51. Never again

1K 116 21
                                    

Asi jsem rozbil dveře, ale to nebylo podstatné. Ty se dají opravit, aniž by nesly známky mého vzteku, zmatku, frustrace. Nevěděl jsem, který z těch pocitů mám cítit dřív.

"Tae!" Volal mě Jungkook. Houby ti je to platný, ty nohyroztažná čubko. Běž se zase cucat s Yoongim a mě přestaň řešit.

Dohnal mě a chytil za zápěstí. "Můžu ti to-"

"Co?!" zařval jsem na něj a prudkým švihnitím ruky se mu vytrhl. "Vysvětlit? Na tomhle není co vysvětlovat!"

"A... ale..."

Věnoval mi svůj typický naléhavý pohled, který používal, kdykoli dostal strach. Jakoby se mu mimické svaly naplnily adrenalinem. I přes to všechno jsem si k tomu snažil najít cestu, ale nešlo to. Díval jsem se mu do očí a s hrůzou si uvědomil, že mé zlomené srdce začala slepovat čirá nenávist.

Lhal mi. Proč mi tvrdil, že mě miluje? Nebyla to pravda.

"Je konec! Je konec!" řval jsem po něm a nebral ohled na to, kde se nacházíme. "Rozuměls?! Je kurva zasranej konec!"

Na jeho tváři se objevily slzy, a na mé málem taky.

"Ty... ty... se se mnou ro...rozcházíš?" popotáhl.

"Ne. Řvu tu po tobě, protože jsi mi nekoupil jednorožce. Jdi do hajzlu, a neptej se mě tak blbě, když to víš sám."

S těmi slovy jsem se otočil a nechal tam Jungkooka zmateného uprostřed chodby.




Původně jsem plánovala, že Tae uvidí krásnou scénu, jak Yoongi pláče a Kookie ho objetím utěšuje, ale proč nebýt mrcha a zase jim nějak nerozvrátit vztah?  😃

Stay  - BTS Vkook textingKde žijí příběhy. Začni objevovat