Stay - BTS Vkook texting

36. Move your ass

Od středy mám volno (bc Velikonoce, že jo) takže budu vydávat zase víc kapitol denně ^^
Luv ya 😙

V mrazu jsme s Jinem spali ještě několik nocí, než nás jednoho rána vzbudili s výrazy prozrazujícími, že bychom měli rozhýbat naše ztuhlé svaly a něco udělat.

Protřel jsem si oči pěstmi a zahleděl se na ně. "Co se děje?"

"Stěhujete se. Pryč odsud," odsekl jeden z únosců.

Jin vedle mě se se snačnou námahou vyzvydl na lokty. "Nějak brzo, ne?"

Ach Jine, zase ty tvoje dementní poznámky?

Únosce ho propálil pohledem. "Máte dvacet minut."

"Dvacet minut?" vypadlo ze mě. "Na co?"

Únosce se mým směrem zaškaredil. Byl tak neskutečně rozto-

Ne. Kookie, ne. Ty máš Taeho. Tečka.

"Na co asi? Hejbněte těma svejma potaženejma kostrama a připravte se na cestu."

Jin se protáhl a zívl u toho jako když indián volá své druhy. Několikrát zamlaskal, podíval se na něj, pak na mě, pak zas na něj, protřel si oči, zamrkal a kýchnul. Musel jsem se zasmát.

Jin pohled opět upřel na únosci.

"Kdybyste nám dávali najíst nějak víc normálně, tak bycho-"

Jiný únosce, stojící opřený v rámu dveří, se nebezpečně zasmál. Přišel k mému kamarádovi a pohladil ho po tváři. Jin se nevzpíral, přestože jsem v jeho očích viděl jasný nesouhlas s tím, co ten kluk dělá. Jo, Jine, nedej se. Jsi Namjoonův. Pamatuj.

Kluk mu něco pošeptal do ucha a položil obě paže na Jinova ramena. Jinovi zakručelo v břiše. Místo toho, že by dostal jídlo, byl ale přitlačen na zeď za sebou. Kluk ho políbil a já věděl, že ho Jin nechal jen proto, že by si to jinak značně zhoršil. Pak se mladík odtáhl a usmál se na něj.

"Neboj se, Jinie..."

Jin zavrčel. Takhle dovoloval jen Namjoonovi, aby ho nazýval.

"Na novém místě bude jídla dost. Možná pro vás dva bude odpadávat o něco víc drobků."

Pak se i s druhým únoscem vytratili z místnosti a mě s Jinem na nimi jen zůstal rozum stát.

Za dvacet minut se vrátili a my byli připravení vyrazit.