Who? (A/B/O)

Pochybovačný pohled 41

Zachmuřeně si prohlížím snědou tvář chlapce, která je soustředěná pouze na podlahu. Aiden Siamona za loket směřuje dál do bytu a věnuje mi jen jeden pochybovačný pohled, jelikož ani jeho pohublá alfa nepřesvědčila, ale i tak ji pomalu sune k pokoji Alessia, kterému se opět začal rozjíždět heat. Já osobně nikdy nepochopím, jak může být heat u mladé omegy tak hrozně roztěkaný.

„Dej si sprchu, uklidni se a potom za těmito dveřmi najdeš Alessia," trpělivě vysvětluje nejpříznivější postup. Už jsme dokázali vykoupit Siamona z otroctví od šáha, přepravit jej letadlem, stáhnout z letiště... Pár minut čekání Alessia již nezabije.

„Ano, pane," přijímá rozkaz hrdelním hlasem. Má velice hrubý a hluboký hlas na mladou alfu, jejíž vůni ani necítím.

„Dobře," povzdechne si Aiden. Přestože jsem otcem omegy já, přenechal jsem dnes vše v Aidenově režii – přeci jenom používá více racionální uvažování, než já v tuto situaci. „Zkus se neloudat," chlapec se tváří nechápavě a proto rychle dodá: „pokud mi rozumíš."

Černovlasý kluk se pokloní a zmizí v koupelně.

„Je divnější, než jsem čekal," připustí posměvačně Aiden, zatímco si jde sednout vedle mě. Ani jeden nezůstane v bytě poté, co se Siamon s Alessiem zavřou v pokoji...

„Cítil jsi něco?"

„Vůbec nic," odpoví přesně tak, jak jsem předpokládal. Chlapcova alfa je kvůli bylinkám natolik sterilní, že působí ještě nenápadněji než novorozeně.

„Bude mu to fungovat?" Dlaněmi nesměle pokynu k vlastnímu klínu.

„Tehdy jsi ho dostal k sexu, mělo by mu to fungovat."

„Nechci, aby zklamal Alessia, když na něj takovou dobu čekal. Přece jenom je to jeho poprvé, měl by na to mít dobré vzpomínky."

„Jsi hrozná citlivka," škádlí mne alfa. „Přírodu nezastavíš." Výmluvně pokrčí rameny a já mám chuť po něm něco hodit. Jeho děti jsou ještě malé, ale pro mne je tato situace velice důležitá. Právě jsem narýsovat zbytek života svému nedospělému dítěti a nejsem si jistý, zda jsem učinil správně.

„Neměl by si vzít kondom?"

„Georgi!" zhrozí se můj bratr s nevěřícným úsměvem na rtech. „Pravděpodobně jim jeden stačit nebude a oni ho ani nechtějí. Jo, Alessio může otěhotnět, ale je připravený. Věř mu."

„Je to dítě," opravím ho. Zase ten pocit paniky...

„Georgi." Bratr s jemným úsměvem kroutí záporně hlavou. „Už ne."

„Jednou ti tohle všechno vrátím," zavrčím podrážděně. „Počkej, až se budeš loučit se svými dětmi."

„Jsi citlivka," zopakuje už s neskrývaným smíchem. Jsem nemožný.

„Pane?" Kluk, kterého nyní zakrývá pouze ručník kolem beder, upoutá naši pozornost. Mohutně se mu zdvíhá hrudník, jak si snaží zklidnit dech, ale jinak působí vyrovnaně.

Stoupnu si, abych mohl na alfu důstojněji pohlédnout.

„Buď opatrný," žádám jej, než mu umožním vstup do synova pokoje.

„A tvůj chlapeček už nikdy nebude jako dřív," nostalgicky pronese Aiden, než se zvedne k odchodu také. Zase jdeme bivakovat k němu a jeho ženě domu.

* * *

V tento okamžik si připadám nesmírně mlád.