_Nehoda_ [Marcus & Martinus ]

🍀 Kapitola 38 🍀

Isabela

V obyčejných černých teplácích a bílém crop topu jsem zamířila dolů. Bylo krásné sobotní ráno a okny do domu svítilo slunce.

„Dobrý ráno." usmála jsem se na Marcuse, který zrovna vycházel ze svého pokoje. Viděla jsem na něj trošku špatně, protože ze střešního okna na mě zasvítilo sluníčko a svítilo mi do očí.

„Nějaká dobrá nálada." sjel mě pohledem a ušklíbl se. „Venku je krásně." usmála jsem se a přivřela oči naproti slunci.

„Tak to bude krásně i na tý párty." řekl s úsměvem.

Až teď jsem se na něj otočila, abych ho spražila pohledem. Pohled se mi ale naskytl na jeho rozcuchané, trochu kudrnaté vlasy, široký úsměv a odhalený hrudník - Marcus spal pouze v boxerkách a teplácích. Můj pohled, ač jsem se ho snažila ovládat, mi sklouzl na vypracovanou hruď s pár jizvami.

„Ať se mi tu neposlintáš." zašklebil se a ještě více se natočil, abych na něj lépe viděla.

„Já koukám na sluníčko." vymluvila jsem se a pohled znovu obrátila k oknu.

„Tohle oslovení se mi líbí, babe." s rudými tvářemi jsem se na něj otočila a svraštila obočí.

„O tobě přece nemluvím."

„Lžeš sama sobě, Is. Takže co? Půjdeš na tu párty?" zakroutila jsem hlavou.

„Nene."

„Notak! To ty seš ten 'andílek', tebe tam rodiče pustí a budou ti věřit, když jim řekneš, že se o nás postaráš, abychom se neopili."

„Marcusi, já tam -"

„Už jsem ti řekl, jak ti to dneska sluší?" usmál se, čímž odhalil své zářivě bílé zuby. Otočila jsem se a odcházela do svého pokoje, Marcus šel ihned za mnou.

„Tak hele, já tě tam nijak zvlášť nechci, ale potřebuju, abys nás tam dostala, jasný?" povzdechla jsem si. K čemu mi ta párty asi bude? Navíc, nejde tam nikdo z mých přátel.

„Notak. Udělám za tebe nějakou práci! Každý tejden ti koupím nějaký jídlo! Cokoliv, jenom mě dostaň na tu párty!" koukl na mě těmi tmavými kukadly, ve kterých zajiskřilo ihned poté, co jsem nepatrně přikývla.

„Super!" přitáhl si mě do náruče a ruce obmotal okolo mého těla. Rozbušilo se mi srdce ihned, jakmile jsem mírně narazila do jeho hrudi, pak ještě více, když jsem ucítila jeho omamnou vůni.

Z chodby se ozvalo zahvízdání a Marcus svého bratra sežehl káravým pohledem.

Oba jsme se od sebe odtáhli.

„Tak já se jdu zeptat mamky." řekla jsem ne úplně nadšeně a Marcus se na mě usmál.

„Mami?" volala jsem na svou mamku, která zrovna stála v kuchyni. Jakmile Marcus obeznámil své mladší dvojče o mém souhlasu, oba se plazili za mnou, aby si vyslechli mamčin verdikt.

„Copak, zlatíčko?" zeptala se s úsměvem. Periferním pohledem jsem uviděla Marcuse, jak loktem šťouchl do Tinuse a oba se něčemu nenápadně zašklebili.

„Hele, mami, víš, že dneska je v Trofors párty?" nahodila jsem úsměv.

„A?" mamka zvedla obočí a skenovala můj obličej.

„No, tak nás napadlo, nemohli bychom tam s klukama dneska jít? Prosím?"

„V kolik?" zeptala se mamka a podívala se na dvojčata stojící za mnou. „V devět."