Lidi to nemyslíte vážně, jste skvělí. Včera jsem psala, že jsme překročili 500shlédnutí a dneska Vám chci poděkovat, že jsme překročili 600shlédnutí. Nemám slov, můžu Vám zase jen poděkovat a říct, že jste naprosto úžasní!! Děkuji!!
_______________________________Otevřela jsem oči. Co se to tu kurva děje? Proč sedím připoutaná na židli v nějaké tmavé místnosti? A mám roubík v pusy? Kromě toho, že je mi špatně, mě teď ještě bolí hlava. Začala jsem se kroutit, chtěla jsem se dostat nějak pryč, ale jediné, co se mi povedlo, bylo, že jsem se židlí spadla na zem a udeřila se do hlavy. No, super...
Najednou se otevřely dveře a v nich se objevila postava, která se pomalinku přibližovala.
,,Princezno nepokoušej se o útěk, jen si ublížíš jako teď." zvedl mě muž i se židlí. Konečně jsem mu viděla do obličeje, Kryštof?!
,,Ukaž, utřu ti krev." snažil se mi utřít krev, která mi nejspíše stékala z hlavy. Začala jsem se hýbat, nechtěla jsem, aby se mě dotýkal.
,,Takže po dobrém to nepůjde." zasmál se. Sundal mi roubík z pusy a první, co mě napadlo? Křičet.
,,Pomooc!" křičela jsem z plných plic.
,,Tady tě nikdo neuslyší." zasmál se. Přestala jsem křičet a upřeně se na něj dívala.
,,Proč jsi mě unesl?" zeptala jsem se zvědavě.
,,Protože mě už sere, že můj starší bratříček má vždy to nejlepší. Otec mu dal všechny obchody a mu se začalo dařit. Zatím co já musím tvrdě dřít. Otec mu zařídil tebe, jednu z nejkrásnějších mafiánských dcer. A víš co je nejhorší?" zakroutila jsem hlavou. ,,Ty se mu moc líbíš, zamiloval se do tebe." odplivl si. Mě to tak špatné nepřijde, je celkem dobře, že se do mě zamiloval. Myslím, že by měl svou ženu milovat. ,,On se do tebe neměl zamilovat, měl tě nenávidět, a pak bych došel já a utěšoval tě a ty by jsi se zamilovala do mě!" křičel na všechny strany. Naháněl mi vážně strach. Chci Petera, chci, aby mě dostal pryč. Chci být s ním.
,,Nikdy bych se do tebe nezamilovala." řekla jsem celkem klidně.
,,Teď ne, protože jsi se už zamilovala do něj." zamilovala jsem se do něj? Co když má pravdu, co když jsem se do něj vážně zamilovala. Možná jen trošku. Ze začátku mi přišel krutý a já s ním nechtěla mít nic společného, ale teď vím, že není zase tak špatný. Dokáže být milý, postarat se o mě. Potřebuji ho. Najednou mi začali stékat slzy po tváři.
,,Stýská se ti po něm, co?" odplivl si.
,,Jsi hovado, co jen žárlí na svého bratra, který toho dokáže víc..." už jsem se neovládla a řekla jsem, co jsem si myslela.
,,Ty jedna děvko." zasmál se a vrazil mi. Cítila jsem, jak mi z pusy teče krev, bolelo to, dost to bolelo. Kryštof se zvedl a odešel, nechal mě tam. Seděla jsem tam samotná na židličce, po tváři mi stékaly slzy a obličej mě pálil po té bolestivé facce.
,,Kde jsi Petere?" neustále jsem si opakovala, přála jsem si, aby mě nějak našel, zachránil mě a já zůstala zase s ním. Ucítila jsem zase ten nechutný pocit...budu zvracet. Než jsem se nadála už to ze mě letělo ven. Pozvracela jsem si své pyžamo, fakt nechutné. Ale jsem ráda, že mi aspoň sundal ten roubík z pusy, jinak bych se nakonec zadusila vlastními zvratky. Trošku nechutné.
Co když Petera už nikdy neuvidím? To mi za tu chvilku přirostl až tak moc k srdci? Je tedy o hodně lepší než ten jeho povedený bratříček...hajzl jeden. A můj bodyguard byl s ním spolčený, to by si Oliver nikdy nedovolil. Kdo ví jak se Oliver má? Hlídá teď mou matku? A co matka? Je v bezpečí? A mojí dva malý bratříčci v jejím bříšku, jak na tom asi jsou? Po dlouhé domě přemýšlím zase nad svýma nejbližšíma, jak moc mi všichni chybí, a jak ráda bych někoho aspoň viděla. Z očí se mi hrnuly další slzy.. Kdybych měla normální život, nic z tohoto by se nedělo. Mohla bych žít šťastně, ale ne, já musím trčet v nějaké díře, svázaná na židli a bečet.
Najednou se otevřely dveře a v nich stál...
Kdo si myslíte, že stál ve dveřích? Najde Peter Miu?
Další kapitola bude nejspíše z pohledu Petera, rozhodla jsem se, že sem tam napíši kapitolu z jeho pohledu, třeba to bude zajímavější.
Snad se Vám tato kapitola líbila, děkuji za vaši podporu, jsem ráda, že tento příběh vůbec někdo čte.
ČTEŠ
Zajatkyně Mafie
Teen FictionJmenuji se Mia Gibson, jsem sedmnáctiletá holka, která nežije až tak úplně v normální rodině. Jsme rodina mafiánů. Mám ještě staršího bratra Elliota, který se samozřejmě zabývá mafií. Mě ale mafie nic neříká, což se nelíbí otcovi. Naše rodina je jed...