Who? (A/B/O)

Epilog

Aaron se natáhne pro pivo, zatímco já rozdělávám krb – od doby nastěhování poprvé. Poctivě jsem si nanosil dříví a zasvinil celé patro, za což mě Gabriel málem zabil, ale co bych pro atmosféru neudělal...

„Jak se má Alessio?" zeptá se se zájmem. „Dává mu ta alfa zabrat?"

„Dost se o Gabriela starám já, ale Alessio se snaží," obhajuji okamžitě svého malého syna, když vidím Aaronův nedůvěřivý výraz „jen si myslím, že je na spousty věcí ještě dítě... O kluka se stará skvěle, ale je na něm vidět, že ho to zmáhá a že by chtěl trochu volného času."

„Říkal jsem celou dobu, že je Alessio ještě dítě," připomene.

„Rodil teprve před měsícem, všechno si sedne," vstoupí do našeho hovoru Aiden, můj bratr, se svým pivem v ruce. „Stejně mi stále vrtá hlavou, proč pojmenoval to dítě zrovna Gabriel."

„Alessio si stál za tím, že chce jméno hodné alfy, které by působilo vznešeně a nahánělo respekt," vysvětlím. Na okamžik mě sice zamrzelo, že můj syn nepojmenoval dítě po mně, ale Gabriel je hezké jméno, které k příjmení Fiorentino krásně pasuje.

„Chce, aby jeho syn byl drsná alfa – nezná většího hajzlíka než vlastního otce, přestože omegu," dovysvětlí pobaveně Aaron a já po něm hodím krbový zapalovač.

„Furt je to moje omega!"

„Tvá milovaná," doplní mě svorně s neskrývaným pobavení a za naprostou synchronizaci si plácnou, nad čímž já jen protočím oči. Idioti...

„Jo, milovaná," odseknu.

„Chováš se jako zamilovaný puberťák," odtuší se širokým úsměvem Aaron, „ale samozřejmě ti to přejeme. Kolikrát se můžeš zamilovat do své omegy? Překvapivě i na tvé omeze je znát, že k tobě něco cítí, což je div, když vezmeme v potaz, z jakého rodu pochází..."

„Tohle všechno si už sedlo," zastavím oba a napiji se ze svého piva. „Přišla teď novina ze zámoří."

„Fiorentino?" zkusí Aiden.

„Siamon," prozradím a užívám si jejích užaslé výrazy, přestože my jsme se s Gabrielem tvářili stejně, když jsme dopis četli. „Psaní přišlo teprve minulý týden, ale hlásí se k Alessiovi i dítěti. Siamonův otec zemřel, proto nemohl tolik měsíců svůj kmen opustit – jeho mladší bratr je ještě příliš malý, aby zastal pozici náčelníka."

„A během půlroku dospěl a stal se vůdčí alfou?" odfrkne nevěřícně Aaron. Zavrtí hlavou s černými vlasy, které mu padají do obličeje. Pivo alfě pomalu dochází.

„Ne, prý se o smrti náčelníka dozvěděl i jeden z vyhnaných bratrů. O tom mi říkal i náčelník," vysvětluji rychle, když vidím u obou pochybnosti. „Siamonův bratr se stane novým náčelníkem a Alessiova alfa se do měsíce vrátí. Žádal mě, jestli bych ho mohl opět přijmout, protože Alessia miluje a za dítě se modlí každý den... S Gabrielem jsme se shodli, že si zaslouží ještě jednu šanci."

„Jo, tak jasně, Alessiovi na něm stále záleží a vhodnou alfu pro něj stejně za den nenajdeš," zhodnotí zamyšleně Aaron. „Myslím, že děláte dobře . Co vy? My děláme dobře! Vrchní rozhodovací štáb rodiny Fiorentino dělá dobře!" Hluboce si přihne, zatímco v hrdle mého nejstaršího kamaráda zmizí i poslední kapka alkoholického nápoje.

„Neměl bys ho tolik nalejvat," doporučí bratr mým směrem, ale sám rozšklebeného Aarone následuje. „Štěstí, že jsem vzal i něco ostřejšího, co má šetrnější dávkování." Z pracovní brašny, která doposud ležela na zemi, vytáhne obří láhev whisky. „Georgi, přines skleničky, nejsme přeci primitivové!"

„Ale alkoholici!" napomene nás jemný hlas mého mate. Naštěstí mě nenutí vstávat a skleničky nám z malé skříňky pod televizí podá sám. „Ztlumte tu svoji sešlost trochu, konečně všechny děti spí." Po mém povytažení obočí ještě dadá: „Marcus s Gaiou spinkají už od šesti, Alessio," rozněžněle se usměje, „usnul ještě před Gabem a Arthur měl nevolnosti, takže si šel lehnou s Charliem – Philip Bowie je ještě v práci."

