Zajatkyně Mafie

18. Kapitola

,,Do prdele!!" zaklela jsem hned, jak mile jsem uviděla těhotenský test.
,,Stalo se něco?" uslyšela jsem Petera za dveřmi, ale naprosto jsem ho ignorovala.
,,Kurva." zařvala jsem a kopla do vany, celkem to bolelo, ale bolest jsem ignorovala. Se slzami v očích jsem se zhroutila k zemi.
,,Mio, otevři hned dveře jinak je vykopnu." uslyšela jsem Petera. Věděla jsem, že je toho schopný.
,,Napočítám do tří a vykopnu je." pokračoval.
,,Počky, už jdu." zavzlykala jsem. Pomalinku jsem si stoupla a odemkla dveře. Peter hned vletěl do koupelny, byl jako střela.
,,Kde je?" zeptal se. Ukázala jsem na podlahu, kde ležel.
,,Co to znamená?" zeptal se, když se na něj podíval.
,,Jsem v tom." propukla jsem v pláč.
,,No to je skvělé." na tváři se mu objevil obří úsměv. ,,Já budu tatínek." radoval se.
,,To není skvělé, je to děsné." nejsem připravená na to být matkou." naříkala jsem. Všechno se stalo tak rychle...svatba, první sex, znásilnění, těhotenství. Nejsem na to připravená, nedokáži být dobrou matkou. Peter se ke mě přiblížil, chytl mě lehce za bradu a nadzvedl mi hlavu, upřeně se mi díval do očí.
,,Budeš ta nejlepší maminka." pohladil mě po vlasech. Lehce jsem se pousmála, i když jsem tomu stále nevěřila. 
,,A co když nebudu?" zeptala jsem se po chvíli.
,,Na to ani nemysli, protože budeš." řekl povzbudivě. Věděla jsem, že je na všechno ještě čas, ale já se strašně moc bála. Je mi teprve osmnáct, nevím jestli jsem připravená na dítě.
,,Měli bychom to oznámit rodičům." usmál se.
,,Ne!" zavrtěla jsem hlavou.
,,Proč?" nechápavě se na mě podíval.
,,Nechci nic uspěchat, počkejme s tím." nechci tu zprávu hned šířit, ještě sama jsem se z toho moc nevzpamatovala. Nevím jestli se z toho vůbec vzpamatuji.
,,Pojď do ložnice." objal mě kolem pasu a políbil na spánek. Posadila jsem se na postel a on si sedl hned vedle mě.
,,Mio, zítra zajedeme k lékaři a zjistíme, co a jak." řekl zodpovědně. Jen jsem přikývla s tímto jsem naprosto souhlasila. Třeba je to planý poplach.
,,Teď zajdeme do restaurace na dobrou večeři." mrkl na mě.
,,Dobře." pokusila jsem se o úsměv. Šla jsem ke skříni a vytáhlé černé šaty, které byly nad kolena a do restaurace se výborně hodili. Obula jsem si černé lodičky a vlasy si rozpustila. Podívala jsem se na sebe v zrcadle. Neustále jsem sledovala své bříško, zdá se mi, že porostlo, ale to se mi nejspíše jen zdá. Peter si mezitím oblékl oblek, který mu jako vždy slušel. Objal mě ze zadu a políbil do vlasů.
,,Jsi tak nádherná. A jen moje." zasmál se. Jeho smích mě najednou uvolnil. Nechápu, že jsem si k němu tak brzo získala sympatii a ještě ke všemu spolu budeme mít rodinu. 
Posadila jsem se do auta, Peter nastartoval a vyjeli jsme. Pustil rádio a já vnímala město kolem sebe. Vše bylo, tak krásně osvětlené, no prostě nádhera. Byl to najednou takový odpočinek od všech mých myšlenek. Zastavili jsme před jednou luxusní restaurací. Když jsme vešli dovnitř spatřila jsem mámu a otce. Má matka si mě hned všimla a mávla na nás.
,,Půjdeme je pozdravit." pošeptal mi Peter do ucha a lehce mi zkousl ušní lalůček, tělem mi projela najednou hrozná touha. Nic podobného jsem dlouho necítila.
,,Ahoj" pozdravila jsem, hned jak jsme k nim přišli.
,,Dobrý večer." pozdravil slušně Peter.
,,Dětičky moje." rozplývala se máma. Můj otec si nás neustále jen prohlížel a mlčel.
,,Přisedněte si k nám." nabídl otec, to jsem tedy nečekala.
,,Děkujeme." usmál se mile Peter. Oba jsme se posadili.
,,Tak mami, kdy to bude?" podívala jsem se na její obří bříško.
,,Očekávám to každou chvíli zasmála se." když si představím, že mé dítě bude mít stejně staré strýčky...zajímavé.
,,A co vy? O rodině nepřemýšlíte?" zeptal se otec. Po téhle větě mi zaskočilo. Matka mě lehce bouchla po zádech, takže to bylo hned dobré.
,,Ale ano přemýšlíme, chtěli by jsme, co nejdříve nějaké miminko." promluvil Peter. Já jsem se jen usmívala, i když mi do smíchu moc nebylo.
,,No to je skvělé." řekla radostně matka.
,,Nikdy bych neřekl, že bude chtít Mia dítě, nikdy se o  dětech nezmiňovala jako ostatní děvčata v jejím věku. Asi máš na ni dobrý vliv." poplácal ho můj otec po zádech. Nejraději bych obrátila oči, ale otec by mě napomenul, že se nechovám jako vdaná žena.
S rodiči jsme si skvěle popovídala a já na chvíli na vše zapomněla. 

Snad se Vám tato kapitola líbila.