udělat. Nezajímá ho, že matka po večerech pláče, a že ji to mrzí, jelikož se snaží být správnou manželkou.
Dopila jsem své latté a šla do svého pokoje, procházela jsem kolem ložnice svých rodičů. Z ložnice jsem slyšela strašidelné steny a vzlykání matky, prostě děs. Zrychlila jsem v kroku a zabouchla za sebou v pokoji. Vyslekla jsem se a vlezla jsem si do sprchy. Vždy když jsem ve sprše smývám ze sebe všechnu bolest, strach a starosti. Oblékla jsem si noční košilku a zalezla do postele.

Zajatkyně MafieKde žijí příběhy. Začni objevovat