Chvíle lásky | ✔️

61. kapitola | Jak se všechno posralo

/2.5. 1978/

,,Je to... Remus Lupin," vypadlo z Hestii Jonesové a na tváři měla zničený výraz. Nejtemnější noční můra Siriuse i Stefani se vyplnila. Za všechny ty měsíce, které strávili spolu, předpokládali, že snad není jiná výchozí možnost. S tímhle nikdo nepočítal. Sirius se impulsivně začal chodit po pokoji, sem a tam.

,,Cože? Víš to jistě?" vyhrkla po pěti vteřinách zpracovávání této informace Stefani Scamanderová. Hestia se posadila na Stefani postel místo Siriuse a zhluboka se nadechla.

,,Kontrolovala jsem to pětkrát," ujistila ji. ,,Věřte mi, sama jsem poprvé myslela, že mě šálí zrak. Všichni... každý z nás si myslel, že to bude Sirius. Ale ty testy mluví jasně-"

,,Prosím, nemluv," přerušil ji Sirius a nervózně si prohrábl si své dlouhé vlasy. ,,Neopakuj to, prosím. Nejsem připravený na... na to to přijmout. Kurva, kurva, kurva!"

,,Prosím, Siriusi, nemluv sprostě," požádala ho Stefani se slzami v očích. ,,Pro nikoho z nás to není jednoduché-"

,,Na tom se shodneme!" zařval nepříčetně a dveře se znovu otevřely. V nich stál zbytek jejich přátel. Na jejich tvářích každý poznal tázavý pohled, takže ani jeden neznal tu velikou novinku, která otřásla tímto pokojem.

,,Kdo... kdo je otec?" odvážila se Irene, protože samotnou ji to zajímalo nejvíce. Ovšem, když spatřila Siriuse, který se nervózně procházel po pokoji a ubrečenou Stefani, svou odpověď dostala.

,,Chápu to správně?" zeptala se Ava Abbotová. ,,Je... je to Remus?"

Stefani přikývla a při opět hlubším uvědomění propukla k ještě hlubšímu pláči. Takhle to přeci nemělo být. Sirius měl být Violy otec, protože ji miluje. Remus ji nemiluje, to jí řekl už před dávnou dobou. Proklínala tu noc, kdy lezla na ten Zahajovací večírek a následně do Nebelvírské věže.

Irene Kowalski se téměř zatočila hlava. Nedokázala své emoce absolutně ovládat a slzy hrnoucí se do jejích očí neovládala. Její tělo si dělalo, co chtělo. Věděla moc dobře, co tahle zpráva znamená. Chtěla mít z malé Violy radost, ale nedokázala se soustředit na nic jiného než smutnou realitu, že s Remusem nemá žádnou budoucnost.

Všechny její smyšlené plány a vykonstruované sny, na které myslela před spaním... najednou se vypařily. Dala si ruku před pusu, aby nepropukla v nekonečný pláč a utekla pryč z místnosti. Doufala, že si jejího útěku nikdo nevšimne, ale opak byl pravdou.

,,Kam Irene utekla?" zajímalo Hestiu Jonesovou, která se naklonila, aby viděla, kam jejich kamarádka zmizela.

,,Asi jí nebylo dobře," zahrála to do outu Ava, která znala pravý důvod jejího útěku. Vzpomněla si na jejich rozhovor, který se odehrál skoro před šesti měsíci, kde se jí Irene svěřila se svými city k Remusovi. Dokázala si představit, jak moc jí její srdce muselo bolet. Po očku pohlédla na Jamese, který se snažil vymyslet, jak uklidní Tichošlápka. Její srdce se roztrhalo na všechny kusy, když James na Zahajovacím večírku zazpíval Lily Can't take my eyes of you.

,,Snad nebude také těhotná," nemohl si odpustit Sirius Black. Z jeho hlasu nikdo necítil ani špetku racionálního uvažování. Tichošlápek si jen každou sekundu uvědomoval víc, jak se všechno posralo. ,,Také musím na vzduch, tohle nedávám."

Stefani propadala zoufalství. Copak jí nemohla Hestia zalhat? Nechat ji v milosrdné lži? Tohle přeci nemůže být pravda. S ubrečenýma očima zachraptěla směrem k Siriusovi, který též opustil její poporodní pokoj. ,,Ne! Siriusi! Prosím! Neodcházej!"