Killing Me To Love You

•19. Kapitola•

Na snídani jsem byla totálně mrtvá a málem tam usínala, poněvadž spát tři hodiny asi není dvakrát zdravé. Kvůli tomu jsem taky měla už od rána pod očima tmavé pytle a víčka jsem stěží udržovala otevřené.

„Posloucháš mě vůbec?“ ozval se hlas mé kámošky, který mě vzbudil z mého momentálního usínání.

„Co?“ vyletěla má hlava z ruky, o kterou jsem si ji do teď podpírala se zavřenýma očima.

„Můžu se zeptat, co jsi dělala večer? To jste měli zase s Malfoyem tu prefektí hlídku?“

„Ne. Střídáme si to s ostatními. Vždycky se nějak dohodneme,“ obeznámila jsem ji se zívnutím.

Sice jsme měli určené místa, kde měl kdo být, ale ne každému se chtělo každý večer do půlnoci chodit po bradavických chodbách a tak se vždy rozhodovalo dost narychlo, kdo ten hrad za všechny projde.

Najednou jsem periferně zahlédla, že mi někdo věnoval pohled od zmijozelského stolu za Charlie a jak jsem čekala, tak byl od toho z mé noční můry. Sledoval mě svýma uhrančivýma očima, jak kdyby se nemohl vynadívat na to, že jsem málem hlavou dopadla do toho jídla před sebou.

„Jsem myslela, že máte rozvrhy, ne?“ ptala se se zájmem a Luna nás jako vždy celou dobu jen odposlouchávala.

„Asi jo. Já nevím, ještě spím. Vyptávání se mě na takové těžké otázky po ránu by mělo být protizákonné,“ mlela jsem si nesmyslně pro sebe.

„No tak to budeš určitě nadšená za to, že máme hned první hodinu s postrachem školy,“ podotkla a já se se zamyšlením musela optat: „Teď myslíš Snapea nebo tu cukrovou vatu?“

„Snape je v pohodě oproti ní a to se mi říká těžce. Tu ženskou bych nejraději někam vystřelila a to je tady teprv týden,“ zasnila se s zuřivostí nad nějakou její pomstou. „Ale ty si ty hodiny určitě užiješ, když sedíš se zmijozelským princem.“

V tu chvíli jsem pohlédla na blonďáka za ní, který mě pořád pozoroval a mě se při pohledu na něj připomněla opět ta noční můra. To když líbal Pansy a řekl mi ty slova.

„Úplně,“ ironicky jsem prskla a viděla, jak se zrzka potutelně uculovala, po čemž jsem na ní hodila suchou bagetu. „Přestaň!“

„Stejně nemůžu uvěřit tomu, že jsi u něj fakt přespala,“ zavzpomínala si a v tu chvíli jsem ji měla chuť vážně zabít.

„Přespala?“ chytla se toho Luna, která doteď neměla ani zdání o tom, co se v sobotu dělo.

„Neřeš to.“

„Spala u Malfoye.“

Vyslovily jsme nastejno a Charlie jsem hned probodla vražedným pohledem. Pokud to Luna rozkecá a dostane se ta informace až k Parkinsonové, tak budu mít ze života peklo.

„Jak to, že se to dozvídám až teď?“ pohlédla ne moc překvapeně Luna mým směrem.

„Stalo se to po té oslavě ve zmijoze-“

„Ticho!“ zarazila jsem mou kámošku v rozplývání, které ji zaručeně dost bavilo. „Neposlouchej ji, kecá nesmysly, tak jak to u ní bývá vždycky,“ vysvětlila jsem blondýnce před sebou, jak kdyby tady ta o které jsem mluvila, ani nebyla.

„Já vás slyším!“ ukázala na své uši.

„To není můj problém,“ zašklebila jsem se na ní s dalším zívnutím. „Prostě jsem u něj jen přespala. Tečka, konec příběhu,“ zakončila jsem tohle téma konverzace.