Who? (A/B/O)

Jako páv 52

Po šesti dnech se Aiden vrátil zmožen únavou ve stejných pomačkaných šatech, ve kterých ve středu vyrazil do práce, a s tmavými fleky na obličeji, o kterých tvrdil, že se jedná pouze o kruhy pod očima z nevyspání. Dříve než k ženě a dětem zamířil za mnou, lépe řečeno za novou alfou Fiorentino, která se po mé kanceláři nosila jako páv.

S Aaronem jsme neomaleně sledovaly každý bratrův pohyb z kuchyňky omeg, z níž se stal náš provizorní strategický stan, kde nás nikdy žádná stupidní alfa nebude hledat.

„Co mu tak může chtít?" zamyšleně se táže Aaron, během čehož pracně zamíchává svoji slinu do Stonova kafe. Říkal jsem mu snad stokrát, že jeho dětinské nápady nic nevyřeší – nedal si říct.

„Zeptáme se," ujistím kolegu a upiji ze své kávy, kterou jsem ukořistil ještě předtím, než s ní začal Aaron experimentovat. Můj vysloužený šálek hořké kávy za brzké vstávání a buzeraci od šéfa.

„Proč to tak dlouho trvá?" vzteká se opětovně Aaron. Jeho podrážděnost přisuzuji blížící se nemoci, o jejíž existenci on nechce ani slyšet. Zdá se, že angína již dostihla i jeho, proto si držím značný odstup. „Doprdele, já se napil!" vyprskne a během toho vyzvrátí pozřený obsah hrnku zpět. „Abych začal znovu," zavrčí frustrovaně a zuřivě začne míchat jako mixér, aby stopy po slinách zmizely na dně...

„Už jde!" varuji. Aaron se rozejde k šéfově kanceláři s objednanou kávou, během čehož nenápadně nasměruje Aidena ke mně. Velice neochotně jej vyslechne a ještě nesměleji zamíří ke mně do kuchyňky.

„Proboha, Aidene, kde jsi byl?"

„V nemocnici, nahromadila se mi práce." Vyhýbá se očnímu kontaktu, masíruje si bolavý krk a já okamžitě vím, že je něco špatně. Stejně se tvářil i jako malý kluk, co něco provedl, ale odmítal se přiznat k následkům. Také se podobně kroutil, upíral oči do prázdna a snažil se vypadat, že má na spěch, aby se ho nikdo neptal.

„Šest dnů?" Povytáhnu obočí. „Nejsem blbec, Aidene. Mluv!"

„Zrovna jsem uvnitř podepsal, že o ničem nesmím ani ceknout," sykne přehnaně obezřetně, což silně kontrastuje s Aaronovou veselou chůzí a zvednutými palci nahoru, že jeho sabotáž vyšla. Když nic jiného, Stone chytí alespoň angínu.

„Jsem tvůj bratr! Nemáme před sebou tajnosti."

„Jenže tady už nejde jenom o tebe!" oboří se alfa naproti mně. Jako bych se díval na svůj vlastní odraz v zrcadle. „Už teď mi omezili činnost v nemocnici, když se dozví, že jsem cokoliv řekl, vyhodí mě i moji omegu. Nemůžeme si dovolit přijít o práci! Zvlášť teď, když nebude mít peníze nikdo z nás..."

„Tady nejde o peníze," konstatuji suše, ale nikterak bratra již nemučím. Věřím, že mi to na příhodnějším místě vysvětlí sám. „Co Gabriel a děti?"

„Doufám, že jsi to z toho telefonátu pochopil – bylo tam příliš mnoho svědků..." Aaron se posadí na své oblíbené místo na kuchyňském pultu a shlíží na nás jako sova. „Gabriel měl normální císařský řez, při kterém byl v celkové anestezii. Jednalo se o standardní komplikovaný porod mužské omegy, ale nikoliv s fatálními následky, jak se objevilo v novinách. Tvá omega je sice velice slabá a hojení postupuje pomalu, ale už není v ohrožení života."

„Takže umíral a Fiorentino radši strčil Stonovi Alessia?" potvrzuje si Aaron svoji teorii, ale Aiden pouze zatvrzele vrtí hlavou.

„Každá mužská omega dostává status v ohrožení života, pokud zrovna probíhá porod, ale to Fiorentino věděl. Nemám tušení, nikdo mi podrobnosti nesvěřil, ale lámu si nad tím hlavu od okamžiku, co se na veřejnosti začaly objevovat všechny ty hrozné zprávy."