Zajatkyně Mafie

3. Kapitola

Už je úterý!! Víkend se blíží tak rychle až mě to děsí. Pomalu vylézám z postele, je devět hodin, nejraději bych ještě spala, ale teď spávat nemůžu. Mého těla se zmocňuje panika, strach...bojím se ho. Opláchla jsem si obličej a vyčistila si zuby. Vlasy jsem si stáhla do drdolu, aby mi nelezly do očí. Natáhla jsem si volné, světle růžové kraťásky a bílý crop top. Seběhla jsem se schodů dolů a namířila jsem si to do kuchyně.
,,Dobré ráno." pozdravila jsem jako vždy falešně. Pohledem jsem projela všechny. Otec se chystal jako každé ráno na schůzku. Měl na sobě světle modrou košili a černé sako volně přehozené. Prostě mafiáni vždy elegantní. Elliot jede asi zase nejspíše s ním, jelikož byl oblečený stejně jako on, jen košili měl o něco tmavší. Dneska mi bude celý den dělat společnost Oliver a matce její bodyguard. Vždy když není otec doma musí nám dělat bodyguardi společnost. Mě Oliver naštěstí nijak nevadí. Podívala jsem se na matku, která měla na sobě šaty, které byly dost dlouhé, aby zakryly všechny její modřiny. Přes šaty měla hozený ještě přehoz, prostě modřiny musí zakrýt. Když jsem se jí podívala do obličeje všimla jsem si modřiny pod okem, kterou se snažila zakrýt make upem. Hajzl jeden!!
,,Na co se tak díváš?" zeptal se mě nepříjemně otec.
,,Jen jsem se zahleděla, přemýšlela jsem." řekla jsem hned nějaký důvod.
,,Nad čím můžeš ty tak přemýšlet." odfrkl si.
,,Nad svatbou." řekla jsem důvod, i když se mě neptal.
,,Moc nad tím nepřemýšlej. Peter je z dobré rodiny a budeš s ním šťastná. Spoustu žen by ho chtělo, ale mají smůlu. Za to ty máš velké štěstí." chtěl říct, že on má velké štěstí, a že jeho obchody budou větší. Jen jsem přikývla. Vytáhla jsem z lednice jogurt a pustila se do něj. Otec mezitím odešel.
,,To ti udělal on?" zeptala jsem se matky po chvíli. Jen přikývla, ale nic neříkala. Já bych si to líbit nenechala.
,,Hajzl jeden!!" zaklela jsem po tichu.
,,Tak o svém otci nemluv." upozornila mě matka. Nechápu proč ho brání, když se k ní chová jako k nějaké laciné děvce. Jen jsem si nad její poznámkou povzdechla. Když jsem odcházela z kuchyně,Oliver se ke mě přidal.
,,Viděl jsi co ji udělal?" promluvila jsem na něj. Oliver jen poslušně přikývl.
,,Nechápu, že si to nechá líbit." povzdechla jsem si.
,,Je to žena mafiána, tak se chová každý mafián ke své ženě." řekl Oliver.
,,Takže se tam bude chovat i Peter?" zeptala jsem se, i když mi byla odpověď předem známá. Oliver jen smutně přikývl, ale nijak se k tomu nevyjadřoval.
,,Já si ho nechci vzít." řekla jsem smutně.
,,Já vím, ale musíš." upozornil mě Oliver na předem známou věc.
,,Nejraději bych utekla, ale to by jsi měl pak problém ty."nechci, aby měl někdo jin kvůli mě problémy. A hlavně Oliver, který je něco jako můj otec. Je to ta nejbližší osoba v mém životě. On je jediný komu se můžu svěřit ze vším. A už měl kvůli mě dost problémů. Vždy přebíral všechny mé problémy na sebe. Když jsme přišli do pokoje, posadila jsem se ke stolu a vytáhla si učení.
,,Budu se učit, tak si třeba zase čti." informovala jsem ho. Během chvíle měl v ruce knihu a byl začtený. Zatímco já se šprtala tu děsnou matematiku, se které jsem byla hrozně zmatená. Půlku z těch počtů snad ani potřebovat nikdy nebudu. Chvílemi jsem se v tom hrozně ztrácela. Naštěstí jsem člověk, co rychle chápe, takže po chvíli jsem došla na způsob, a pak to šlo samo.
Když bylo dvanáct hodin, zašli jsme si s Oliverem na oběd. Na stole byly zapečené těstoviny. Oba jsme si nabrali a s chutí se do toho pustili. Vždy toho s Oliverem sníme poměrně hodně, jelikož jsme oba nenažranci. Po obědě jsem se šla natáhnout k bazénu a Oliver musel se mnou. Já jsem si tam ležela v plavkách. A on tam chudák stál v černém obleku, jeho práci mu vážně nezávidím, ale asi ho otec platí slušně.
Během chvíle se k nám přidala i mamka s jejím bodyguardem. Mamka taky neměla plavky, jelikož zakrývala modřiny a kdo ví, co ještě. Její tělo bylo zohavené a to má postavu krásnou. Jenže můj otec si ničeho neváží. Je rád,že se mě tak brzo zbaví a ještě ke všemu získá dobrý obchod. Pro mého otce jsem jako trn v oku, chtěl mít dalšího syna. Bohužel jsem se narodila já, dcera. Do dnes mi to dává znát a kolikrát si přijdu v jeho přítomnosti dost nepříjemně. Ale už brzy se mě zbaví a já se zbavím jeho.

Šla jsem mamce pomoct udělat večeři, jelikož večeři už naše slušky nedělaly a kdyby nebyla večeře na stole, byl by problém. Udělali jsme těstoviny a k nim omáčku s maličkýma chobotničkama, otcovo oblíbené jídlo. Zrovna když jsme dovařili, objevil se ve dveřích otec. S mamkou jsme začali nosit na stůl a obsluhovat je, jak nějaké služky. Můj bratr se na nás smutně díval, ale nemohl nic říct, jinak by ho otec začal odsuzovat. Po večeři jsme s mamkou sklidila a já se vydala do svého pokoje. Vyslékla jsem se a vlezla jsem si do sprchy. Miluji když na mě dopadají kapky vody, je to velmi příjemný pocit. Natáhla jsem si černé tanga a černou podprsenku, hodila jsem na sebe košilku na spaní a zalezla si do postele. Čím víc se blíží ten osudný den, mám větší strach...