Stay - BTS Vkook texting

46.

Yoongi's pov:

Zatracenej Hoseok.

"Bože můj," hlesl jsem a sám uslyšel, jak se mi slastí láme hlas. Možná nejsem gay, ale tohle se mi-

"Ahhhh, kurva, Hobi!"

Prudce jsem ho odstrčil a snažil se popadnout dech. Před okamžikem mě totiž zatáhl na pánské záchodky a přitlačil mě ke zdi, takže jsem neměl šancu uniknout.

"Výborně, Hobi," prohlásil jsem s hraným úsměvem. "Jak mám jako zakrýt ty posraný značky?"

"Posraný?" Hobi rozhodil rukama."Ty je chceš zakrýt? Ty se... ty se za mě stydíš?!!"

"Neřvi po mně."

"Smůla!" zahulákal. "Budu si po tobě řvát, jak chci, kurva! Máš snad důvod se za mě stydět?"

Věnoval jsem mu smutný pohled. Byl rozrušený. Tohle jsem z něj udělal já. Z krásného, usměvavého sluníčka.

"Hobi... víš, že nejsem na kluky. Nemůžeme spolu být. Ale i tak můžeme-"

"Co? Být pořád kamarádi? Jseš vypatlanej, Yoongi? Nebo ti prostě ještě nedošlo, že tě miluju?"

Páni. Člověk by čekal, že řvát budu já po něm.

"Necítím, že bych zrovna po tobě toužil," řekl jsem. "Mám tě rád, ale... nedokážu tě milovat, Hobi. Já nedokážu milovat nikoho a ty to víš. Ani se mnou nic moc neděláš."

Hoseok se podíval k mým nohám a s kývnutím ukázal na můj rozkrok.

"Takže ta boule je jako rakovina, hyung?"

Povdechl jsem si a přitáhl si ho k sobě. Díva se na mě z výšky a v jeho krásných očích blyštily slzy.

Stoupl jsem si na špičky a nechal ho, aby se otřel svými rty o ty moje.

Zavřel oči. Byl zvláštní. Byl... byl...

Byl nádherný.

Políbil jsem ho.

Pohlédl na mně překvapeným pohledem. Zavrtěl jsem hlavou.

"Ne, Hobi. Já Nemůžu."

Pomalu ode mě odstupoval a nakonec se rozeběhl pryč z místnosti.

Když jsem se za ním díval, uvědomil jsem si, že jsem možná přece jenom trochu lhal.

A to mě děsilo.