Who? (A/B/O)

Rozkoší i nesouhlasem 20

„Zavolal jsem bráchovi, který mi předepsal recept na nějaký prášky a Alessio prakticky zaspal celý heat," dovyprávím Aaronovi a uvelebím se v křesle za pracovním stolem. Je skvělé, jaké ticho a klid vládnou v kanceláři.

„Ale ještě to nebyl pravý heat, ne?" zeptá se zaujatě alfa.

„Ne. Gab říkal něco o předcházejícím heatu." Myslím, že Gabriel byl přeci jenom rád, že je můj bratr doktor.

„Nenamítal nic proti lékům na potlačení?"

„Neřekl jsem mu to. Aiden mi dával ještě nějaké babské rady, jak ulevit od bolesti, takže jsem to dělal a během toho klukovi strčil do pusy ten prášek. Gab byl na pěst, zase by našel miliardu chyb." Jedním prstem přejedu po desce stolu a shrnu malou vrstvičku prachu. Zamračím se na prst – kde je uklízečka?

„Poprvé by měl pravdu," odtuší Aaron posměšně a nevěřícně zavrtí hlavou. „Jestli jsi do něj nacpal ty prášky na potlačení, další heat může přijít kdykoliv a už to bude ten pravý. Kdybys mu je nedal, měl by možná ještě čtvrt roku čas a ty bys věděl přesně na den, kdy a kde ho dostane."

„Takže jsem to zase..."

„Jo," nešetří mě můj dlouholetý přítel. „Měl bys začít urychleně hledat alfu. Zkus se porozhlédnout v Alessiově škole, jsou tam i třídy pro alfy a buďme upřímní, nikdo chudý a hloupý tam nechodí."

„Zkusím to, ale teď mi poraď, co s Gabrielem."

„Předhoď ho Fiorentino, víc v tuhle chvíli nezmůžeš. Průser nastane ve chvíli, co mu přeskočí a začne se k tomu dítěti hlásit." Aaron si urovná sako a zkontroluje čas na telefonu. „Nicméně by to nebyla první pomatená omega, kterou náhle postihnou mateřské pudy."

„Snad ne," souhlasím.

„Už budu muset, Georgi. Uvidíme se zítra, musím ještě vyzvednout děti ve škole..."

„Ještě něco! Netušíš, kam jsem schoval dárky na Vánoce?"

Aaron se zasměje a pobaveně zavrtí hlavou. „Nikdy s nimi neslavíš Vánoce."

„Jako vůbec?" šokovaně vydechnu. Jsem milovník Vánoc!

„Prostě běžný den v týdnu. Myslím, že tvé omegy si společně vymění nějaké maličkosti a ozdobí stromeček, ale tam to končí. Mimochodem, jestli mi chceš dát letos zase hodinky, tak předem děkuju a odmítám, protože už mám doma desatery." Sebere svoji aktovku a svižným krokem opustí moji kancelář, ale ještě stihne našponovat moje nervy. „Jestli chceš nakoupit dárky tak máš poslední šanci. Vždyť Štědrý den je už za dva týdny!"

* * *

Gabriel již leží v posteli, když se vrátím z práce. Rychle si vezmu večeři přímo z pekáčku a sám vložím nádobí do myčky, což absolutně odporuje s novým Georgem Fiorentino.

„Ahoj, Gabe," tiše pozdravím, i když vím, že omega nespí, jelikož svítí lampička na nočním stolku. „Myslel jsem, že už budeš spát."

„Čekám na tebe," sykne nepříjemně. Určitě mě podezřívá, že jsem někde něco měl s jinou omegou, ale já celou dobu makal jak černý a nakonec se pokoušel sehnat pár dárků.

„Po naší dovolené mě dočista zasypaly tuny papírů. Skoro jsem tam dneska umřel." Vyčerpaně se natáhnu vedle Gaba, jenž mě nenápadně očichává, přesto předstírám, že o ničem nevím. „Pojď ke mně," zamumlám a přitáhnu si omegu k sobě, „potřebuji cítit tvoji vůni."

Gab je zřejmě spokojený s mým pachem, tudíž se ke mně až přehnaně vřele přitulí. Občas mě můj vlastní mate dosti mate svým chováním, ale nikdy na sobě nesmím nechat nic znát. Pevně obmotám ruce kolem drobného těla.

