Stay - BTS Vkook texting

111. I wanna you, babe

Jungkook's  pov:

Taemin vyskočil na nohy a padl do Bummieho náručí. Ten jen překvapeně koukal po ostatních, objetí ale přece jen alespoň trochu oplatil. 

"Ahoj, Mine," usmál se na něj a prohrábl mu vlasy. "Koukám, že jsi celý šťastný, že mě vidíš."

"To si piš, že jsem," opáčil Taemin, když bral právě příchozího Jimina kolem ramen, ,,nakonec jsem rád, že si Kookie našel tebe."

Odkašlal jsem si, ale stejně mě ani jeden nevnímal.

Taemin si Kibuma zvědavě prohlížel. "Jakto, že jsi tady? Myslel jsem, že studuješ někde víc na seve-"

"Přestoupil jsem, protože mi předchozí škola vůbec nevyhovovala. Jsem na vaší škole v prváku."

"Aha," řekl Taemin a víc si stiskl Jimina k sobě. "Neposadíš se?"

"Jo, rád."

Vzal jsem Bummieho kolem pasu a společně jsme se posadili na volné místo na sedačce. Byl jsem překvapený, jak moc se kluci vynasnažili udělat dobrý první dojem na člověka, kterého neznají. Konferenční stolek byl plný nějakých dobrot.

"Ty jsi tedy Kibum?" zeptal se Namjoon, který sbíral ze stolu sušenku s rozinkama.

"Kim Kibum," upřesnil Bummie.

"Těší mě," prohlásil Joon a podal mu ruku. Potřásli si. Jakmile se od sebe odtáhli, představil se mu Hoseok a po něm všichni ostatní, kteří tu byli. Jakmile byl celý rituál hotov, Bummie si s úlevným výdechem setřel imaginární pot z čela a usmál se.

"Čaj? Limonádu?"

Jin se ujal své typické úlohy - obstarával občerstvení. I pití.

"Jestli ti to nebude vadit, dám si čaj," odpověděl Kibum.

Jin přitakal. "Zelený, černý, s příchutí jahod, pomeranče, mátový, rybízový...?"

"Tak třeba... Ten zelený," vybral si Bummie.

"Hned to bude. Chce i někdo další něco z kuchyně, když už tam jdu?"

Namjoon nasadil perverzní úsměv. "Tebe, baby."

"Nech toho, Namjoone," zakroutil Jin hlavou, ale byl jasně červený. Joonovi se jeho reakce nejspíš zalíbila, protože si skousl spodní ret a hleděl na něj chtivým pohledem.

"Proč? Ptal ses, co chci, tak jsem na to jen odpověděl. Čeho bych měl nechat?"

Jin zaujal postoj, který nám ostatním dával jasně najevo, že teď mluví pouze k Joonovi a nikomu jinému jeho slova nepatří. Že i kdyby ho slyšel celý vesmír, bude stejně mluvit jenom k tomu jednomu. A možná taky že to nejspíš není pro naše drahocenné uši.

"Tohle si necháme navečer, lásko."

Ale Joon se nevzdal. "Tak dlouho to nevydržím."

"Budeš muset. Takže Zelený, Kibume? Pamatuju si to správně?"

Bummie přikývl. "Jo, zelený."

"Čtvrtlitr nebo půllitr? Kolik tam chceš curku?"

"Dám si půlku, protože tu nejspíš chvilku pobudu. A nesladím."

"Vynasnažím se. Co ostatní, chce někdo něco z kuchyně? Něco normálního?"

Přihlásil se Yoongi. "Dám si kousek čokolády. Tady na stole žádná není. "

"Jaktože ne? Vždyť jsem jí tam- TAEMINE, JAKS MOHL SEŽRAT CELOU TABULKU ČOKOLÁDY ANI NE ZA PĚT A PŮL MINUTY??"

Taemin, s pusou roztomile od čokolády, se nevinně usmál. Ještě s plnou pusou mu odpověděl. "Dyž ona bya dobwá"