Chvíle lásky | ✔️

50. kapitola | Předsevzetí

/1.1. 1978/

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Velmi oblíbené přísloví našich rodičů, kteří nás v dětství nabádali k tomu, abychom se chovali nejlépe, jak umíme. Je tato úsloví pravdivé, nebo to byl další z výchovných triků? To už se nikdy nedozvíme.

Ovšem pro velikou většinu naší party začínal tento rok velmi... mlživě. Ještě před pár minutami všichni napjatě odpočítávali příchod Nového i nového roku, avšak po přiťuknutí skleničkami šampaňského a pár pusami pro štěstí opadla nadšená silvestrovská nálada a započalo diskutování o nových předsevzetích.

,,Já nepřeruším svůj detox kouření," prohlásil pyšně Sirius Black při pohledu na Stefani, okolo které měl hozenou svou mužnou paži, ,,protože mi to kazí plíce a bere mi to peníze."

,,Tak to já slibuji, že se opravdu začnu učit na OVCE," pokračoval James Potter, ,,abych se mohl stát bystrozorem."

,,Jamesi, tak jestli tohle dodržíš, tak zazpívám tady na rozlučkový večírek," nechal Peter dramatickou pauzu, ,,Tarzan Boye!"

Dav se rozesmál. ,,Hej!" bránil se brýlatý nebelvírský chytač. ,,Chceš mi říct, že věříš tady pánovi, co kouří jako fabrika, že to zvládne a nevěříš, že se kousnu a naučím se na OVCE?"

,,Jen ho nech, Jamie," povzbuzovala ho Lily Evansová. ,,Já ti pomohu s lektvary a já nevím, jak ty, ale já se neskutečně těším na cover Tarzan Boye od Petera Červíčka Pettigrewa!"

,,A to je zase pravda," dostal se zpět do dobré nálady James, načež se obrátil na svou překrásnou přítelkyni. ,,A co ty, Lil? Jaké máš předsevzetí?"

,,Já se chci udobřit se svou sestrou," povzdechla si zrzka z Nebelvíru. ,,Když už nemáme rodiče, chtěla bych si s posledním členem mé rodiny zlepšit vztahy."

,,To je milé, Lily," pochválil její předsevzetí Remus Lupin, který byl od hry Nikdy jsem podezřele zticha. Ovšem nebylo to, protože by byl naštvaný na Siriuse kvůli té otázce Nikdy jsem nemilovala Siriuse Blacka, protože stejně vyplavala na povrch jen pravda. V hlavě stále myslel na Irene Kowalski, se kterou se vyspal skoro ne před týdnem.

Pravdou bylo, že kdyby Sirius a Stefani spolu začali doopravdy chodit, jemu by odpadla zodpovědnost a vina za jeho noc s Irene. V hloubi duše doufal, že ta štědrovečerní noc v Komnatě nejvyšší potřeby nebyla poslední. Na druhou stranu nemohl z hlavy vyhnat myšlenku, že to dítě, které rostlo Stefani pod srdcem, bude jeho.

Když viděl Siriuse, jak šťastně objímá Stefani, zahřálo ho to u srdce. Ale na druhou stranu mu v hlavě pískal alarm s myšlenkou, že Sirius ve skutečnosti objímá matku jeho dítěte. Zároveň ho neskutečným způsobem žralo, že teď nebude rovnocenný partner jako Sirius. Co když to miminko opravdu bude jeho a on najednou zjistí, že ti dva už mu vymysleli jméno? Bez něj!

,,A jaké předsevzetí máš ty, Remusi?" zeptala se na oplátku Lily Evansová a hnědovlasý mladík se zamyslel. Lily ho touto otázkou zaskočila. Co by ve svém životě mohl změnit a zlepšit? Merline, takových věcí ho napadalo, ale nakonec řekl...

,,Chtěl bych ve svém životě najít rovnováhu," odpověděl prostě a všichni se nad jeho stanoviskem zamysleli. Remus se po očku podíval směrem k Stefani a Siriusovi. ,,Neberte si to nějak špatně, vy dva. Ale prostě rád bych odešel z Bradavic s tím, že nejsem v tom životě tak ztracený a rozpolcený."

Stefani chápavě pokývala hlavou a usmála se na něj plná empatie. ,,Já věřím, že se ti to povede," povzbudila ho hnědovláska, ostatně jedna z mála, která dnes v sobě neměla ani kapku alkoholu. ,,Co ty, sestřenko? Nějaké předsevzetí?"

,,Procestovat Anglii, Wales, Skotsko i Irsko křížem krážem," pokrčila rameny snadno. ,,Nachází se okolo nás tolik pěkných míst, že je prostě chci vidět a procítit je. Navíc jsem přeci ještě mladá kost a cestovat je něco, co k tomu patří."

