Zajatkyně Mafie

8. Kapitola

„Hmmm" zabručela jsem a v tu chvíli jsem myslela, že se mi hlava rozletí na miliony kousků. Hned jsem se za ni chytla.
„Už nikdy nebudu pít." řekla jsem sama pro sebe. Pomalu jsem otevřela oči, ale tentokrát mě neoslnilo to světlo, na které jsem tak zvyklá. Všude byla tma, rozhlédla jsem se po pokoji a zjistila, že toto není můj pokoj. Vše tu bylo sladěné do tmavě modré, skoro až černé barvy. Rolety na okně byly zatáhlé, takže byl pokoj ještě víc tmavší. Všimla jsem si, že na posteli vedle mě někdo spal. Panebože, já jsem vdaná.. Jsem vdaná za Petera Parksona a teď jsem u něj doma. Spala jsem s ním v jedné posteli, ale proč si na to nevzpomínám?! Vzpomínám si jen, že mě nesl do auta, ale co se dělo pak? A co když jsem s ním spala? Rychle jsem se podívala pod peřinu, se kterou jsem byla přikrytá. Uf, jsem oblečená. Ale ta hlava mě tak děsně bolí. Podívala jsem se na noční stolek, kde byly digitální hodiny, které ukazovali půl desáté. Panebože!! Všimla jsem si, že u postele jsou položeny kufry. Takže bych se mohla obléct. Když jsem ale otevřela kufry, nic v nich nebylo. Asi je už někdo vybalil. Otevřela jsem první velkou skříň, ale tam byly jen pánské věci, takže Peterova skříň. Ve skříni byly snad samé obleky, ale objevila jsem i pár triček a tepláků. Otevřela jsem druhou skříň, ve které bylo naštěstí mé oblečení. Vše bylo úhledně poskládané. Vzala jsem si černé tanga, černou podprsenku, riflové šortky a černé tílko. Všimla jsem si, že z ložnice vedou troje dveře. Dveře naproti postele vedly na chodbu. Když jsem chytla za kliku dalších dveří dostala jsem se do koupelny, což byla místnost, kterou jsem hledala. Ale co je za těmi třetími dveřmi? Zkusila jsem chytnout za kliku, ale dveře byly zamčené. Zajímavé. Vrátila jsem se do koupelny, kde jsem se zamkla, co kdyby náhodou Peter došel do ložnice a dostal nějaký oplzlý nápad. Sundala jsem si spodní prádlo a vlezla do velké sprchy. Nechala jsem na sebe stékat kapky vody, všimla jsem si, že zde byl i dámský sprchový gel. Tady někdo myslí na vše, rozetřela jsem si ho po těle a pořádně se umyla. Když jsem se usušila, oblékla jsem se do čistých věcí. Najednou jsem si přišla aspoň trochu svěží. Bohužel mě hlava nepřestávala bolet. Rozčesala jsem si vlasy a vyčistila si zuby. Vyšla jsem z koupelny a v ložnici stále nikdo nebyl. Asi budu muset jít objevit Petera. Vytáhla jsem aspoň rolety, aby se aspoň trochu světla dostalo do toho tmavého pokoje. Vyšla jsem z ložnice a najednou jsem stála ve velké chodbě, kde byla spousta dveří. Ve kterých bude asi Peter. Najednou jsem si všimla, že jedny dveře jsou pootevřené. Vydala jsem se směrem k nim. Když jsem nakoukla dovnitř, všimla jsem si Petera, který pochodoval po místnosti a vyřizoval si nějaký telefon. Opatrně jsem zaklepala na dveře a vkročila jsem.
,,Zavolám ti za chvíli, jen si něco vyřídím." ukončil Peter telefon. To něco co si chtěl vyřídit jsem byla nejspíše já.
,,Posaď se." ukázal na židli, která byla naproti němu. Jen jsem přikývla a posadila jsem se.
