Killing Me To Love You

•78. Kapitola•

Po hodině klábosení a hraní nesmyslných her typu "nikdy jsem", při které se na nás s Dracem všichni spolčili a mírně jsme se opili, to kluka vedle mne přestalo bavit. Začínal mít zájem o jiné aktivity, což jsem poznala podle jeho ruky, co se objevila na mém stehně a nenápadně sjížděla pod mou sukni.

„Vypadnem odsud?“ špitl mi vedle tváře s úšklebkem na rtech.

„Jo, mám prázdný pokoj,“ mrkla jsem na něj a jeho úšklebek se ještě rozšířil.

„Nerad vám to říkám, ale váš milovaný oslavenec bude muset jít!“ propletl si se mnou prsty a vstal se mnou z postele. „Děkuji vám za dárky. Teda tobě ne,“ zarazil se a ukázal káravě na Blaise.

„Hele náhodou to byl dobrý dárek. A navíc Isabelle ti taky dala něco podobného,“ vymlouval se a ukázal na mne.

„Ale ta mi to vynahradí za chvíli,“ zašklebil se, přitáhl si mě k sobě a dal mi letmou pusu do vlasů.

„U Merlina, už pojď,“ zatáhla jsem ho za ruku s povzdechnutím, když jim dal jasný náznak toho, co budeme dělat a to způsobilo, že mé tváře nabraly růžovější odstín.

Věděla jsem, že ta slova ovlivňoval alkohol v krvi blonďáka, který ho omlouval a tak jsem to nechala být, zatímco jsme šli k havraspárským kolejím.

„Draco!“ vypískla jsem, když si mě znenadání před dveřmi v mém pokoji vtáhl do polibku a ruce mu spadly na můj zadek. Ten stiskl v dlaních a vyhodil si mě na sebe, takže jsem mu automaticky nohy obmotala kolem pasu a ruce naopak kolem krku.

Neotálel a rovnou mi do úst vnikl jazykem, nad čímž jsem slastně přivírala oči a než jsem se nadála, tak jsem už pod sebou cítila mou postel.

„Ksakru, tak moc tě chci,“ řekl mi mezi polibky, i když jsem na to přišla i bez jeho slov.

Už jen dole podle zvedající látky na černých kalhotech, mi bylo jasný, že byl dost vzrušený. Sice nevím moc z čeho, ale nijak jsem nad tím zvlášť nepřemýšlela a ani bych po těch jeho polibcích myslet nedokázala. Až moc mi jimi vypudil mozek z hlavy a jediný čemu jsem dávala veškerou pozornost, byly jeho jemné rty.

„Tak si mě vem,“ odvětila jsem a stáhla z něj sako, které jsem odhodila neznámo kam. „Myslela jsem, že ty si vždycky vezmeš, co chceš,“ mrkla jsem na něj, když se na pár sekund odtáhl a své polibky přesunul k mému krku, z něhož jsem mu pomohla dostat všechny vlasy.

Navlhčil si rty a s jemnými polibky si to štrádoval po mém citlivém krku dolů, kde sál svými rty mou kůži. Jeho ruka mi víceméně celou dobu tiskla zadek, u čehož jsem měla každou chvíli, co dělat, abych omylem nevzdychla, když se mi ještě ke všemu otíral svým středem o můj.

Pomohl mi se nadzvednout, aby vršek oblečení, co ho už štval, ze mne stáhl a odletěl někam do útrob pokoje za jeho sakem. Rty přitiskl k mé klíční kosti, kde si dělal pomalou cestičku přes ní až na mou hruď. Svou chladnou rukou mi sjel na bok k sukni a vyjel trochu výš až k mé nahé kůži, kterou mi příjemně chladil. Jeho ledový prsten se mi pomalu zažíral do kůže a myslela jsem, že jen z jeho pouhého doteku zešílím.

Prsty jsem se mu pokoušela rozepínat knoflíky, což bylo poněkud těžší, když byl skoro svým tělem natisklý na mém, ale i s těmito ztíženými podmínkami jsem to zvládala.

„Drayi,“ vzdychla jsem, jelikož mi bez dalších okolků rukou vjel pod mou sukni a určitě pocítil přes tu jemnou látku, jak moc v hajzlu jsem z něj byla.

„Zopakuj to,“ rychle svou hlavu přemístil zpět k mému obličeji, aby se mi zahleděl do očí. Jenže já stále nedokázala rozeznat jestli byl rád nebo byl naštvaný za to, jak jsem mu nechtěně řekla.

