Who? (A/B/O)

Šáh Rabef Cheprer Usir 8

Cesta terénním autem skrze džungli je náročná především díky neskutečné vlhkosti a horku, které nezvládá ukorigovat ani klimatizace, tudíž se z našeho auta stává dusná prádelna, kde nevoní prádlo, ale dusí všechny přítomné puch alf, které zajišťují náš bezpečný přesun z letiště do sídla šáha Rabefa Cheprera Usira. Bezmyšlenkovitě jsem si chlapce natiskl ke své hrudi a obmotal jeho drobné tělo jednou paží už zpočátku a nehodlám jej pustit ani nadále, jak moc se mi pohledy alf nelíbí.

„Za chvíli budeme v cíli," pronese lámanou angličtinou jedena alfa z ochranka, která mě znervózňuje zbraní za páskem. Přikývnu, že rozumím, a nadále si hledím svého. Obě omegy se nenápadně tisknou ke mně a rozrušeně se klepou, dokonce i Gab.

Už od první z mnoha bran do paláce čumím jak péro z gauče na všechny vodotrysky, besídky a exotická zvířata, které se volně pohybují v květinové zahradě. Podobá se to hodně luxusní zoo, ale je to boží!

„Tady se ti bude líbit," pronese poprvé za celou dobu Gab Alessiovi, jenž poslušně přikývne a roztřeseně se nadechne. „Miluješ zvířata a květiny, co víc by sis mohl přát..."

„Jsem v pořádku," zašeptá plačtivě malá omega. „Nezklamu vás."

„Nikdy nás nezklameš," promluvím poprvé za celou dobu já, čímž obě omegy šokuji. Alessio ke mně vzhlédne velkýma modrýma očima a několikrát rychle zamrká, aby se ujistil, že se stále ještě opírá o svého otce a byl jím osloven. „Kdyby se ti na šáhovi něco nezdálo, řekneš mi vše, jelikož toto ještě není finální řešení tvého mate, rozumíš?"

„Ano, tatínku." Po dlouhých letech drezury se chová přesně podle příručky dokonalé omegy, tudíž nenechá svoji tvář ovládnout žádnými emocemi a odpovídá pokaždé i s oslovením adresáta. Neprozrazuje svůj intelekt zbytečnými slovy a po vystoupení z auta se chová absolutně jako robot. Pokloní se až k zemi, drží se v mém stínu, který nepřekročí, a nenaváže oční kontakt ani na vteřinu s nikým. S Gabrielem jedou zcela synchronizovaně po celý večer, kdy nás služebnictvo připravuje na setkání se šáhem Rabefem Cheprerem Usirem. Během odpoledne se stačím seznámit i dalšími významnými alfami z mojí profese nebo prostě zvědavci, kteří chtějí osobně poznat člena rodiny Fiorentino.

„Ty vstoupíš první, aby ses seznámil se šáhem, a my se k tobě přidáme až po vyzvání, kdy nás vyhlásí," opakuje mi netrpělivě Gab těsně před vstupem do obrovského salonu s jídelními stoly a v neposlední ředě se šáhem. „Jdi už!"

Jsem nucen vejít v nacvičeném ceremoniálu před šáha, jenž mě již ode dveří zdraví širokým úsměvem na buclatých tvářích. Svým vzhledem připomíná velice zachovalého padesátníka, ale vypouklé břicho a mohutné končetiny přepásané v pozlaceném kabátku poněkud ubírají na sexappealu snědší alfy s extrémně výraznou vůní.

Slavnostně projdu vytvořenou uličkou významnými alfami, přede mnou kráčí několik otrokyň, které rozhazují nejbarevnější lístky květin k mým nohám a před trůnem na mě čeká pár kůží vzácných zvířat. Nechtěně si celou situaci přirovnávám k některým filmům, u kterých jsem se vždy chechtal, když tlustý panovník byl obskakován omegami a on si ani neuvědomoval, jak vtipně to působí.

„Vítejte v mém skromném domě," zaburácí alfa na trůnu, aby ji slyšeli všichni v sále.

„Děkuji za pozvání," odpovím nejslušněji, jak umím. Mám nutkání se otočit a zavolat na Gaba s naším synem, aby utekli, dokud je čas. „Rodina Fiorentino je poctěna vaším pozváním," opakuji naučenou frázi."