,,Potřebuješ něco?" zeptal se s úsměvem na tváři.
,,Je toho asi více." řekla jsem celkem potichu. Nevím proč, ale nahání mi strach. Naznačil mi, abych mluvila.
,,V tomto domě se vůbec nevyznám, takže bych byla ráda kdyby jsi mě ty nebo někdo jiný provedl."
,,Není problém, rád ti ukáži náš dům, myslím, že se ti bude líbit." zasmál se. Co mu přijde k smíchu?!
,,Taky bych ráda poznala svého nového bodyguarda."
,,Poznáš ho až zítra." řekl s naprostým klidem v hlase. Jen jsem přikývla a víc se novým bodyguardem nezajímala.
,,No a zajímalo by mě, co se stalo včera potom, co jsi mě donesl do auta." najednou se začal strašně smát. Co mu kurva příjde pořád vtipné??
,,Neboj se beruško nic se mezi námi nestalo, jestli ti jde o toto. Ale dnes si to vynahradíme." oplzle si olízl spodní ret. ,,Když jsem tě donesl do auta, hned jsi usnula, a když jsme dorazili nemohl jsem tě vzbudit, tak jsem tě donesl do ložnice. Potom jsem tě dostal z těch šatů a nechal tě spát." domluvil.
,,Mezi námi nic nebude!"spustila jsem.
,,Tady si neurčuješ pravidla ty, ale já. A já říkám, že dnes večer něco bude. Je mi naprosto jedno jestli chceš a nebo ne. Jsi moje žena a tvým úkolem je mě uspokojovat!" zvýšil hlas a já jen přikývla. CO se to se mnou děje? Dřív jsem měla naprosto proříznutou pusu a teď se ho bojím?
,,Pojď ukážu ti dům." postavil se a já ho následovala. Chytl mě kolem pasu. Sešli jsme schody a dostali se k hlavnímu vchodu.
,,Začneme pěkně od začátku." usmál se na mě. První místnost, kam mě zavedl, byla místnost plná bot, byly tam i moje. Velmi zajímavé. Potom tam byla místnost ochranky, kde bedlivě pozorují každou místnost domu.
,,Oni ty místnosti pozorují pořád? A všechny?" zeptala jsem se.
,,Ano, ale já si můžu kamery kdykoliv vypnout přes můj mobil, takže nás při intimních chvilkách neuvidí." mrkl na mě. Nad jeho poznámkou jsem obrátila oči.
,,Líbí se mi ta tvoje drzost a neposlušnost." zašeptal mi do ucha. Ukázal mi kuchyň, která byla nádherně zařízená.
,,Služebné připravují jen snídaně a obědy. Jinak si během dne musíš udělat jídlo sama a taky připravuješ večeři. Doufám, že umíš vařit." mrkla na mě. Naštěstí vařit umím, ale co by se stalo kdyby ne? Touto otázkou se raději zabývat nebudu. Potom mi ukázal obří jídelnu, kde se vleze minimálně patnáct lidí. Jídelně dominoval obří křišťálový lustr.
,,K čemu tak velká jídelna?" zeptala jsem se zvědavě.
,,Jen tak." pokrčil rameny. 
Obývák byl také nádherný, byl sladěný do bílé a hnědé barvy, byl zde obří kožený gauč, na který se vleze asi tak pět lidí. Taky tam byly dvě křesla a obří televize. Potom mi ukázal posilovnu, která se mi velmi líbila, byla bohatě zařízena a spoustu věcí jsme doma neměli, takže se těším až si zacvičím. Samozřejmě nechyběl ani bazén, který se mi velmi líbil. Byl vážně velký.