,,To já doufám, že zvládnu celý přechod ze studia do tvrdého života," připojila se Hestia Jonesová a pohlédla dolů pod stůl, kde si hladila své těhotenské bříško. ,,Najít si práci, nějaké slušné bydlení a zajistit Matheovi nějaký relativně pěkný příchod na svět."

,,Matheo bude to nejšťastnější dítě na světě," podpořila svou nejlepší kamarádku Lily Evansovou.

,,Jo, sice nebude mít v domě otce, ale z toho, co jsem četla a slyšela, možná je to i dobře," přidala se podpůrně Ava Abbotová, která přemýšlela, zda ona je schopná mít v blízké budoucnosti děti. Po očku se podívala i na Petera, toho vtipného a zábavného chlápka, který má jednu perličku za druhou. Ovšem byla by schopná s ním žít padesát let svého života?

Takovou otázku si nepoložila ve svém životě poprvé. Sice s Peterem oficiálně nechodila zase tak dlouho, ale stejně jako každá žena měla tendenci plánovat dopředu. Co když je její a Peterův vztah funkční jen v době, kdy oba studují v Bradavicích a jsou považovány za divoké puberťáky. Neměla však ponětí, co se bude dít po zkouškách OVCE, až pojedou do Londýna naposledy Bradavickým expresem.

Najednou se rozrazily dveře a v nich stála - možná - její budoucí švagrová, Aria Pettigrewová. Vypadala skutečně rozrušeně, zadýchaně a se slzami v očích. Za chvíli se objevil ve dveřích vedoucích do hostince U Tří košťat i Regulus Black.

,,Ario! Ario! Co se děje?" vyhrkl ustaraně její o dva roky starší bratr, který si ovšem ihned začal domýšlet konspirační teorie, které se pojily s již přítomným Regulusem. ,,Merline, vůbec mi to neříkej! Tenhle floutek tě naboural, že?! Já věděl, že to ti Blackové mají v sobě-"

,,Petere-"

,,Regulusi, já myslím, že je čas, abychom si promluvili jako chlap s Zmijozelem," založil si ruce na prsou a Regulus věděl, že kdyby se zasmál, Ariu by to zasáhlo ještě více, ale opravdu měl se smíchem na krajíčku.

,,Kámo, tady vůbec nejde to-"

,,Nezamlouvej to! Já moc dobře vím, jak ses s ní oblizoval poté Macareně na Vánočním plesu-"

,,Petere!" zařvala na něj zoufale a hnědovlasý Poberta konečně zmlkl. Aria měla slzy v očích a sbírala dech k tomu, aby mu pověděla to, o co se snažila už nějakou dobu. ,,P-přišel z-za m-mnou... Kratiknot... dneska večer... řekl mi, že... že... naši rodiče byli včera v noci zavražděni."

Peter Pettigrew v tu chvíli vystřízlivěl z veškerého alkoholu, který dnes pil. Něco se v něm zlomilo. Ten pubertální a bezstarostný život, který dosud žil... všechno se teď před ním vypařilo. Cítil sice smutek a zlost, ale v mnohem větším měřítku cítil strach. Pohlédl malátně ven z okna do Prasinek a představil si, jak při cestě do Nebelvírské věže natrefí na jednoho z nich.

Znal Lily Evansovou, které zemřeli před několika měsíci oba rodiče. Znal Stefani Scamanderovou, které Orion Black zavraždil bratra v tak mladém věku. Denně slýchával o případech, které se objevovaly v Denním věštci. Lidé mizeli, umírali a byli mučeni. Teď ovšem zemřeli jeho dva rodiče, maminka a tatínek, které znal celých svých skoro osmnáct let.

,,Ario, ne," hlesl zničeně a kroutil hlavou. Nechtěl tomu věřit, nedokázal takovou informaci v tomto stavu přijmout. Představa, že se posledního června vrátí do prázdného domu ho děsila. On i jeho sestra zůstali na tomhle zvráceném světě sami. Ale na to on přeci nebyl připravený.

Zbytek party seděl u stolu a snažil se vymyslet větu, kterou by Peterovi zlepšili náladu. Ovšem zároveň každý moc dobře věděl, že v takové situaci nic dělat nejde. Vidět ten zničený a zhnusený výraz Petera Pettigrewa každým dosti otřáslo. Vypadalo to, jakoby ztratil víru v tento svět.

Je vůbec úniku? Válka expanduje stále dál a dál. Může se to snad ještě zhoršit? A když ano, jak? Kdo bude další, který se nedožije příštího Silvestra? Pohlédl ke stolu ke svým přátelům a moc dobře si uvědomoval, že další může být jeden z nich. Jaké je řešení pro tuto situaci? Co může dělat, aby neskončil jako jeho rodiče? Jak se vyhnout smrti?

Takové asi bylo předsevzetí Petera Pettigrewa - přežít.