Chvíle lásky | ✔️

62. kapitola | Terapie kávou u Tonksových

/2.5. 1978/

,,Remusi, no konečně jsi tady!" ozval se hlas Kevina Scamandera. ,,Už jsme na tebe všichni nedočkavě čekali! Stefani je z celého toho procesu ještě vynervovaná, musíš tu pro ni být a uklidnit ji... jo a říkejí mi Kevine."

Na Remuse tohle celé bylo trochu moc. Neměl ponětí, jak s celou touhle situací naložit. Absolutně s touto možností nepočítal. Dveře se před ním otevřely a on se zmateně rozhlédl po pokoji. Sirius tam nikde nebyl, což bral jako pozitivní zprávu. Měl svého kamaráda rád, ale jeho reakce na některé incidenty byly občas přehnané a Sirius se nedokázal ovládat.

,,Co kdybychom je nechali... samotné?" navrhla Lily Evansová, jež vycítila, že na takovou diskuzi jsou potřeba dva. A tak se všichni jejich přátelé zvedli ze svých míst a zamířili pryč z místnosti. To Remuse postavilo do složité situace, protože nevěděl, jak naložit s tím trapným tichem, které by se snad dalo krájet.

,,Chceš si ji pochovat? Zrovna je vzhůru," pomohla mu alespoň trochu Stefani, i když také nedokázala pořádně komunikovat po tom všem.

,,Jestli si chceš odpočinout, řekni si," nabídl se Remus, i když jeho vedlejší úmysl, aby ten rozhovor co nejdéle oddálil. ,,Císařský řez není nic jednoduchého a věř mi, zasloužíš si pěkných pár dní odpočinku."

,,No, tys taky už měl lepší noci," pokusila se o úsměv, na který sbírala veškeré síly, které v sobě měla. ,,Jak se po úplňku cítíš?"

Remus pokrčil rameny. ,,O nic hůř než obvykle," odpověděl bez většího vzrušení. ,,Ale teď vážně. Nikdo z nás to nečekal, jasné? Vím, že sis přála, aby Violy otec byl Sirius, ale-"

,,Ano, přála," přerušila jej Stefani, ,,ale musím se soustředit na ty pozitivní věci. Dnešní noc jsem nemusela já ani Viola přežít. Nebo se jedné z nás mohlo něco stát. Ale my to přežily. To stojí za oslavu."

Věděla moc dobře, že si lže do kapsy. Absolutně si nedokázala představit, jak tohle zvládne a jak tohle bude vůbec fungovat. Od té doby, co Sirius opustil tuhle místnost nemyslela na nic jiného než na to, kde asi její milovaný Sirius je. Nevinila ho za jeho reakci, i když by si z celého srdce přála, aby vypadala úplně jinak.

,,Postarám se o tebe i Violu," pokračoval Remus zodpovědně, protože věděl, že bude Stefani potřebovat alespoň nějakého muže v jejím okolí, o kterého se bude moci opřít, když Sirius vzal do zaječích. ,,Seženu nám bydlení a ještě dnes osobně požádám Brumbála o předčasné složení zkoušek OVCE, alespoň pro mě, abych si mohl najít nějakou práci."

Stefani z jeho trochu roztěkaného pohledu moc dobře věděla, že hodně improvizuje. Ale díky své empatii také moc dobře věděla, jak moc se snaží všechno udělat správně a to mu nemohla nikdy odpárat. ,,Remusi, zpomal," položila mu ruku na rameno, ,,díky moc za všechno, co děláš a chceš dělat. Ale máme podporu mé rodiny, takže nebude žádná krize, pokud vím."

,,Kdybys chtěla, mohli bychom zajet za mým tátou," navrhl ještě Remus. ,,O celé téhle situaci sice nemá ani ponětí, ale je to přeci jenom můj táta... chtěl bych, aby tohohle byl součástí."

Stefani souhlasně přikývla. ,,Tohle zvládneme. Já tomu věřím."

***

Sirius Black věděl o jednom místě, kam by si mohl přijít pro radu. Jeho sestřenice Andromeda s jejím manželem Tedem a dcerou Dorou. Jeho poslední rodina Blackových, se kterou dokázal prohodit nějaké rozumné slovo. Nepočítal Reguluse, ve kterého po posledním rozhovoru ztratil svou víru a také strýce Alpharda, který by ho dnes vzal maximálně do stripbaru.