„Prozraď mi, co by sis přál k Vánocům?"

Omega se nepatrně odtáhne, aby mi viděla do obličeje. „Cokoliv potřebuji, opatřím si sám, jenom můj trenér jógy nás žádal o zaslání peněz na další pololetí."

„Byl jsi na józe?" zděsím se a prudce nasaji pach svého mate, zda v něm nenajdu stopy cizí alfy. „V tomhle stavu chodíš na jógu?!"

„Přišlo to emailem, hodinu mám pozítří. Domlouval jsem se s Amelií, že potom zajdeme ještě do bazénu, takže přijdu asi v devět."

„Nikam nepůjdeš, tvůj stav je tajemství a dokud se o něj nepostaráš, zůstaneš doma, nebo se budeš pohybovat jenom v mojí přítomnosti. Rozumíš mi?" Gab němě otevře pusu a zase ji uraženě zavře. Jsem alfa, nezmůže nic. „Jestli chceš jít plavat, mohu pro nás někdy zarezervovat bazén, ale žádná Amelia se tam vyskytovat nebude. Jo a s jógou se rozluč, nelíbí se mi trenér."

„Cvičí s námi už roky!" vyjekne. Nesouhlasně vrtí hlavou a vzpírá se na rukách, aby mi dokázal, že má také slovo v naší rodině. „Nikdy ti nevadilo, kdo nás cvičí, tak proč teď?"

„Protože jsem slyšel, že spal s některými omegami z kurzu." Vidím, jak se z Gabrielovy tváře vytrácí barva. Zcela zřejmě na něm pozoruji, že se pouze modlí, aby tato zpráva nekolovala o něm. „Jenom strážím tvoji počestnost, zlato."

„To jsem netušil," vydechne a div mu netečou slzy úlevou, ale já vím, co se stalo...

„Najdu ti jiný kurz, až nebudeš těhotný."

„Chodí tam mí přátelé," zamumlá, zatímco si opět ulehá těsně ke mně. „Omegy."

„Tvůj otec mne už dříve upozorňoval, že se tam rád dělíš o své názory například ohledně školství," nadhodím zcela náhodně. Uznávám, že dnes Gaba natahuji na skřipec, ale alespoň si začne dávat pozor. „Slíbil jsem mu, že už tě nepustím do své pracovny."

„Co tím chceš říct?"

„Že by tě mohlo v kolektivu přátel lákat pokušení se například podělit o novinu, že čekáš dítě." Zpevním držení na pase omegy, což donutí chlapce zpozornět a napnout se do luku. „Nicméně bys jim to nemusel ani říkat, jelikož by to pocítili sami."

„Je to až tak výrazné?"

„Já už tě téměř necítím, Gabe," uvedu mu příklad, díky kterému pochopí. „Ale ani to mě neodradí od tvého těla," zašeptám a natisknu se na omegu plnou vahou.

„Nejsem připravený, Georgi! A už je pozdě..."

„Nechceš se se mnou milovat?" zeptám se, ale nikterak netlačím na pilu. Pokud nechce, nebudu jej nutit, přeci se jedná o jeho tělo a náladu – neumím být v tomto smyslu pravá alfa.

„Nechci se zvedat z postele a jít se připravit." Omluvně se zazubí a zavrtá hlouběji do mého hrudníku. Občas je tak krásný, nevinný a jenom můj.

„A co kdybych tě připravil já?" navrhnu dosti natěšeně. Přestože jsem s klukem nikdy před Gabem nebyl a ani se mi nelíbili, tohle je jiné a já chci zkusit tělo svojí omegy po všech stránkách.

„Nikdy jsi nic podobného nedělal, Georgi..."

„Já to zvládnu!" Rychle přelezu na druhou stranu postele a stáhnu Gabovi spodní prádlo. V přítmí má vážně krásné tvary a když na mě vyšpulí nedobrovolně pozadí, zatímco penis zůstává skryt mým očím, připomíná mi tu nejkrásnější dívku na světě. Vlasy spadávají z jeho ramen a tichoučký vzdech mě odmění, když teprve rukou jemně projedu tajná místa omegy.

„Jenom buď opatrný," požádá. Nadále už pouze nechá klesnout svoji hlavu do polštářů a při každém dalším stádiu dobývání tlumeně zabručí rozkoší i nesouhlasem.

1111 slov