Chvíle lásky | ✔️

51. kapitola | Domov, kde není vnouče vítáno

Poznámka autorky:
V den vydání této kapitoly se píše datum 3. listopadu, což znamená, že dnes slaví můj milovaný Sirius Black své narozeniny!
Takže všechno nejlepší, lásko, jsi moje největší múza! ❤

***

/9.1. 1978/

Stefani Scamanderová posedávala na hodině Obrany proti černé magii a opisovala z promítací tabule poznámky, které ve zkratce shrnovaly kus látky k Obrany proti černé magii, kterou budou tito studenti potřebovat na OVCE.

Od Silvestra zažívala jedny z nejkrásnějších dnů svého života, za což vděčila především Siriusovi. Věděla už z dříve, že pod maskou toho nezodpovědného a pubertálního paka, který si nepředstavil pátek či sobotu bez pořádné dávky alkoholu a tabáku, se skrývá milující a něžný člověk, který by pro ni položil i život.

S ním si doopravdy dokázala představit svůj život, i když nikdy nevěřila tomu, že zrovna tohle někdy řekne. Vždyť je to Sirius Black, připomínal jí stále nějaký racionální hlásek v její hlavě z minulosti. Ovšem tenhle hlas už neměl v rozhodování žádnou váhu. Leč si ještě na Nový rok ráno říkávala, zda udělala správné rozhodnutí, když při té příšerné hře Nikdy jsem odhalila své city, které k Siriusovi chovala.

Váhavé myšlenky měla hlavně kvůli Remusovi, třetímu neopomenutelnému členovi jejich trojky. Na Silvestra totiž absolutně nedokázala vyčíst z jeho výrazu, zda je s tím stoprocentně v pořádku. Ovšem po Vánočních prázdninách přišel tvrdý nástup do školy, kde si všichni učitelé zase začali nárokovat své učební plány a studenti měli hned plný seznam úkolů, esejí a cvičení. Takže to znamenalo jediné, s Remusem od té doby neměla moc šanci mluvit. Věděla moc dobře, že to nechce odkládat, a pokud zde bude nějaký problém z jeho strany, musí ho vyřešit.

,,Slečno Scamanderová, jste tu s námi?" ozval se nevrlý hlas Emilie Bonesové, jejich letošní profesorky Obrany proti černé magii. V tu chvíli hnědovlasá dívka zvedla oči od pečlivě vyřezané židle o stůl před ní a zjistila, že na výklad profesorky nedává už dobrých pět minut pozor.

,,A-ano, jasně, že tu jsem," vykoktala ze sebe Stefani už automaticky a profesorka Bonesová si zkoumavě s přivřenými víčky založila ruce na prsou.

,,Vskutku?" otázala se kontrolně, načež Stefani hledala podpůrný pohled u svého přítele Siriuse, který seděl o pár lavic vedle s Jamesem Potterem. ,,Tak nám povězte pět základních informací o Karkulinkách."

,,No, víte-"

V tu chvíli Stefani Scamanderovou zachránilo zaklepání na dveře a jejich následné otevření. Ve dveřích stála ředitelka Stefani koleje - tedy Mrzimoru - Pomona Prýtová. ,,Nechci rušit tvou hodinu, Emilie, ale mohla bych si z tvé hodiny vypůjčit Stefani Scamanderovou? U Brumbála na ní čeká její matka."

V tu chvíli ovšem sama Stefani neměla ponětí, co je horší. Sražené body Mrzimoru za její nepozornost či setkání s její matkou, tou proradnou ženskou, která se jí nezastala před jejím vlastním otcem? Každopádně si vyměnila obávavý pohled se Siriusem a po slovech profesorky Bonesové Jasně, žádný problém, se zvedla od stolu, sbalila si své věci a následovala profesorku Prýtovou.

,,Naznačovala moje matka, proč vážila z Londýna tak dlouho cestu?" vyzvídala Stefani, leč doufala, že se dokáže na rozhovor se svou matkou psychicky připravit.

Ovšem profesorka jen s povzdechem zakroutila hlavou. ,,Vůbec ne," zklamala ji, ,,ale povězte mi narovinu, jedná se o nějaký kázeňský postih? Znám vás dlouho, slečno Scamanderová, a vždycky jsem měla za to, že máte nejlepší úmysly Mrzimoru ve svém srdci, ale také jsem měla možnost vypozorovat, že máte jakýsi románek se Siriusem Blackem-"