_Nehoda_ [Marcus & Martinus ]

🍀 Kapitola 15 🍀

Martinus

„Macu, mrzí mě to, ale toho trenéra jsem nepřemluvil." řekl jsem mu po tom, co jsem dojedl čínu.

„Prej, když říkal doktor, že nemáš úplně uzdravenou nohu, tak to nechce riskovat. Ale já už tam budu moct jít." Marcus vypadal trochu podrážděně.

„To je nám líto, Marcusi. Ale za pár dní, možná tak za týden už na fotbal budeš moct." oba Issiny rodiče se na něj pousmáli.

„V pohodě." řekl Mac a vydal se do svého pokoje. Bella a Petr se za ním koukali, dokud jim z dohledu nezmizel úplně.

„Mac bude v pohodě. Fotbal sice miluje, ale trenéra dost respektuje."

***

Stojím tu na zastávce a už asi půl hodiny čekám na ten správný autobus. Koukal jsem se na jízdní řád, v kolik má jet autobus do Trofors a pak se na to zeptal i jedné starší paní, která mi řekla, že má už čtvrt hodiny zpoždění. Sice jsem jí moc nevěřil, ale byla to jediná další osoba, která tady byla.

Najednou se na zastávku někdo přiřítil rychlostí blesku a začal zběsile dýchat.

„Ufffff, doufám, že to stíhám." uslyšel jsem na tom samém místě povědomý hlas.

„Jé, ahoj Riley." pousmál jsem se na blondýnku, s vlasy někam pod ramena a velkýma modro zelenýma očima.

„Ahoj, Tinusi. Co tu děláš?" zeptala se s úsměvem na tváři. Pozvedl jsem svou tašku na fotbal. „Jedu na fotbal."

„Aha." pramen vlasů si zastrčila za ucho.

„Uhm, a kam jedeš ty?" Riley ukázala na svůj batoh.

„Na hudebku. Hraju na housle a violu." obdivně jsem se na ni pousmál.

„To bych já asi nezvládl. Umím jenom trochu na piano, ale dvě věci bych nedal. Asi to bude blbý, ale jaký je mezi tím rozdíl? Viola je menší?" já vím, asi jsem blbej, ale já to fakt nevím. Riley se pousmála. Asi je ráda, že se o to zajímám.

„No, přesně n-naopak..." najednou se dívala někam za mě. Byla celá vyvedená z míry. Přišlo mi, že se i docela klepala. „H-housle js-sou -" otočil jsem se tím směrem. Stál tam vysoký černovlasý kluk. Řekl bych, že vypadal docela v pohodě, ale na rtech měl nafrněný úšklebek.

„Ale, ale, ale. Ahoj Riley. Uhm, sorry, tebe bych taky pozdravil, ale nevím, jestli se můžeš bavit s cizíma lidma." otočil jsem se na něj úplně. Ten kluk byl stejně vysokej jako já, ale v poměru ega to byla fakt žirafa. Ale přišel mi tak starý, jako já.

„Co máš za problém?" zeptal jsem se ještě klidně.

„Tak to je tvůj novej? Nebo se za něj jenom schováváš? Ty malá kurvičko." tak teď mě ten blbec fakt dost naštval. Už jsem pootevíral pusu, abych mu něco řekl, ale v tom mě Riley zatahala za rukáv, jako malé dítě, které svému rodiči něco chce ukázat.

„Tinusi, pojď radši pryč. Prosím." šeptla smutně.

„Jo, Tinusi, nehraj si na hrdinu. Tuhle děvku nezachráníš."

„Jasone, nech nás být." řekla Riley a táhla mě už do autobusu, který jsem ani nevšiml, že přijel. Vyšel jsem po schodech nahoru a zastavil se u Rileyina sedadla vzadu skoro u dveří.

„Uhm, můžu?" zeptal jsem se a ona jen přikývla. Ani se na mě nepodívala. Jen nervózně zírala do sedadla a na okno vedle sebe.

„Kdo to byl?" promluvil jsem tiše, když jsem se konečně odhodlal. Zase se na mě ani nekoukla.

„Jason. Můj....... Bývalý......." poslední slovo skoro zašeptala.

