Killing Me To Love You

•43. Kapitola•

Další den jsme měli s Charlie mířeno na další hodinu, jež měla být s profesorem Flitwickem. To by nás ovšem nesměl zastavit Tony, s kterým jsem teď moc času netrávila. Ne od doby, kdy Draco vyřešil to s Pansy a jeho otcem. Většinou jsme tak byli spolu, ať už kdy jsme se učili anebo se jen poflakovali, takže jsem trochu zapomněla na to, že jsem vlastně pořád ve vztahu.

„Ahoj zlato,“ přitáhl si mě k sobě Goldstein a věnoval mi jeden z jeho polibků na tvář.

„Ahoj,“ pomalu jsem ze sebe vydolovala a pohlédla na zrzku, která naštěstí nezmizela, jak u ní bývalo zvykem.

Příčinou bylo nejspíš to, že kdyby mi zdrhla a nechala mě v tom, tak bych ji nepomohla s dnešním testem z Kouzelných formulích, takže by si jenom uškodila.

„Nějak se mi poslední dobou vyhýbáš,“ vypadla z něj věta, o nějž jsem se obávala, že přijde.

„Co? Já a vyhýbat se ti? Ne,“ pokroutila jsem se zasmáním hlavou. „Jen jsem měla hodně učení. Zkoušky NKÚ, však víš,“ bránila jsem se a kousek ode mne zaslechla něčí uchechtnutí.

Toho si všiml i Tony a s přivřenýma očima pozoroval člověka, který to udělal. Samozřejmě, že to byla zrzka, co znala celou pravdu o mé menší rezignaci v našem vztahu. Mohlo za to, že jsem trávila čas s Dracem nikoliv šprtání na NKÚ.

„Promiň. Já jen... něco mě vtipného napadlo,“ pobaveně se usmála a Tony si o ní určitě musel myslet, že je blázen, ale my dvě přesně věděly, proč to udělala.

„Mohli bychom se na ty zkoušky učit společně, nemyslíš?“ nabídl mi s úsměvem a přestal dávat svou pozornost Charlotte, kterou moc rád neměl.

Ona mu rovněž moc nefandila, protože už měla jiného favorita pro mě. Určitě všichni víme koho a upřímně... můj favorit to byl taky. Z Tonyho si Charlie jen pořád utahovala a bylo by dost divný, kdyby to jemu nevadilo. Navíc nebyl zas tak blbý, aby ty její narážky nepochopil, že byly mířené na něj, ne na někoho jiného.

„No... já ti nevím, ráda se učím sama v tichosti a... v klidu,“ vymlouvala jsem se nejlépe, jak jsem mohla a nevěřila, že mi to vážně sežral.

„Skvěle Drakeová, tebe jsem přesně hledala! Práskačko zkurvená!“ ozval se za mnou pisklavý hlas, který jsem fakt slyšet nechtěla.

Neslyšela jsem ho dost dlouho a nijak mi to nevadilo. Bohužel Parkinsonová se musela připomenout a začínala jsem trochu tušit, kam tohle povede.

„Jé Pansy, ty ještě žiješ? Myslela jsem, že jsi přešla k pornografii,“ vrátila jsem jí to s úšklebkem na rtech a otočila se čelem k ní.

Stála přede mnou na chodbě s hůlkou v ruce, kterou křečovitě svírala podél svého těla a po mých slovech ji vztekem vystoupla žíla na čele. V očích ji žhnuly zuřivé plameny a vypadalo, že mě jen tím pohledem zabije.

„Úsměv tě hned přejde!“ sykla skrz zuby a očima jsem pozorovala její zvedající se ruku.

Z kapsy jsem rychle vylovila tu svou a její kouzlo na poslední chvíli chytila úspěšně do štítu. Tak to pokračovalo i s ostatními kletbami, které na mne byly mířeny a ti dva za mnou to očividně museli pozorovat s otevřenou pusou.

Pansy se ani ne za pár sekund dost zadýchala z házení kleteb, zatímco jsem je hravě bez sebemenší námahy chytala do štítu. Aspoň mi ten trénink od Snapea k něčemu je předtím než mne potká Smrtijedství.

„Vážně tě to baví?“ ptala jsem se otráveně a po chycení jednoho kouzla, jsem neverbálně poslala jejím směrem odzbrojovací kletbu. Té se však vyhla a pokračovala v čem předtím.