Who? (A/B/O)

Víc než knot 7

„Máte nějaké přání, pane Fiorentino?" zeptá se stevard se vřelým úsměvem, jenž značí, že jsme vzácní hosté a on se o nás musí postarat nejlépe, jak umí. Slabý pach alfy mi nevadí, přesto by se nemusel přibližovat k mým omegám. Alfa ve stejnokroji neustále hází očkem na mého muže a dokonce i syna.

„Dvě teplé deky pro syna, děkuji," ohradím již opravdu znuděně a naštvaně, jelikož se mě chodí ptát každých patnáct minut.

„Jistě, pane." Ukloní se a svým přihřátým krokem odcupitá z naší soukromé kabiny.

„Je otravný," povzdychne si Gab od časopisu, který již listuje několik hodin, „ale děkuji, že jsi vyžádal deku po Alessia." Omega odloží magazín a pohladí našeho spícího syna po rameni.

„Vypadá zmrzle."

Stevard je zpět v okamžiku a nejraději by přikryl mého syna sám, ale to nedovolím. Jednu deku položím na vlastní sedadlo a druhou něžně zakryji drobné tělo chlapce, jenž se jen lehce zavrtí a pokračuje ve spánku.

„Odkdy se staráš o našeho syna?" Ohrne opovržlivě Gabriel ret, přestože je očividně rád, že jsem Alessiovi teplo zařídil i bez jeho ponižování a prosení.

Posadím se a teprve poté klidně odpovím: „Starám se o vás oba celý život, nechápu, že tě to udivuje. Mimochodem, tu druhou deku jsem chtěl pro tebe, mně zima zatím není." Hravě hodím deku po rozmrzelé omeze, kterou svým jednáním překvapím. Nemohu nevyužít situace a nepoškádlit Gaba ještě víc, takže se k omeze otočím a celou ji zachumlám jako malé spící dítě. Chybí jedině pusa na dobrou noc.

„Chováš se fakt divně, Georgi," oznámí mi odměřeně.

„Možná chci náš vztah ještě zachránit, i když se vzdáváme toho jediného, co nás drží pospolu." Pohledem sjedu na Alessia.

„Pospolu nás drží peníze, Georgi. Díky mým penězům máš moc a já postavení. Veškerá náklonnost končí na pudové úrovni, takže ti podržím jako vždy, když ty se postaráš o moji čest. Co víc chceš zachraňovat?"

„Chci s tebou sdílet víc než knot!"

„Proč? Nikdy jsi o mě nestál."

„Třeba jsem dospěl, Gabe!"

„Neříkej mi Gabe, nejsem žádný pes a roky, kdy bych se tetelil blahem za milé oslovení zmizely s porodem Alessia!" nadává mi šeptem, aby našeho syna neprobudil, jelikož spí jako andílek možná svým posledním nevinným spánkem.

„Tak moc mě nesnášíš?" Nedokáži se dlouho, zpříma a naštvaně dívat do tváře muže, jenž se tolik podobá našemu nedospělému synovi. „Mně jsi přirostl k srdci."

„Jsme na sebe zvyklí, bond napomáhá, ale jiné pouto necítím, a nesnášet tě mohu pouze kvůli tvé odtažitosti, jinak mě neponižuješ a ani nebiješ, což je u alf tvé úrovně vzácné. Teď bych šel spát..."

„Mně se ještě nechce," zamumlám plný energie. Byl bych šťastný, kdybychom byli s Gabem kámoši a prostě kecali celý let, bohužel jsem mezitím shlédl dva filmy a jen závistivě sledoval, jak Alessio něco šeptá Gabovi do ucha, aby mě nerušili. Od okamžiku, kdy jsem se probudil z kómatu, si uvědomuji, jak moc jsem se svým synem odcizený. Alessio se mi téměř klaní, slouží mi, ale nikdy si nepřijde vedle mě sednout na gauč a prostě mi povyprávět, co dělal s kamarády, jak bylo ve škole, nebo kam by chtěl na akci. Každý den se jednoduše vrátí domů přesně podle rozvrhu, pomůže Gabovi v domácnosti, uvaří mi čaj a poté se stáhne do bezpečí vlastního pokoje, odkud vyjde až na večeři. Chápu, že omegy nejsou tak nezbedné jako alfy, ale Alessio je teenager a musí se bavit.

„Spíš?" Šťouchnu do Gaba, jehož vlasy přestávají držet v perfektním drdolu.

„Skoro," zavrčí a otevře na mě jedno oko. „Co chceš?"

„Jak se Alessio cítí?"

„Teď spí, se ho potom zeptej."

„Myslím ohledně šejka." Gabriel částečně zpozorní. „Nelíbí se mi skutečnost, že nebude nikdy označený, tak jak by si zasloužil."

„Alessio je připravený na vše, nepochybil jsem ve výchově jako můj otec, když mi sliboval city a lásku."

„Takže jsi mu řekl, že bude znásilněný, porodí dítě a potom se bude nudit v harému navždy? Upřímně letím jenom kvůli tvému otci, ještě jsem neřekl, že tam Alessia nechám. Chtěl bych ho mít doma pod dozorem." Jsem dospělý teprve krátce, ale i tak zastávám klasickou rodinu, kde má dítě dva rodiče a bezstarostný život a můj syn je dle mého názoru stále dítětem.

„Dělá to pro rodinu Fiorentino, za pár let se bude moct vrátit i s dítětem, které převezme tvé místo a pokud porodí také omegu, absolvuješ znovu celé kolečko. Upřímně doufám, že se Alessiovi konečně podaří prolomit smůlu omeg Fiorentino, jinak bude trpět jako my všichni."

Hlavou mi bleskne šílený nápad a já má rázem chuť obrátit letadlo domů. „Naučím Alessia všechno a nebude potřebovat žádnou alfu, aby mohl vést univerzitu. Jednoho dne si najde vlastní alfu, kterou bude milovat."

„Nebude mít dostatečné postavení ani respekt a v neposlední řadě by to pro celou rodinu Fiorentino byla obrovská ostuda, takže ti radím dobře – vyžeň podobné myšlenky z hlavy a pomalu se začínej těšit na vnouče tak jako já."

„Jestli chceš dítě, tak mi nedělá problém ti ho udělat, ale našeho syna nech na pokoji se všemi těmi očekáváními!" Vybuchnu, ale naštěstí neprobudím Alessia.

Gab se zasekne v pohybu a já si pomalu uvědomuji, co jsem řekl. Nechci malé dítě, ne teď, nejsem ještě vyzrálý a nechci dítě s někým, s kým sdílím pouze postel.

„Jsi unavený," uklidňuje se Gab vyděšeně, ale taktéž působí celý rozechvělý, „proto říkáš podobné věci. Lehni si, Georgi." Sklopí mé sedadlo na jeho úroveň, takže si mohu lehnout, a zamáčkne podpěrku, která rozdělovala naše sedadlo, takže máme víc prostoru na spaní.

„Dobrou noc. Už za pět hodin budeme přistávat."

„Dobrou," popřeji automaticky omeze, kterou po pár minutách přitáhnu do náruče. Můj mozek se podivuje, ale má podvědomá alfa ji zcela zbožňuje.

937 slov

Už jsme skoro u šejka, bojíte se?

Myslíte, že Alessio najde v cizí zemi pravou lásku?