_Nehoda_ [Marcus & Martinus ]

🍀 Kapitola 19 - Část První 🍀

Isabela

Týden utekl jak voda, pozítří mám nastoupit do autobusu a vyrazit směr Oslo, do umělecké školy, která soutěž pořádá. Mám tam vyrazit už brzy ráno, což mi problém nedělá. Problém mám s něčím jiným - opět nemám předlohu. Pokud něco dnes nevymyslím, můžu se jít bodnout.

Právě je okolo páté hodiny odpoledne, zataženo. Jsem už dvě hodiny venku a hledám co nakreslit. Momentálně jsem na cestě domů, s nervy v koncích.

Když přijdu k domu, zjistím, že u dveří jsou dva lístečky. Jeden pro Mace, druhý pro mě.

Vím moc dobře, že máš zálusk na Macim! Kurvo! Ale neboj, já tenhle souboj vyhraju.

Sofie Gunnarsen.

Sofie Gunnarsen? Zhoupl se mi žaludek nad představou svatby Sofie a Maca. Musela jsem se sama pro sebe zašklebit, jako bych kousla do citrónu. Zajímalo by mě, co tam má napsáno Marcus, ale moje vychování mi brání se podívat. Každopádně - o Maca zájem v žádném případě nemám. Zároveň je mezi námi pořád divná atmosféra. Vyhýbáme se jeden druhému, ani se na sebe nepodíváme a už se spolu nesmějeme. Sice - jako bychom se oba snažili to prolomit, zároveň se pak najednou stáhneme.

Z přemýšlení mě vytrhne zpráva o Matta.

Matty💚🥞: Ahojky, jdeme na to kafe dneska? 🤩

Matty💚🥞: Babe, Ingrid říkala že jít nemůže takže tam budeme asi sami. Nechceš zajít do kina? Na ten film jak jsme říkali, že by mohl být fajn 😏❤️

Rychle mu odepíšu:

Issy🌺💙😻: Klidně, dneska stejně nemám co na práci 😁 úplně jsem na to zapomněla 😅😂

Matty💚🥞: ❤️

Rychle vletím do domu a začnu hrabat něco normálního na sebe. Když konečně něco najdu, obleču se, učešu a jemně se nalíčím. První co mi přijde pod ruce je bílý crop top se světle modrými džínami a béžový svetr. Přes sebe hodím koženou bundu a bude to.

Do pár minut se sejdu s Mattym na zastávce společně nasedneme do autobusu, který jede směr Mosjøen.

Matty je fajn. Ingrid taky. Jediný kdo má s Mattem problém je Mac, který ho viděl jednou a moc mu vadí. Neustále mi říká, že se Mattovi líbím. Já si to ale nemyslím, a i kdyby - nechci s ním být nic víc než kamarádka.

Ze zastávky na mě někdo mává. Je to Matt. Na sobě má zelenou mikinu a černé džíny.

„Ahoj, babe!" zasměje se a ihned mě obejme. Úsměv mu oplatím.

„Čauky."

Chvíli si povídáme, dokud nepřijede autobus.

***

Celou dobu všechno bylo fajn. Film byl skvělý, pak jsme byli v McDonald's kde jsme po sobě házeli hranolky a teď už jdeme jen neznámo kam.

„Kam vůbec jdeme?" zeptám se. Matt vytáhne z kapsy klíče od auta.

„Měl jsem tu auto na servis." ukáže směrem k autoservisu.

„Tak mě napadlo, že bych si ho vyzvedl teď a odvezl tě domu." chvíli si to promyslím. Nakonec přikývnu. „Když už jsme tu."

Dojdeme tam a já řeknu, že počkám venku.

Prohlížela jsem instastories, když ze servisu vyjelo zelené auto. Už trochu starší, není to nejnovější auto, ale je vidět že o něj Matt pečuje.