,,Ukáži ti ještě zahradu, a pak ti ukážu obytné patro." usmál se na mě a já jen přikývla. Na zahradě byl bazén, který můžu používat, když bude krásné počasí, také tam byla vířivka, kterou mohu používat po celý rok. Na zahradě se mi líbilo posezení, kde se dalo grilovat a dokonce tam byla i obří houpací síť. Potom se rozhodl, že mi ukáže obytné patro. Hned když jsme vyšli po schodech na horu, bylo tam něco jako pánské doupě. Prostě prostor s televizí, xboxem a playstation. Samozřejmě ke všemu spousta her, nejspíše nic pro mě. Další místnost byla jeho pracovna, ve které jsem už byla.Tato pracovna byla plná papírů a složek, takže zde tráví kvůli obchodům asi spoustu času. Můj otec neměl pracovnu doma, takže většinu času byl pryč kvůli obchodům. Vedle jeho pracovny byla konferenční místnost, kde se prý schází s dalšími členy kvůli obchodům. Dokonce i já jsem měla něco jako pracovnu. Jako žena správně pracovat nemohu, ale on mi něco takového zařídil. Měla jsem tam jen stolek a na něm počítač,taky jsem tam měla židli a menší pohovku. Obchodům se nejspíše věnovat nebudu, ale brouzdat po netu můžu. Potom mi ukázal tři pokoje, které měli sloužit jako dětské. U každého pokoje byla koupelna. Musím uznat,že pokoje byly nádherně zařízené, ale v každém byla postel a ne postýlka to mě překvapilo.
,,Ty chceš tři děti?" zeptala jsem se ho.
,,Ano." usmál se.
,,Ale nechápu jednu věc... Proč jsou v pokojích postele a ne postýlky?" zeptala jsem se zvědavě.
,,Protože postýlku budeme mít ze začátku v ložnici." usmál se na mě. Že mě to nenapadlo. Já jsem byla vychovávána ze začátku chůvami, až jsem uměla mluvit, chodit a další takové věci, tak se o mě mohla začít starat má matky. Možná Peter nebude tak necitlivý jako můj otec.
,,Byl tam dokonce i pokoj pro hosty, který byl zařízen velmi pěkně a mě se líbil více než naše ložnice. Naše ložnice byla až moc tmavá a mě to přišlo takové neosobní.
,,Tak a to je celý dům, ložnici jsi už viděla tak ti ji ukazovat nemusím." mrkl na mě.
,,Ukázal jsi mi vše kromě jednoho pokoje. Z ložnice vedou jedny dveře do nějakého pokoje, který je zamknutý, co je za těmi dveřmi?" zeptala jsem se zvědavě.
,,To se dozvíš až časem:" zasmál se. Jen jsem přikývla.
,,Mohla bych tě ještě o něco poprosit?" zeptala jsem se.
,,Samozřejmě, co by jsi po mě chtěla?" mrkl na mě.
,,Nemáš nějaký prášek od bolesti hlavy?"
,,Mám, pojď za mnou. Ale budu za to chtít jednu noc s tebou a to si budu moct dělat co chci." zasmál se. Nejraději bych řekla, že ne, ale hlava mě děsně bolela. Tak jsem nakonec přikývla, Peter se jen usmál. Za to já tak nadšená nebyla. Dal mi prášek, který jsem zapila pořádnou sklenicí vody.
,,Děkuji." podala jsem mu prázdnou sklenku.
,,Děkovat mi teprve budeš za tu krásnou noc, co zažiješ." zasmál se. ,,Teď tě ale budu muset opustit, musím si ještě něco zařídit, ale za chvíli se ti budu zase pilně věnovat." jen jsem přikývla. Peter odešel do pracovny. A co budu dělat teď já. Rozhodla jsem se, že snídani vynechám, jelikož mi není zrovna nejlíp. Šla jsem raději do obýváku a zapnula si televizi. Pustila jsem si tam něco a lehla si na gauč.

Snad se Vám tato kapitola líbila. Děkuji za podporu tohoto příběhu, jsem ráda, že ho vůbec někdo čte. Jste skvělí! Jak myslíte, že to dopadne mezi Peterem a Miou?