„Blázen!" protáhne Aiden. „V tuhle noční hodinu," všichni pohlédneme na hodina nad krbem, které ukazují teprve čtvrt na devět, „už všichni slušní lidi opustili realitu. Georgi, nalej!"

„Taky jsme bývali takoví," zapřede nostalgicky Aaron. „Nejednou jsem v práci i spal, ale tyhle mladický výtržnosti už mám naštěstí za sebou." Afektovaně si oddychne a sáhne pro další pivo, zatímco se Gabriel překvapivě chopí whisky, aby každému z nás nalil.

„Co jste probírali, než jsem přišel? Slyšel jsem Siamonovo jméno," svěří se má omega a pohodlně se uvelebí po mém boku. Je uvolněná, překrásně voní a naše pouto je silnější než kdy dříve. Na okamžiky, kdy jsem Gabriela poprvé spatřil v titěrné kuchyňce bytu a zprvu si jej dokonce spletl s Alessiem, vzpomínám nyní jako skrze hustý mlžný opar. Jak nereálný mi v tuto chvíli přijde odtažitý Gabriel s jedovatou poznámkou na jazyku...

„Říkal jsem jim o dopisu," shrnu. Určitě najdeme vhodnější téma ke konverzaci, aby bavilo i omegu. „Pro tebe nic nového."

„Je to stejně zajímavé," pronese zahloubaně Aiden a chopí se své skleničky. „Siamon je syn nejsilnější alfy, se kterou jsi kdy měl tu čest – podle tvého vyprávění –, Alessio je dokonalá omega Fiorentino a stejně se těm dvěma narodí alfa... Je to fascinující! Mají všechny předpoklady, aby se jim zákonitě narodila omega, ale stejně to byla alfa... Na tohle ani věda nezná odpověď."

Všichni překvapeně posloucháme lékařův monolog a já si uvědomuji, jaké měl Alessio štěstí, dokud se neprobere Gabriel.

„Také jsem nad tím přemýšlel," připustí tiše. Prstem pomalu krouží po mé skleničce, zatímco si hlavu podloží mým ramenem. „Myslím, že to zapříčinil Siamon. U šáha ho téměř sterilizovali nějakými bylinami a jeho pach se ani po dlouhých měsících tady nenavrátil. Určitě to sehrálo důležitou roli i během oplodnění – silná omega s uměle vytvořenou slabou alfou... Siamon zřejmě ošálil i přírodu."

„To zní dobře," pochválí Gaba můj bratr. „Až přestaneš chrlit mimina, budeš mi dělat medika."

„Idiote," Aaron zparoduje můj hlas, ale kupodivu myšlenku vystihne.

„Mám geniální omegu, ale nikomu z vás ji nesvěřím!" Gabriel mě obejme kolem pasu. „Už nikdy nikomu." Bez ohledu na mého kamaráda s bratrem políbím omegu náruživě na rty.

„Miluji tě, Gabe!" Opřu se čelem o čelo dlouhovlasého muže, zadívám se do jiskřivých očí plných lásky a života. Je tak krásný a jenom můj.

„Miluji tě, Georgi!"

KONEC

991 slov

Moc chci za vše poděkovat a poklonit se, že jste se dočetli až sem přes Prolog, 66 částí z pohledu George, 10 částí z pohledu Gabriela a Epilog, což dohromady ve wordu činí 216 stránek. Moc to pro mě znamená ❤

Taky nemůžete uvěřit, že je konec? Přestože mě tato povídka ke konci dost potrápila, s čistým štítem mohu říct, že z tohoto příběhu miluji všechny postavy (až na Stona, samozřejmě).

Chci vám moc poděkovat za důvěru, přečtení (18.652), hvězdičky (2.434) a fascinující komentáře, které mě pokaždé povzbudily v dalším psaní. Tento příběh začal 17.3.2018 a dnes 28.4.2020  končí, ale stejně jako jsem už psala dlouhé roky před WHO? (A/B/O), věřím, že ještě pár let psát budu, a doufám ve vaši neskutečnou přízeň i u dalších svých povídek - především u povídky Black Widow A/B/O, která poskračuje v mé sbírce ze světa A/B/O :) ale kdyby chtěl někdo číst moji nynější opravdovou srdcovku, ať zkusí Severus Snape na mém profilu... ❤

Pokud by měl někdo nějakou otázku na postavu, mě, děj, jiný příběh... Nebojte se a napiště do komentáře, zprávy, kamkoliv a já mileráda odpovím - pokud bude hodně dotazů na postavy a tak podobně, mohla bych z toho vytvořit ještě jednu malou bonusovou část :)

Děkuji! ❤

Navždy Fiorentino! ❤❤❤