Who? (A/B/O)

Bowie 21

„Dobrý den, pane Fiorentino, jsme nesmírně poctěni, že jste nás navštívil," zanotuje částečně v šoku třídní učitel mého syna. Překvapuje mě mladost této alfy, ale musel projít složitými zkouškami, aby na některou omegu neúmyslně nevyjel, kdyby se dostavil například nepředvídatelný heat. „Abych byl upřímný, trochu se obávám důvodu, kvůli kterému jste přišel," přizná se nejistě a podrbe se na zátylku.

Nemohu uvěřit, že je to až takové ucho...

„Ve skutečnosti jdu pouze kvůli svému chlapci," prozradím vřele a nad roztržitým chováním učitele se snažím neprotočit oči. Raději si sednu bez vyzvání a udělám si pohodlí, než kluk doběhne pro pití a nezvládne udělat dalších deset poklon.

„Alessio má výborné známky, nemusíte mít obavy." Pro upřesnění sáhne pro desky, kde je vše černé na bílém. „Jediná chemie omeze trošičku nejde poslední dobou, ale vzhledem k tomu, že na medicínu nepůjde..."

„A proto jsem zde. Můj syn už dlouho nezůstane dítětem a já nemám vhodnou alfu." Učitel překvapeně pootevře pusu a zaostří skrze brýle. Je vážně hezký, ale prostě dítě... „Abyste mě pochopil, pane..."

„Bowie."

„Bowie?" Povytáhnu obočí a snažím se neušklíbnout. Kluk přikývne. „Dobře. Pane Bowie, přišel jsem Vás požádat o nějaká jména studentů, se kterými bych mohl Alessia seznámit."

„Pouze studentů?" zeptá se opatrně. Zapne notebook a zuřivě začne něco ťukat.

„Chtěl bych někoho ve stejném věku, aby pro něj přivyknutí na alfu nebylo až tak složité."

„Nepomohla by nějaká známá alfa, u které by znal své jistoty?"

„Víte snad o nějaké?" Sebevědomě se zapřu na křesílku a založím si ruce na hrudi, čímž částečně srazím odhodlání učitele. Velmi by mě zajímalo, jakou alfu může můj chlapec znát, když je v nejlépe střežené škole pro omegy na světě.

„Dovolil bych si navrhnout sebe, pane Fiorentino." Alfa vytvoří křečovitý úsměv a sevře ruce v pěsti na stole. Zajisté mu v hlavě běhá myšlenka, zda nepřestřelil.

Přejedu kluka od hlavy až k patě. Krátké hnědé vlasy v uhlazeném elegantním sestřihu, brýle s tlustými obroučky, útlý obličej, široká ramena a trup zužující se pod bílou košilí a vestičkou se znakem školy. Kolik mu však může být? Má peníze? Má postavení? Co cítí k mému synovi? Co můj syn cítí vůči svému učiteli? Nechce jenom příjmení Fiorentino?

„Skutečně jste mne zaskočil, pane Bowie."

* * *

„A pak mi tvrdil, že už je dost starý na omegu a už má i byt, auto, nějaké úspory, tudíž by se rád usadil a pořídil si dítě. Byl u toho tak přehnaně nervózní, že ke konci dokonce koktal," dovyprávím se smíchem a i nadále užírám Gabrielovi z prkénka nakrájenou mrkev na kostičky. Vím, že ho to sere, ale jsem alfa, takže si může nechat zajít chuť.

„Myslím, že ty ses před mým otcem choval stejně," utrousí, během čehož mi sebere mrkev a nasype ji do hrnce – pórek už fakt užírat nebudu.

„Už si to nepamatuju," řeknu upřímně. „Nemyslím si ale, že bych o tebe takhle prosil, kdybych tě znal."

„Viděl jsi mě párkrát před bondem, dokonce jsme spolu jednou i mluvili, mohl sis udělat obrázek."

„A vážně jsem se na tebe tolik třásl?" zeptám se vážně zvědavě. Gabriel si myslí, že si opakujeme zašlou historii, ale ve skutečnosti mi vypráví můj vlastní život. „Vyprávěj mi o tom."

