Tae's pov:
Vztal jsem a přitáhl si ho do objetí. To jsem dělal vždycky, když jsem mu nerozumněl, zejména proto, abych ho odradil od zbytečné hádky. Třeba to zabere i tentokrát.
Jungkook se o mně opřel a objal mě nazpět. Hladil jsem ho po zádech a on zhluboka dýchal. "Tae...V..."
"Co se děje?" nechápal Taemin.
"No jasně," hlesl Kookie. "No jasně."
Odtáhl jsem ho od sebe. "Co 'no jasně', Kookie?"
"Taemin... Taehyung..."
Taemin se ušklíbl. "Jsem rád, že víš, jak se jmenujem."
"O to tu vůbec nejde," odsekl Kookie. Pohlédl na mě. "Jmenujete se každopádně velice podobně."
"My to víme, ty kluku," řekl Taemin a já přikývl. Nikdy jsme o tom nemluvili, ale byla to pravda. A z nějakého důvodu jsem měl pocit, že to Kookie nezmiňuje jen jako kravinu z fleku.
"Věděli jste to dlouho, co? Museli jste se toho naučit využít. Jako mě si lidi pletou se sušenkou, vás si pletou mezi sebou. Někdy... jako třeba..."
"Jako kdo? Kookie, tenhle tvůj monolog se mi vůbec nelíbí."
"Využil jsi toho, abys mě dostal - " zamumlal a já vytřeštil oči hrůzou. Jak si o mně mohl myslet, že bych mu to udělal? Že bych mu chtěl ublížit?
" - Kam? Kam dostal? Do postele? Kookie, víš, že já takovej nejsem."
"Jistě," prohlásila jedna sestra, která právě procházela kolem. "A já jsem Svatej Caesar."
Propálil jsem pohledem její záda.
"Proč jsi z toho dělal takový drama, Tae?" Pohladil mě Kook po tváři a já cítil, jak se mi po těle rozplývá husina. "Proč jsi se dohodl s Taeminem, aby mi nalhal, že má Facebook? Nemohl jsi za mnou normálně přijít?"
Ani já, ani Taemin jsme nic neříkali. Zkameněl jsem. Dokázal si to odvodit, aniž bych mu dával bližší vodítka, a jen z toho, že si uvědomil, jak moc jsou si naše jména podobná. Nezmohl jsem se na slova, a tak jediné, co jsem udělal, bylo, že jsem přikývl.
Kookie zavrtěl užasle hlavou. "Měl jsi za mnou přijít. Možná bychom teď byli jinde."
Víte o tom, že kachličky na podlaze jsou velice zajímavé?
"Podívej se ma mně, Tae. Prosím."
Udělal jsem to a s překvapením zjistil, že se usmívána nervózně si hrabe rukou za zátylkem.
"Vlastně ani nevím, proč o tom mluvím. Já jen... prostě mi to najednou docvaklo a muselo to ven... znáš mě... ehm... promiň."
Ja idiot jsem si myslel, že vztal kvůli celosvětové katastrofě. Bože. Přitáhl jsem si ho do polibku.
"Ty jseš pabo," prohlásil Taemin a zasmál se. "A taky neskutečnej blesk. Fakt."
Kookie sklopil pohled. "Já vím."
Do hrobového ticha se přihnal Taeminův hlas.
"Pojďte sem. Chtěl bych vás obejmout."
Objímali jsme se asi deset minut. Jak jsme vypadali? Roztomile, nebo jako parta teploušů? Nebo jako parta roztomilých teploušů?
A pak jsme pokračovali v cestě.
ČTEŠ
Stay - BTS Vkook texting
FanfictionCo se může stát, když napíšete nesprávnému člověku? !!! ~Násilí~ ~Sexuální scény~