Stay - BTS Vkook texting

116.

Taehyungův telefon bych poznal kdekoli a kdykoli, ve dne, i kdyby mi bylo na omdlení, v noci, i kdyby mě vzbudili ve dvě ráno a nasmwrovali ho do mého zorného pole, vždycky bych tu věc poznal. Kupodivu si i pamatuju, že ten model se jmenuje Samgung Galaxy J5 (autorka byla líná hledat, co má Taehyung za mobil, a tak tam šoupla svůj x'D) a Taehyung ho dostal od svého dědy k minulým Vánocům.

Schoval jsem si ho do kapsy a šel umýt ty parapety, tedy splnit Jinovo přání. Hned, jak jsem měl hotovo, jsem zaběhl do svého pokoje a zamkl se tam, sám, získávaje tak stoprocentní soukromí.

Hodil jsem telefon na postel a zhasl světlo. Pak jsem si k němu sedl do tureckého sedu, lokty opřel o kolena a zmáčkl tlačítko na kraji.

V pokoji se rozzářilo nepříjemně intenzivní světlo. Odvrátil jsem pohled od obrazovky a několikrát zamrkal, abych zahnal slzy, ale stejně mi jich pár steklo po tváři.

Zkusil jsem to znovu a tentokrát jsem si dal záležet na tom, abych co nejrychleji zmírnil jas telefonu, tedy alespoň dřív, než mě to zase tak praští.

Po krátkém boji s další ztrátou z řad slzných kanálků jsem uspěl. Obrazovka a moje oči už byli -co se jasu týče- kamarádi.

Teď přišla řada na heslo.

Dřív si Taehyung odemykal telefon gestem připomínajícím králíka. Nebo to aspoň králíka připomínat mělo. Každopádně teď tam místo gesta měl heslo a já pochopil, že jsem naprosto v háji, pokud mám skutečně v úmyslu dostat se mu do toho, co pro člověka představuje velkou část soukromí, a zároveň mě napadlo, jestli bych toho neměl nechat, ale zvědavost byla přeci jen silnější.

Nadechl jsem se, zhluboka, pomalu.

Co by mohl mít za heslo?

Nic s králíkem. To už asi sotva. Třeba je to něco s Jonginem. Nebo něco naprosto bezvýznamného, jako třeba slouP2836 nebo Jsem_Kreten95. Možností byla veliká spousta a já měl jen pět pokusů.

Zavřel jsem oči v duchu se pomodlil, protože tohle bude chtít přízeň tam zezhora.

Tak jo. Pokus číslo jedna. Co by mohl mít za heslo? Možná...

Rychlostí světla jsem naťukal Gucciboy95 a ťukl na "pokračovat." Heslo se však zbarvilo do ruda a telefon zůstal zamrknutý.

Takže bylo nutné rychle vymyslet nové, nějaké, které na rozdíl od tohoto bude fungovat tak, jak chci.

Druhý pokus, kdy jsem zadal Jongin, byl...

...nepustilo mně to.

Upřímně mně to překvapilo. Jestli ani jeho -ehem- úžasný Jongin není jeho klíčem, co by to mohlo být?

Možná...

Ne. To je blbost. Aby to heslo mělo co dělat se mnou, to mi nesedí. To je  blbost.

.
.
.
.
.
.
.
.
.

Ale co když-

Zkusil jsem Bunny97, ale stále se nic nedělo. Pod heslem se objevil nový text psaný menším písmem.

Majitel telefonu: Kim Taehyung.

Ne, Taehyungu, ty vole. Jeon Jungkook. Teď je majitelem Jeon Jungkook a tvůj ten mobil bude maximálně v případě, že ho budu muset použít jako munici proti tvému ksichtu. Pak si ho budeš moct i nechat.

Něco ve mně se rozzuřilo a já na místo hesla napsal ta dvě slova. Jeon Jungkook.
.
.
.
.
.
.
.
.

Obrazovka se změnila. Pustilo mě to. Odemkl jsem. Svým pitomým jménem, což bylo asi tak to poslední, co by mě vlastně ani nenapadlo, svým jménem napsaným v naštvanosti a rozrušení.