„Není toho moc."

„Nenech se prosit."

„Tak fajn," protáhne. Veškeré suroviny dá do hrnce, zamíchá a začne se mi věnovat. „Otec tě vodil k nám domu kvůli práci, znal jsem tě z doslechu nebo od večeří, na které si určitě vzpomínáš. Nesměl jsem se na tebe ani podívat."

Z chodbičky se náhle vynoří Alessio, bez jediného slova si přisedne ke mně a poslouchá jako já. Slyšel nás a také jej náš vztah zajímá? Pokud ale slyšel začátek vyprávění, musel slyšet i náš předešlý rozhovor o případné alfě...

„Nikdy jsme spolu nepromluvili, až jednou, kdy jsi přišel k nám do domu a osiřeli jsme na několik minut v salónku. Četl jsem knihu, ale byl jsi nejhezčí alfa, kterou jsem kdy viděl, tudíž jsem nemohl udržet oči na papíře." Alessio se něžně usmívá a hypnotizuje očima svého tatínka. Gab nepatrně zrůžoví. „Oslovil jsi mě. Sice ses jenom zeptal, co čtu a co ve škole, ale bylo to oslovení. Když jsem ti řekl, že mě baví literatura, začal jsi náhodou mluvit o mé oblíbené knize a skvěle jsme si rozuměli. O pád dnů později jsi mi poslal nejnovější výtisk i s podpisem autora."

„Snažil jsem se být milý."

„Doufal jsi, že přemluvím otce, že jsi pro mě ideální partie."

„Podařilo se mi to," poznamenám kousavě.

„Byla to velká náhoda, Georgi," klidní mě omega. „Dostal jsem dost silný heat hned napoprvé a otcem vybraná alfa nemohla přijet – otec mi nikdy neřekl proč. Ty jsi byl druhý v pořadí a pohyboval ses nedaleko. Od začátku heatu neuběhlo ani dvacet minut a ty už jsi stál v mém pokoji."

„Jak ses cítil?" zeptá se Alessio. Drobnou rukou si podepře hlavu a nakloní ji ke straně. Obdivuji svého syna, jak dobře zvládá stres ze své budoucí alfy a zcela bez problémů se vyptává otce na okamžiky, které pravděpodobně také zažije.

„Bál jsem se," přizná Gabriel. „Víc jsem se ale bál, že se ve dveřích objeví ta druhá alfa, protože byla o dost starší než já. Byl to takový pán ve středních letech, který vedl menší banku a podle otcových slov měl to nejvybranější chování." Starší omega se zamyslí a následně otcovsky pohladí našeho chlapce po vlasech. „Nakonec jsem byl ale moc rád, že se tam objevil tvůj tatínek. Bál jsem se, chvíli jsem se odtahoval, ale bolest byla taková, že jsem dlouho nedokázal vzdorovat. Za devět měsíců ses mi narodil ty a já věděl, že jsem se rozhodl správně, protože s nikým jiným bych neměl stejně dokonalého chlapečka, jako jsi ty, broučku."

„Tatínek to říká správně, žádná jiná alfa s omegou nikdy nebudou mít tak skvělé dítě, jako jsi ty, Alessio," souhlasím s Gabrielem.

„Můžete teď mít ještě jedno miminko, které bude mít stejné geny jako já, takže by..."

„Pššt, zlato!" přeruší syna něžně Gab a klidně se pousměje. „Nikoho nikdy nebudu milovat jako tebe."

„Užijeme si Vánoce a nebudeme si je ničím kazit, co na to říkáte?" navrhnu a obě moje omegy šťastně přikývnou. Nemohu si pomoct a přitáhnu si je do objetí. „Žádná nemilá překvapení, žádný pláč, jen ať nejsou nepříjemné vzpomínky. Vždyť Vánoce jsou už za pět dní!" Procítěně vtisknu pusu do krátkých vlasů svého syna a Gabových dlouhých vlasů v drdolu. Vážně mi oba přirostli k srdci.

1064 slov

Co myslíte, že by mohlo pokazit Vánoce této krásné rodince?