Who? (A/B/O)

Omegy Fiorentino jsou mrchy 6

Tak tomu říkám barák!

S pootevřenou pusou civím na středně velký zámeček s fontánou i rozlehlými zahradami. Vážně bydlím se svojí omegou a naším dítětem jako socka v mrňavém bytě, když můj tchán má tohle?

Najatý řidič zastaví kousek od monumentálního schodiště, připravení sluhové nám otevřou dveře a Gabriel se doslova nadechne všudypřítomného luxusu. Ve tváři se mu usadí povýšený výraz při pohledu na plaché sluhy, napřímí se a za paži uchopí našeho krásného syna, jenž nedokáže být až tak sebejistý jako jeho otec. Já sám se neumím chovat dle pravidel, jelikož nejdu před omegami, ale společně s nimi, abych se neztratil.

Vyjdeme schody a já poprvé ve svém životě doufám v Gabrielovu rozvážnost a loajalitu ke mně, aby mě nepotopil před svými otci, kteří již netrpělivě čekají v pompézní hale. Ve chvíli, kdy se mi zjeví, nevím jestli mám zařvat a utéct, nebo jenom utéct. Neustále si připomínám, že už dávno nejsem kluk, ale mocný muž, jenž dokázal Fiorentina natolik okouzlit, že mu dal i svého jediného syna společně s majetkem.

„Dobrý večer," pronesu nejzdvořileji, jak jen umím, a pokusím se o úsměv.

„Dobrý večer, Georgi," napodobí napohled stará alfa charismatickým hlasem. „Vzal jsi i omegu a syna – milé." Pohledem sjedu na Gabriela, jenž po této větě také ztuhne. „Sice jsme počítali pouze s tebou, ale má omega bude vděčná za společnost."

„Zřejmě jsem si špatně přečetl pozvání, omluvte mne."

„Slyšel jsem o tvém pobytu v nemocnici, zajisté jsi byl ještě myšlenkami jinde," uzavře náš trapný rozhovor šedivý muž s mohutnou postavou. „Rafaeli, zkontroluj Gabriela a Alessia vezměte sebou," rozkáže a já si poprvé pořádně všimnu omegy po jeho boku. Drobný muž s platinovými vlasy svázanými do okrasného uzlu a modrýma očima, jimiž se tolik podobá Gabovi. Klasická fiorentinská omega.

Rafael nevesele pobídne svého syna a vnuka a zmizí z našeho zorného pole. Musí být od své alfy mladší možná o dvacet let, přesto v obličeji vypadá zuboženě a pohuble.

„Pojď, dáme si něco k pití." Otcovsky mě Fiorentino poplácá po rameni a zavede do jakéhosi salónku, kde jsou samé lahve drahého alkoholu. „Alessio jde celý do podoby svého otce," zamumlá zamyšleně nad whiskou, „snad bude i stejně dobře vychovaný."

„Gabriel dělá vše, co je v jeho silách, a já se také snažím. Naše omegy jsou ty nejlepší," pokouším se staré alfě lichotit, že skvěle vychoval syna a já v jeho tradici pokračuji. Kdyby ale věděl, že Gabriel nadšeně spí za našimi zády s jinou alfou, určitě by tak pyšný nebyl.

„Omegy Fiorentino jsou mrchy," vyplivne hořce z úst. „Mají v sobě tolik ohně, že ti dokáží vytvořit peklo na zemi, ale my nemůžeme žít bez nich a ony bez nás. Nedovolím ti, abys modřinami pošpinil kůži mého syna, ale nesouhlasím s tvojí výchovou Gabriela i Alessia. Necháváš jim příliš prostoru." Raději polknu hořkou tekutinu, než abych musel reagovat. „Dozvěděl jsem se od jednoho svého přítele, že si Gabriel neodpustil poznámky ohledně našeho nového programu pro vzdělávání omeg na středních školách. Zajímalo by mě, jak se k takovým informacím dostal a jak si vůbec může dovolit je šířit do světa na některém svém kroužku, či oč se jedná."

