Stay - BTS Vkook texting

30. Fuck.

Moc se omlouvám, sušenky moje, ale dneska bude jen tahle jedna 😭😭 mám toho fakt hodně😣 snD se nezlobíte 😇😭💔

Tma, která mě obklopila, se pomalu měnila na světlo. To bylo zanedlouho tak zářivé, že mě pálilo do očí. Kde to jsem?

Než jsem si na ten příval plně zvykl, objevila se přede mnou krajina, kterou velice dobře znám. Bylo to okolí naší školy, konkrétněji místo huličů, flákačů a milovníků alkoholu. Něco mi říkalo, že tohle je obraz momentálního dění.

Pak jsem se na chvíli opět ocitl ve tmě, než jsem se v oné krajině zjevil celý.

Tentokrát to místo nebylo prázdné. Parta kluků ke mně stála zády, s kapucemi chvějícími se v jemném vánku.

Obešel jsem je. Neviděl jsem jim do tváří, což byla pro identifikaci značná nevýhoda.

Čekal jsem, že se budou hýbat. Že tu zažiju nějakou scénu. Ale oni jen stáli jako pouliční lampy.

Jednomu z nich jsem poklepal na rameno.

V tu chvíli to celé začalo. Scéna se dala do pohybu.

Skupina se stáhla blíže k nějakému objektu ležícímu na zemi. Ten úplně vepředu do toho kopl.

Věc vykřikla. V tu chvíli mi bylo jasné, že to je něco živého. Že je to člověk.

Ostatní následovali přikladu toho prvního.

Chudák na zemi po chvíli po chvilce ani nedutal, jen vzlykal.

"Tak ty nám tu budeš ještě bulet, ty malej hajzle?!" prskl po něm jeden a nezapomněl ho kopnout.

Přešel jsem před ně. Ten, do koho kopali, ležel dva metry přede mnou.

Pohlédl jsem na jednoho z nich. Byl to ten doktor, který mi ublížil. Měl jsem vědět, že není pravý. Měl jsem to poznat. Jsem takový kretén. Vždyť on se mi nesnažil pomoct. Chtěl mi jedině ublížit.

"Nechte toho!" zakřičel jsem na ně, ale moje slova se vytrácela do práznoty.
Zařval jsem znovu a opět bezvýsledně. Jo, jasným kdo by se obtěžoval poslouchat divňouše Kima Taehyunga?

Mladík, který ležel, se obličejem otočil na mně.

A kurva.

"KOOKIE?!"