Stay - BTS Vkook texting

103. U need something?

Jimin's pov:

Když jsem vešel do třídy, Taehyungovo místo vedle mého bylo už obsazeno. Chvíli jsem váhal, jestli si přece jenom letos nesednu jinam, ale jak se zdálo, ostatní trvali na obvyklém zasedacím pořádku z předchozích ročníků, takže tak či tak jsem nakonec neměl na výběr.

Popadl jsem opěrku židle a beze slova hodil na zem malou tašku. Měl jsem v ní jen klíče, telefon, peněženku, pití a nějaké mentolky, které při dopadu roztomile zachrastily. Posadil jsem se, aniž bych mu věnoval byť jen jeden jediný pohled, nebo se snad nedejbože obtěžoval s pozdravem.

Taehyung si ovšem, jak se zdálo, všímal svého. Ani on mně nepozdravil a já jsem si všiml, jak neustále hypnotizuje svůj telefon. Možná o mně ani neví.

Zazvonilo a začala hodina. Za chvilku přišla učitelka se stejným proslovem jako na začátku každého školního roku. Yoongi, Najmoon, Hobi a Jin, kteří seděli přede mnou, si znuděně podpírali hlavy.

"bla bla sem, v případě požáru rozhodně nezůstávejte v budově, bla bla tam..."

Celý ten monolog se nesl v tomto tónu.

Něčeho zajímavého jsme se dočkali až na konci hodiny, kdy nám bylo oznámeno, že si s nižším ročníkem pustíme film. Když učitelka odešla, Jin něco pošeptal Yoongimu, který pak náhle vztal a namířil si to k Taehyungovi, který se právě zvedal k odchodu.

Prásknutí dlaní o desku ho dostalo zpátky na zadek.

Yoongi se očividně držel, aby ho před zraky desítek ostatních studentů a možná i dozoru nepopadl za krk a neomlátil mu hlavu o lavici. Taehyung na něj však jen nevzrušeně hleděl a to, co vyšlo z jeho úst, bylo vysloveno tak arogantním tónem, že jsem to byl nakonec já, kdo mu jednu vlepil.

"Potřebuješ něco?"

"Díky, Jiminie," řekl Yoongi a chytil Taehyunga za krk. "A ty mě poslouchej. Pořádně mě poslouchej, víš dobře, že nerad něco opakuju."

"Už... mě můžeš pustit," zasípal Taehyung.

Z Yoongiho šla neskutečná hrůza. I Hoseok vedle něj měl v očích strach, a to spolu chodí.

"Neboj se, budu stručnej a přejdu rovnou k věci. Vím, co jsi Jinovi provedl, ty jedná posraná záchodová štětko, parchnte jeden. A taky vím, co jsi udělal Jungkookovi. Vím to moc dobře a zatím v klidu tě varuju, že jestli tě uvidím na něj byť jen sáhnout, budu já tím, kdo se postará, abys toho nadosmrti litoval. Doufám, že si rozumíme."

Taehyung zasípal a Yoongi ho pustil. Pak odešel do vedlejší třídy, kde v jedné z lavic u okna vysedával Kookie. Taehyung si promnul krk. Vzali jsem oba naráz a Taehyung ještě promluvil.

"Jsem z tohohle všeho asi tak stejně nadšený," zašeptal, ale já jsem ho slyšel velice dobře. Přesto jsem neodpověděl a ani když jsem si sedal ve vedlejší třídě do lavice, nevěděl jsem, co bych mu na to měl říct, pokud vůbec něco. Zmátl mě. Nevěděl jsem, co měla ta slova znamenat.

Pustili jsme si film a až do konce jsem musel spolu s Hobim dělat Yoongimu polštář. Taemin, sedící za mnou, se naklonil a políbil mě do vlasů.

"Ahoj, Chimmie."

"Ahoj, lásko," odpověděl jsem tiše a otočil se pro lepší polibek.

Yoongi vedle mě zavrčel. Pohlédl jsem na něj a zjistil, že očima skenuje Taehyunga, který zase hypnotizuje Jungkookova záda.

Kopl jsem Taehyunga pod lavicí do kotníku. "Ty chceš asi přijít o pár zoubků, že jo?" zahuhlal jsem naoko kamarádsky.

Taehyung na to nic neřekl, ale jeho pohled se naštěstí stočil na plátno, na kterém se právě promítal začátek pátého dílu Harryho Pottera. Dobře, bylo trochu nelogické pouštět to až od novějšího dílu, ale dělám to sám, takže jsem si nestěžoval.

Když film skončil, většina lidí byla do minuty ta tam. Zůstal jsem sám s Jungkookem a Taehyungem. Jungkook vztal a vydal se směrem ke dveřím. Jeho cesta ale bohužel vedla kolem Taehyunga.

Když ho míjel, opatrně zpomalil. Pak se zastavil úplně.

"Půjdeš se mnou, Jimine?"

Ještě hodnou chvíli jsem mlčel, očekávajíc, co ten blbec Taehyung odpoví, než mi došlo, že otázka byla mířená na mně.

"Oh, no jasně, rád," usmál jsem se na něj."

"Díky."

Taehyung jen hleděl do svého mobilu. Zřejmě se bál jít kolem mně a zřejmě také věděl, že pokud by šel kolem Kookieho, musel by ho odstrčit, takže by se ho musel dotknout. Všiml jsem si, že mu přistála nová zpráva.

Hned nato se ode dveří ozval mým uším málo známý hlas.

"Ále, papoušek je tady."

...with...