„Ehm... Draco,“ suše jsem polkla a celkem se bála, co bude následovat.

„Ne, zopakuj to, co jsi řekla předtím,“ přejel mi konečky prstů po ruce, přičemž mi od těch míst elektřina projela do celého těla. A ještě když mi jezdil po ruce jeho chladným prstenem, tak jsem byla už úplně mimo. „Zopakuj to, lásko,“ vzal si můj ret mezi zuby a zatáhl za něj.

„Drayi,“ opatrně jsem vyslovila předchozí přezdívku, která ani nevím, jak mě napadla. Prostě mi to vyjelo z úst po tom, co se mi tenhle nápad objevil někde v útrobách mého nefungujícího mozku.

Ty sekundy se mi zdály neuvěřitelně dlouhé, když mi hleděl bez emocí do očí a fakt jsem se strachovala, jak na to bude reagovat. Nakonec se ale jen usmál a mně spadl obrovský kámen ze srdce.

„Je to atraktivní,“ okomentoval s úsměvem a políbil mne. „Navíc jsi první holka, která mi tak řekla,“ články prstů mě pohladil po tváři, když se odtáhl a druhou rukou se zapřel vedle mé hlavy.

„Ou, tak to s radostí jsem tvá první aspoň v něčem,“ cukly mi koutky rtů a bříšky prstů jsem mu jezdila po jeho svalnaté hrudi tisknoucí se k mé.

„Zmlkni,“ zasmál se nad mými slovy a přivedl tím úsměv i mně.

Ještě nikdy jsem nikoho nepoznala, kdo by měl hezčí smích než Draco. Nebo za tenhle můj názor možná mohlo i to, že z něj jsem úplně hotová a že ho miluju.

„Co to děláš?“ nechápal, když jsem ho v jeho slabé chvíli přetočila pod sebe a byla jsem to já, která měla navrch.

Neodpovídala jsem a utišila jeho nadcházející otázky polibkem na rty. Stejně jak on jsem svými polibky pokračovala přes jeho hruď pořád níž. Prsty jsem mu obkreslovala linii jeho lehkých svalů, které jsem poté obdarovala i pár polibky. Když jsem líbala svými rty jeho kůži, tak jsem pohlédla očima vzhůru na Draca, abych viděla, jak moc pečlivě mě při polibcích sledoval se zkousnutým rtem.

Musela jsem se pousmát, jak se na mě díval a polibky jsem sjela k jeho podbřišku, až k jeho nadzvihujícím kalhotům, kde jsem přejížděla prstem na hranici jeho nahé kůže a pásku.

„Izzo?“ oslovil mne, když jsem se svou hlavou zastavila u jeho pásku.

„Hm?“ pozvedla jsem obočí a přes své řasy se na něj zdola znovu podívala.

„Víš, že to nemusíš dělat,“ řekl a díky tomu jsem se od jeho kalhot přemístila zpět k jeho obličeji.

„Ty to nechceš?“ raněně jsem se ho ptala, protože znělo, že to nechtěl zrovna ode mne. I když ani bych se mu nedivila, když s tím dozatím žádné zkušenosti nemám.

„Jasně, že chci, Izzo,“ pousmál se a ruku mi dal na líci, jíž mne pohladil. Schytal tím pádem můj nechápavý pohled a byla jsem o to víc zmatená, v čem teda vězil problém. „Jen nechci, aby jsi dělala něco, co nechceš. Chápeš?“

„Kdybych to nechtěla dělat, tak ti to asi nenabízím, ne?“ pozvedla jsem na něj své obočí, i když trochu jsem se ve vnitru bála, abych něco neudělala špatně. „Navíc máš narozky. Zasloužíš si mít něco speciálního,“ pohrála jsem si s posledním slovem na jazyku.

Jemu se v obličeji utvořil úškleb, jejž jsem přerušila letmým polibkem na jeho rty a hlavou jsem zpět sjela dolů až k pásku. Ten jsem rozepla a zip pomocí zubů místo rukou taktéž. Naposledy jsem se podívala nahoru na Draca, který na mne shlížel a v jeho tváři měl nadále svůj škleb, po kterém jsem pokračovala.

I když kdyby nebylo toho alkoholu, který do nás dole vlili, tak bych se k tomuhle nejspíš neodvážila a nepokračovala bych v tom, v čem jsem začala.