„Absolutně netuším, jak se něco takového dozvěděl." Dělám blbce, ale jak asi můžu vědět, zda jsem mu to neřekl sám. „Možná mi uklízel kancelář..."

„Jsou místa, kam omega prostě nepatří! Má se zdržovat v kuchyni a ložnici, nikoli v pracovně." Stará alfa si upraví kravatu. „Zdá se, že už je večeře na stole." Netuším, jak to poznal, ale raději budu žvýkat nějaký hnus, než konverzovat s takovým snobským tupcem, jenž má zaškatulkované omegy jako otroky, i když je fakt super, když si řeknu a Gabriel se mi hned věnuje.

Cesta do jídelny je zdlouhavá a zároveň trapně tichá. U dlouhého stolu již sedí všechny tři omegy a nikdo se nijak netváří – jediný Alessio ke mně zvedne pohled a trochu je usměje. Můj chlapec!

„Vše v pořádku, Rafaeli?"

„Má modřiny na stehnech, jinak v pořádku." Nechápavě povytáhnu obočí a Gab zčervená.

„Modřiny?" podiví se starý Fiorentino.

„Otče..."

„Mlč, Gabrieli!" uzemní moji omegu její vlastní otec, jenž ji porodil.

„V nemocnici mi chyběl a tak jsme si následně udělali hezký den," řeknu rozpačitě. Nehodlám svůj milostný život rozebírat před tchány a zároveň před naším synem. „Gabriel je v pořádku, nic mu není."

„Protentokrát souhlasím, ale ať se to víckrát neopakuje!" Němě přikývnu a pustím se do jídla společně s ostatními. Tato večeře se mi opravdu nelíbí.

Až při dezertu se opět rozproudí konverzace mezi všemi přítomnými, ale téma je ještě horší než předtím. Starý Fiorentino se rozhodne vybrat sám několik kandidátů pro mého syna, ale všichni jsou ještě starší než já. Alessio překvapivě nic nekomentuje a raději vybíral ze zmrzliny kousky ovoce.

„Otče, Georgovi se ozval šáh Rabef Cheprer Usir, jenž požádal o našeho syna." Výraz staré alfy se okamžitě změní a nadšením téměř upustí lžičku.

„To je výborné!" zaraduje se Fiorentino, ale jeho omega se pouze odvrátí a raději zkoumá výraz Alessia stejně jako já. Chlapec zvedne oči na svého dědu a těžce na nedechne. „Kdy chlapce vypravíme?"

„Já s rodinou jsme pozvaní do země..."

„Necháš mě tady tlachat o břídilech, jako je ředitel banky, když máš v záloze vládce?! Získáme titul a můžeme rozšířit pole působnosti. Alessio bude vystupovat jako patron vzdělávání omeg v rozvojových zemích na našich školách, což nám zvýší kredit oblíbenosti. Všichni budou posílat děti do našich ústavů, když se v nich bude objevovat i šáhova omega." Fiorentino se rozplývá nad svými plány, Gabriel pyšně přikyvuje a Rafael natáhne ruku k mému synovi. Nejstarší omega se mi nyní jeví nejsympatičtější. „Kdy odvážíte Alessia?"

„Nemáme konkrétní datum..."

„V tom případě poletíte v pátek," rozhodne alfa nad dezertem, čímž zaskočí nás všechny. „Omega už má nejvyšší čas a přítomnost silné alfy by mohla urychlit dospívání." Zaskočeně civím na alfu, která vypne hruď a spokojeně dvěma sousty dojí dezert. „Půjdu pracovat," oznámí. „Rád jsem tě viděl, Georgi. Alessio," chlapec zvedne k dědečkovi pohled plný úcty a zároveň strachu, „posluž svému pánovi dobře, ať na tebe můžeme být hrdí, a udělej vše pro syna alfu."

1003 slov

Maturitu jsme zandali na vyznamenání, takže můžeme v klidu pokračovat :D

Tento díl je nudný, ale chtěla jsem, abyste viděli, jak je jednáno s omegami, a zároveň si udělali vzletovou rampu pro samotný příběh, který plně startuje příštím dílem. :)

Děkuji za vše!