Anything Is Wrong

Nový spolužák

*pohled Lucy*

,,Ahoj Emily." obejmuly jsme se a hned přišel Kyle.

,,A mě neobejmeš?" udělal na mě psí oči a já ho prostě musela obejmout. Kdo by udělal hezkýmu klukovi, s blonďatýma vlasama a modrýma očím?

,,Emily, co nového?" chtěla jsem slyšet nějaký nový drby. Kolem nás proudily stovky studentů. Pár z nich mě pozdravilo, pár kluků si mě zase prohlíželo od hlavy až k patě.

,,No, vcelku nic. Jen sem má nastoupit nějakej novej kluk. Slyšela jsem že je hezkej. Ale Kylovi to neříkej. Mohl by žárlit." Jak to dořekla začaly jsme se obě smát. Šly jsme do školy.

,,Lucy co teď máme?" zeptala se mě Emily, když jsme byly u skřínky, aby sme si vzaly učebnice.

,,Peklo. Máme matiku." Matiku nesnáším. Máme strašnou učitelku, která vždycky jen řve. Pochybuju, že umí mluvit nějak jinak než křičet.

Šly jsme do třídy a sedly si na naše místa. Ráda sedím sama úplně vzadu. Mám tu přehled. Po chvíli přišla naše třídní. Divily jsme se, ale hned začala mluvit.

,,Třído, posaďte se! Jsem tady teď já místo paní profesorky Angelové. Nebojte nic se ji nestalo." Škoda už jsem si dělala naděje.

,,No a teď k věci. Studenti, tohle je Justin Bieber a bude chodit s váma do třídy. Buďte na něj milý." nevnímala jsem ji a jen se dívala z okna. Přišel do třídy ten kluk. Justin. Málem jsem spadla že židle. Je dokonalej. Hnědý vlasy, vyčesaný nahoru. Černé kalhoty, které měl pod zadkem. Bílé tílko, pod kterým se mu rýsovalo perfektně vypracované tělo. A k tomu navrch... Medově hnědé oči.

,,Hej Lucy, ať ti do tý pusy nevlítne moucha!" pošeptala mi Em a já se hned vrátila zpátky do reality. 

,,Justine, sedni si do poslední lavice k Lucy." když to dořekla, myslela jsem že jsem blbě slyšela. Ale ne. Šel ke mě. Srdce mi začalo bušit čím dál víc rychleji.

,,Ahoj, jsem Justin" mrkl na mě a podal mi ruku.

,,Lucy, ahoj" usmála jsem se na něj a on si sedl. Přišla matikářka a začala vykládat. Vůbec jsem ji nevnímala. Pořád jsem myslela na Justina. Tak krásně voní.

*pohled Justina*

Když jsem přišel do třídy, hned jsem si jí všiml. Byla kouzelná. Seděla úplně vzadu sama a koukala z okna když mě uviděla, malém spadla že židle. V duchu jsem se zasmál.

,,Justine, sedni si do poslední lavice k Lucy." super alespoň ji poznám.

,,Ahoj, jsem Justin" mrkl jsem na ní a ona se usmála. ,,Lucy, ahoj." Je roztomilá. Celej den jsem na ní nemohl přestat myslet. Když byla přestávka, šel jsem k ní. Řekl jsem si že nechci čekat. ,,Ahoj Lucy, dáš mi tvoje číslo?" ona se jen usmála a napsala mi ho a papírek.

Po škole jsem jí sledoval až k jejímu domu.