Zajatkyně Mafie

43. Kapitola

Otevřela jsem dveře od domu.
,,Konečně doma." promluvila jsem na Petera.
,,Konečně." přikývl a políbil mě.
,,Chci vědět, co je v té krabici." zasmála jsem se.
,,Já taky." usmál se. Namířili jsme si to s krabicí do obýváku, Peter chtěl už krabici otevírat.
,,Ty né." okřikla jsem ho.
,,Jsi jak malé děcko." protočil oči. Vyplázla jsem na něj jazyk. Rozdělala jsem krabici, ve které byl napěchovaný obří plyšový medvídek.
,,Woow." řekla jsem radostně. Peter nakoukl do krabice a v jeho očí se objevil údiv.
,,Malinké se bude určitě líbit." pohladil mi bříško.
,,To bude." usmála jsem se. Vytáhla jsem toho plyšáka, byl vážně obrovský.
,,Měli bychom zařídit pokoj pro mimčo." zasmála jsem se.
,,Mám pro tebe překvapení, něco jsem včera zařídil." zasmál se.
,,Cože?" nechápavě jsem se na něj podívala.
,,Pojď za mnou." chytl mě za ruku. Vyšli jsme schody a zastavili jsme se až před jedním pokojem, který měl být pro dítě.
,,Zavři oči." poručil mě. Poslechla jsem ho.
,,Můžeš." zasmál se. Když jsem otevřela oči, myslela jsem, že je to sen. Stála jsem v růžovém pokojíku, ve kterém byla krásná bílá postýlka, ve které byli polštářky a dečka. Bylo tam vše, hračky, přebalovací pokoj, skříň, všechna výbava a ve skříni bylo oblečení.
,,Petere." objala jsem ho a dala mu vášnivý polibek. Cítila mi, že mi po tváři stékla slza.
,,Ty pláčeš?" zeptal se.
,,To dělá to těhotenství, jsem nějaká přecitlivělá." zasmála jsem se.
,,Je to nádherné." znovu jsem se rozhlédla po tom dokonalém pokoji.
,,Pro naši princeznu cokoliv." pohladil mě znovu po bříšku.
,,Vedle postýlky, na tou malou židličku, dáme toho obřího medvěda." začala jsem plánovat.
,,Dobře." zasmál se.
,,Jsi blázen." dala jsem mu cudný polibek na rty. Nechápala jsem, jak to mohli stihnout, něco tak krásného. Prostě jsem neměla slov.
,,Zavolám všem rodičům a řeknu jim, že jsi v pořádku. Měli o tebe všichni strach." informoval mě Peter. Jen jsem přikývla a prohlížela jsem si pokojík..
,,Toto bude tvoje." promluvila jsem k bříšku.
,,Pojď, vyvalíme se na gauč a odpočineme si. Maminka je unavená." zasmála jsem se. A vydala se k obýváku.
,,Jsem ráda, že jste zpět." promluvila na mě jedna ze služebných. To je ta, co mi říkala o Evelin.
,,To já taky." zasmála jsem se.
,,Bříško vám pěkně roste."
,,To teda ano." usmála jsem se.
,,A víte, co to bude?" zvědavě se zeptala.
,,Holčička." řekla jsem pyšně.
,,To bude mít pan Palmer radost, vždy chtěl mít holčičku. Říkal, že by pro ni snesl modré z nebe." rozplývala se. Je zajímavé, že služebné ví vše.
,,Dáte si něco k jídlu?" zeptala se mě.
,,Zmrzlinu." řekla jsem hned.
,,V takové zimě?"
,,Mám na ni hroznou chuť. A taky okurky."
,,Dobře." zasmála se.
Lehla jsem si na sedačku v obýváku a pustila televizi. Za chvíli jsem ujídala zmrzlinu s oharky. Mňam.

Mám pro Vás novinku. Příběh, který měl vyjít o Vánocích, jak víte nevyšel. Tak jsem slíbila, že vyjde na Silvestra. Ale nemohla jsem se dočkat, tak jsem ho vydala už dnes. Pokud Vás to zajímá podivte se na něj. Jmenuje se "My Fucking Life". Přikládám odkaz. Kapitoly tam asi nebudu vydávat pravidelně. Ale pokusím se, co nejčastěji.
https://www.wattpad.com/story/54528377-my-fucking-life