Stay - BTS Vkook texting

27. So that's why I love you

Díval se na mě překvapeně, možná zmateně, ale ne naštvaně. To zase překvapilo mě.

"Takhle o sobě nemluv," řekl jsem mu. "Vždyť já to říkal proto, že jsem se bál, že se mnou po tom polibku s V-m nebude chtít Taehyung chtít nic mít. Kdybych nebyl takovej kretén a uvědomil si, že mě tehdy líbal člověk, se kterým jsem si psal.... kdybych zapojil mozek, mohlo mi dojít, žes to byl ty. Já.... když jsem tě viděl poprvé takhle zbízka...."

"Tak co?" vyzval mě asi po minutě hledění na sebe navzájem.

"Doufal jsem, že jsi to ty. Když jsem tehdy v té šatně poprvé viděl tvoje oči jen asi dvacet čísel od sebe, nemohl jsem jinak. Může o nich kdokoli řict cokoli. A přísahám, že jsem ty věci říkal jen proto, že jsem měl strach a vztek. Ale pravdou je..."

Zmlkl jsem a zavřel oči. Mám mu to říct, nebo ne?

V tomhle rozhodnutí mi nevědomky pomohl, když do mě šťouchl ukazováčkem zdravé ruky.

"Pravdou je, že jsem se do tebe kvůli tvým očím zamiloval..."

Koukal na mě jak malé děcko.

"Tak mi to dokaž," řekl a poklepal si prstem na zavřené pravé víčko.

Pomalu jsem se k němu nahnul a na to místo ho políbil. Pak to samé i na druhé víčko, jelikož si to poklepáním prstu na něj vyžádal.

Odtáhl jsem se od něj jen malinko. Byl tak blízko, že mi to rozproudilo krev.

Své oči měl stále zavřené, neotevřel je. Byl tak nádherný. Ani kvadrilion hvězd by ho v kráse netrumfl.

Neotevřel je ještě dlouhou dobu. Evidentně na něco čekal. A mě došlo, na co. Ikdyž bych na to dokázal přijít i bez jeho prstu, kterým si poklepal na spodní ret.

Popadl jsem ho do mohutného, medvědího objetí - protože Taehyung je jen můj, nikomu ho nedám, tak aby bylo jasno- a asi po dvou měsících jsem konečně opět spojil naše rty v jedny.