•14. Kapitola•

1.6K 57 0
                                    

„Takže Isabelle, pravda nebo úkol?“ ptal se Goyle, když prázdná láhev zastavila natočena hrdlem čelem ke mne.

„Pravda,“ odvětila jsem jednoznačně, protože úkoly jsem u této hry nesnášela.

Gregory se po mé odpovědi na chvíli zamyslel a velice přemýšlel nad tím na co se zeptá. Tedy pokud mu to mozek vůbec umožňoval po tom množstvím alkoholu, co dnes vypil. „Líbil se ti někdy někdo z tohohle kruhu?“

Nad touhle otázkou jsem omylem pohledem zabloudila k blondýnovi, který nám mezitím naléval další rundu. Draco byl totiž jediný, kdo se mi fakt hodně líbil, ale skoro nikdo o tom nevěděl.

„Jo,“ přikývla jsem bez zapíraní a hodila do sebe panáka, který mi Malfoy nalil.

Už jsem taky na sobě začínala trochu pociťovat, že se mi motala hlava a že jsem měla nějaké množství alkoholu v krvi, kvůli kterému jsem cítila teplo v celém těle.

Draco však po mé odpovědi ztuhl a zahleděl se mi hluboce do očí, což jsem mu opětovala. Začínala jsem se v nich pomalu ztrácet a nebýt Pansy, tak bych se asi nevymanila z otázky, která mu určitě šrotovala hlavou.

„Ahoj, Draco,“ sedla si mu do klína a její pracky se obmotaly kolem jeho krku.

Odsedla jsem si tedy kousek od nich a zatočila s flaškou, abych nemusela pozorovat holku, kterou jsem z celého srdce nesnášela. Nesnášela jsem ji, protože mě zastoupila. Předtím jsem to byla já s kterou trávil čas, ale teď to je ona. Vím, že za to nemohla, mohl za to Draco, že s ní začal chodit, ale i tak jsem k ní chovala neuvěřitelnou zášť.

„Pansy běž pryč,“ klidně nařídil a snažil se ji od sebe jakkoliv odtáhnout, akorát tmavovlásce se nijak nechtělo. Místo toho, aby jeho příkaz uposlechla, tak se ho začala držet jako klíště a všelijak ho osahávala.

Jen nad tímhle jsem svůj pohled už věnovala jen flašce, která se zastavila u bruneta po mé pravici. Byl to Theodore. Párkrát jsem s ním před pár roky mluvila a byl celkem sympatický, tudíž jsem mu dala místo zákeřné otázky úplnou primitivní.

„Pansy vem si to a běž tancovat s kamarádkama,“ zopakoval svůj požadavek kluk po mé druhé straně a po vyslovení obyčejné otázky pro Notta jsem se zpátky zapřela o opěradlo gauče, odkud zvrchu zmizela Dracova ruka.

„Ale já tady chci být s tebou,“ zašeptala mu do ucha s odmítnutím jeho placatky a posadila se na něj obkročmo. To se však Malfoyovi překvapivě nelíbilo a rychle ji ze sebe strhnul.

„Kolikrát ti to mám opakovat?! Prostě vypadni!“ zvýšil hlas tolik, že až všichni kolem stolu věnovali pozornost jen jim.

Pansy vraždila pohledem mou osobu a následně přemístila svůj zrak zpátky na blonďatého prince, který odmítal její přítomnost.

„Dobře, uvidíme, co řekne tvůj táta na to, až zjistí, že se zase zahazuješ s tou krávou,“ se zvednutou bradou chtěla odejít, ale blonďák ji zachytil pevně za zápěstí až vyjekla.

„Řekni něco mému otci a skončili jsme!“ zlostně k ní zahřměl, z čehož jsem já samotná měla celkem strach.

Vždy když se totiž někdo zmínil o jeho otci, tak se jeho nálada úplně změnila, což jsem zároveň chápala. Věděla jsem totiž jaký jeho otec byl. Mí rodiče se znali s těmi jeho a Lucius je až moc posedlý čistou krevní linií.

Tu mám, ale řekněme, že nejsem podle něho správná holka pro jeho syna. S Luciusem jsme si celkově nikdy moc nesedli, ale docela mne zaráželo, že o téhle informaci věděla i Parkinsonová.

Killing Me To Love YouKde žijí příběhy. Začni objevovat