Stay - BTS Vkook texting

91. Hobi, u pabo...

Yoongi's pov:

Unknown: myslel sis, že ses mě zbavil?

Unknown: myslel sis, že je konec? Že tě po jediném neúspěchu nechám být?

Mé rozjímání přerušila další zpráva od pitomce, co zřejmě ani neví, jak se jmenuje, nebo je jeho jméno cosi přísně tajného.

Unknown: našel jsem tvůj účet, najdu i tebe

Wau. Odhlásil jsem se z aplikace, vypnul mobil a položil ho na stolek. Chci spát. Proč to nejde? Hobi vedle mé už dávno zařezává, tak proč ne já? Proč jsem neusnul dřív já, sakra?

Abych byl upřímný, tenhle dům nepatří v podstatě ani jednomu z nás. Je Hobiho prarodičů, kteří mu ho svěřili, aby mohli být bez obav na svých výletech po Evropě. No, snad jim nebude vadit, že jim jejich milovaný vnuk slintá na polštáře...

Zavřel jsem oči a dokonce začal myslet na počítání oveček. Stejně by mi ale taková kravina nepomohla.

Tak jsem si lehl, jednou rukou se zavrtal pod Hoseokovu v pravidelných intervalech se nadzvedávající hruď a druhou na něj položil z druhé strany, zatímco jsem se na něj trošku (víc) natiskl: objal jsem ho.

Hobi zamručel.

"Na to zapomeň," zašeptal jsem. "Nepustím tě."

Podle změny v dýchání jsem poznal, že se vzbudil, tak jsem mu pohlédl do očí a on mě políbil.

"Co ta ruka?"

Ačkoli byla v ložnici tma, ukázal jsem mu svou obvázanou dlaň. "Žádná ruka. Mumie. Věšák na toaleťák, to jsi z mý ruky udělal, ty moje pako."

"Jasně. Ty a Kookie jste se dneska ale taky málem složili."

"Tys ty noviny snad nečetl?"

"Četl, samozřejmě, že jsem je četl."

"A? Jako nic?"

"Jo, jen Johnny Depp si zlomil nohu, debutovala nová skupina, nějakej magor přejel nějakýho podnikatele- celkem nic důležitýho."

"Utekl jim ten kus hovna, co unesl Kookieho s Jinem, Hoseoku."

Hobi se zarazil, jakoby netušil, co říct, jeho rty se ale i přesto začaly pohybovat. V polibku.

"Uklidni se, Yoongi. To tam určitě nebylo."

"A proto jsem se toho tak lekl, že mám s rukou tohle-" ukázal jsem mu znovu svou mumii -"a Kookie zkolaboval. Jen tak, prostě aby byla sranda."

"To v těch novinách nebylo."

Obrátil jsem se, takže na něj koukala moje záda.

"I kdyby. Tvůj ksicht tam taky nikdy nebyl, a existuje. Ty vole, určitě bych si to vymyslel. Za koho mě vůbec máš?"

"Za svou lásku. A viděl bych to."

"Kdyby ses díval pořádně, kdybys jen nevynechával strany s obrázkama, protože si myslíš, že obrázky v literatuře jsou špatné..."

Hobi mě na usmířenou objal zezadu. "Ráno se na ty noviny spolu kouknem, dobře?"

"Dobře," povzdechl jsem si a vzal do dlaní jeho ruce. V jeho objetí se mi nakonec podařilo usnout.