Chvíle lásky | ✔️

18. kapitola | Válka si žádá oběti

/12.9. 1977/

Před dívku s havraními vlasy stála veliká výzva, trávit čas s Narcissou Blackovou a nedat najevo, že čeká dítě jejího snoubence. Stejně nevěděla, co jí hrabe. Její miminko se narodí v dubnu, a co když bude mít přesně stejné blonďaté vlasy jako Lucius?

Hestia Jonesová se snažila vytvářet konverzaci vždy, když už to jen vypadalo, že nastane trapné ticho. Jenže s Narcissou Blackovou to zdaleka nebylo tak jednoduché. Kdyby jen nějak nežádoucně narazila na Luciuse, například kdyby si Cissa stěžovala na jeho chlupy zádech a ona automaticky odpověděla: ,,No, mezi nohama by se také mohl oholit."

Zkrátka musela být neustále se střehu. Aby bylo jasno, Hestia netrávila s touto dívkou čas, protože by chtěla, ale ona zkrátka musela. Jejich paní profesorka - řečená angažovaná - na OPČM zrovna jim dvěma zadala celkové shrnutí nitroobrany jako takové; prý, že se na to hodí a ještě prohloubí vztahy mezi Nebelvírem a Zmijozelem.

,,Hele, neber tu otázku špatně," začala zlehka blonďatá Narcissa a zvedla víčka od své k knihy, ,,ale proč si vlastně odešla od svých rodičů?"

,,Už delší dobu nesouhlasím s jejich zásadními názory o životě," promluvila otevřeně černovláska. ,,A poslední kapkou bylo, když mi chtěli najít manžela."

Narcissa přikývla, ale neznamenalo to, že s ní souhlasila. ,,Nelíbil se ti?" zajímalo Blackovou a Hestia přivřela s nepochopením oči.

,,No, ani jsem ho pořádně neznala," rozhodila rukama přímě, možná trochu podrážděně. ,,Jestli já se někdy vdám, tak za někoho, koho znám a miluju."

,,Chápu no," odpověděla Narcissa. Sice chápala, ale rozhodně s jejím rozhodnutím nesympatizovala. Nikdy v životě by jí nenapadla ani možnost, že vzepřela své rodině. ,,V tomhle jsem měla štěstí. Luciuse znám, milujeme se a věřím, že to celé bude fungovat."

Hestia měla na jazyku spoustu kousavých poznámek a argumentů, ale musela se držet na uzdě. Za prvé, aby se neprozradila, ale za druhé jí jakékoliv přesvědčování připadalo zbytečné. Narcisse to všechno připadalo růžové a vlastně bez jediné chybičky. Svedla tedy téma někam jinam: ,,Proč zrovna Obrana proti černé magii? Kde chceš pracovat?"

Narcissa se pousmála a ani se nesnažila, aby to neznělo tak povrchně, povýšeně a Malfoyovsky. ,,No, pokud ze mne bude Malfoyová, tak pracovat nebudu," pověděla jí Cissa, ,,můj budoucí tchán - Abraxas Malfoy - tvrdí, že pokud někdy zažije Malfoyovskou ženu, která by pracovala, tak se upije k smrti."

,,Jasné," uchechtla se Hestia a snažila se působit v klidu, normálně. Jak jí vůbec taková blbá otázka mohla napadnout? Samozřejmě, že Narcissa nebude pracovat. Bude jen baby box, který dá Luciusovi nějaké pěkné blonďaté dětičky, a pak bude jen nakupovat, starat se o zahrádku - samozřejmě v rukavičkách - a popíjet čaj s přítelkyněmi.

Tohle přesně bude všední den Narcissy Blackové - brzy Malfoyové. A takový mohla mít každý den i Hestia. I když ona nestála o jeho peníze a fakt, že by cely život nemusela hnout ani prstem. Jasně, byl to hezký bonus, ale ona chtěla především Luciuse; drsného, šarmantního, dominantního a charismatického Luciuse, který jí šeptal pěkné věci do ucha, když spolu leželi nazí. Měla jej nenávidět, bude z něj přeci smrtijed nebo ne?

Kéž by nevěřila jeho lstivému hlasu, který způsobil, že si Lucius ještě trochu povyrazil před svatbou. Nenáviděla jej, ale zároveň milovala. Nedokázala být tak zásadová jako jiní lidé. Jiní lidé by totiž odsoudili Luciuse za jeho příjmení, kolej a za pravděpodobnost, že se stane smrtijedem.