„Vím, že do toho nemám co kecat, ale takhle by se k tobě neměl chovat. Umm, a rozhodně nejsi žádná děvka, Riley." teprve teď se na mě otočila. V očích zadržovala slzy.

„Děkuju." zašeptala.

„Za co?" nechápal jsem.

„Že jsi se za mě postavil."

„Riley?"

„Ano?"

„Chci znát tvůj příběh. Myslím, jak to s tebou a Jasonem začalo." viděl jsem, že nechtěla, ale nakonec mlčky přikývla.

„Půl roku před patnácti jsem si našla kluka. Ale po měsíci jsem zjistila, že se se mnou chtěl jenom vyspat, ale já jsem nechtěla. A on se před mýma očima tahal s holkama. I když jsme spolu pořád chodili. Chtěl abych žárlila a změnila názor. A tak jsem se s ním rozešla. A pak přišel Jason. Prvně se mě zastal. A když jsem se do něj zamilovala a začali jsme spolu chodit, všechno se změnilo. Jason se začal chovat hrubě a taky se mnou chtěl spát. Já jsem ale odmítla a když jsme se rozešli, začal mě pořád urážet a tak. A jednou se o mě asi po půl roce začal zajímat jeden kluk ze třídy a Jason ho zastrašil. Myslím, že se i porvali."

„Aha." chudák. Tohle by mě ani ve snu nenapadlo.

Někdo se opřel o sedadlo před námi, aby na nás viděl. Jason.

„Hmm, našel jsem vás. Smůla." ušklíbl se ten blbec. Spojil prsty, aby se na nás díval jako přes 'kameru'.

„Oba vedle sebe, záhadně si sedli na stejný místa. Víš co se stalo Mikkelovi? Může se to stát i tobě, Tinusi." začal mi vyhrožovat?! Jako vážně?! Tak dobře. Já tuhle hru taky umím hrát.

Naschvál jsem přehodil ruku přes Rileyina ramena a přitáhl si jí blíž k sobě. Nenápadně jsem na ni mrkl.

„No a?! Riley může chodit s kým chce." řekl jsem. Naklonil jsem se k Riley.

„Já si tě ochráním, neboj. Navíc když teď ze mě bude policajt, jako můj táta tenhle kluk už nám vyhrožovat ani ubližovat nebude, o to se postarám, honey." řekl jsem to tak nějak, aby to slyšel i Jason.

„Takže polda, jo? A prej 'honey'! Ty jseš teda statečnej magor."

„Urážka veřejného činitele, vyhrožování.... Tak nashle, až s Riley pojedeme okolo pasťáku, možná ti i zamáváme." Jason se na mě zaraženě podíval. A pak na Riley, která přikývla. Páni. Nikdy jsem nelhal a nikdy jsem to také moc neuměl. No, teď se ze mě vymyšlená slova valila jedno po druhém bez jediného náznaku zaváhání.

„Tak já jdu, ale dávej si na mě sakra velkej pozor." řekl a odešel z autobusu. Odtáhl jsem se od Riley.

„Dík." usmáli jsme se na sebe.

Po nějaké době povídání Riley vystoupila a já za chvíli vystoupím taky.

Chtěl bych jí chránit. Je tak slabá, nedokáže se ochránit před Jasonem. Já ji mám rád. Je to skvělá kamarádka.

Sledoval jsem cestu z okna. Zrovna jsme projížděli okolo toho stromu, u kterého se to všechno stalo. A mně se vrátila ta vzpomínka na bouračku.

Jeli jsme pořád dál a dál, až do Trofors.
Autobus zastavil a já se vydal po delší době zpět do města, ve kterém jsem tak dlouho nebyl. Když jsem vystoupil z autobusu, ze rtů se mi vydralo tiché vydechnutí:

„Konečně doma."

🍀HI!🍀

Tak dnes něco málo z Martinusova života. 😂❤️
A jsem trochu smutná, před pár dny nám zemřel křeček. 🐹
Ale včera jsme si přivezli nového, Archieho! ❤️🐹❤️

Já jsem navrhovala jméno Tico, ale to se zamítlo.

A co říkáte na to cutiee štěně, co vlastní M&M? Podle mě úplně awwwwww 😍😍

So...

🍀_I_love_you_guys_🍀

And

Hope, ya like it 😘🍀