Anything Is Wrong

2-13

Vím, že dlouho nebyla část a mrzí mě to. Za prví není čas a za druhý mi dochází nápady. Vážně mě to moc mrzí.

Část pro všechny, kteří u minulé dali vote. Potěšili jste mě. 

*Pohled Lucy*

Probudila jsem se na příjemné polibky na mém odhaleném rameni. Nespokojeně jsem zavrčela a deku si přetáhla přes hlavu.

,,Dobré ráno, miláčku. Mám teda odvést Ellie do školy já? " Pokojem se rozlehl Justinův ranní hlas, až mi z něho naběhla po celém těle husí kůže. Pomalu jsem si stáhla peřinu pod hlavu a podívala se do jeho ospalých očí.

,,Dobré ráno..Ne, já ji odvezu. Jsem domluvená s Emily, že se za ní stavím a nějak pojedeme. Asi pojedeme do toho novýho obchoďáku. Chceš něco koupit?" Letmo jsem ho políbila a pomalu vstala z postele. Musela jsem se přidržet čela postele a chvíli zůstat stát, protože se mi zamotala hlava. 

,,V pohodě?" Zeptal se Justin starostlivě a já přikývla. ,,Nechci nic, jenom na sebe dávej pozor. Dneska bych měl domů přijít dřív, takže udělám večeři." Při čištění zubů jsem přešla ke skříni, ze které jsem si vytáhla černé legíny a riflovou košily.(obrázek oblečení po straně. Akorát neměla ty boty a tu kabelku.) Odešla jsem zpátky do koupelny, kde jsem se lehce namaloval a rozčesala vlasy.

,,Dobře. Já ti napíšu, až pojedu domů. Že budeš tak úžasný a vyzvedneš Ellie?" Smutnýma očima jsem sledovala, jak se obléká, protože vím, že to zabere. Chci si pořádně povídat s Emily, protože vím, že ji něco trápí. Známé se dost dlouho na to, abych to na ní poznala, i jenom po telefonu.

,,Co za to?" S našpulenými rty se na mě obrátil a popošel ke mě. Při čekání na odpověď mi zapínal košili a přímo se mi díval do očí.

Bez jediného slova jsem své rty přitiskl na jeho a rukama zabloudila do jeho hebkých vlasů. Potáhnutím za jeho horní ret jsem polibek ukončila, ale nehla jsem se z místa.

,,Vyzvednu jí." Mrknul na mě Justin a jeho ruce opustily můj pas.

Odbočila jsem k Emilyinu baráku a zajela ke kraji, kde už s kočárkem, ve kterém byla Rosie, čekala právě Emily. Sedačku s Rose, která spokojeně spala, dala na zadní sedadlo, a já jí mezitím, co Em dávala kočárek do kufru, připoutala.

,,Ahoj." Pozravila mě Emily, hned potom co si sedla, zničeně. Otočila jsem hlavu na ní a se zvednutým obočím na ní chvíli koukala.

,,Ahoj. Stalo se něco?" Takhle utrápenou jsem jí snad ještě neviděla. Vždy je plná energie, pořád má úsměv na tváři a věčně dobrou náladu. Odbočila jsem na parkoviště a vytáhla klíče ze zapalování.

,,Nesedneme si někam do kavárny?" S nadějí v očích se na mě podívala, mezitím, co vyndavala Rosie z auta. Bezeslova jsem přikývla a zamkla auto.

,,Kyle mě podvádí." Oznámila mi hned, jak jsme si sedly.

,,Cože? Vždyť jste se měli brát. Plánovali jste společnou budoucnost." Nechápavě jsem kroutila hlavou a nemohla uvěřit vlastním uším. ,,Šššs, neplač. Mluvila si s ním o tom?" Vzala jsem její ruku do mé a snažila se jí uklidnit. Nemůžu se dívat na mojí nejlepší kamarádku, skoro bych mohla říct sestru, jak se topí v slzách, protože se jí hroutí vztah.

,,Nemluvila. Skoro nikdy není doma a když už je, řekne, že je unavený a jde spát. Pořád mu chodí esemesky a vždycky, když si je přečte, usmívá se, tak jako nikdy. Lu co mám dělat?" Zeptala se zoufale a to bylo i to, co bylo v jejích očích jako jediný. Zoufalství.

,,To se vysvětlí. Třeba to tak vůbec není. Hele, zítra si přijedu pro Rose a vezmu si jí na víkend k nám. Vy si to vyříkat a uvidíš, co bude nejlepším řešením. Hlavně se uklidni a nestresuj se." Říkala jsem to co nejklidnějšim hlasem, i když jsem dělala co se dalo. Upřímně jsem si tohle o Kyleovi nemyslela. Vždy se k Emily choval mile, láskyplně...

,,Nemůžeš si jí vzít na celý víkend. Seš v sedmém měsíci. Musíš se šetřit a ne se starat ani ne o roční dítě. To nejde." Protestovala Em a podívala se na Rose, která se právě probudila. S úsměvem jsem si jí posadila na kolena a upravila jí vyhrnutou mikinku.

,,Už jsem řekla. Emily potřebujete spolu mluvit a když máš u sebe Rose, tak to nejde. Neboj, bude v pořádku." I když jsem věděla, že nerada, nakonec přikývla.

,,Už jste s Justine vymysleli jméno?" Odbočila Em od téma a napila se jejího Latte. S úsměvem jsem přikývla a podívala se jí do oči.

,,Vymysleli, ale chceme si to nechat jako překvapení." Viděla jsem na ní, že vymýšlí, jak mě přemluvit, abych jí to řekla. Podívala jsem se ven z kavárny, ale to byla chyba. Při tom pohledu se mi zastavil dech a cítila jsem slzy, které se snaží vyjít na povrch.

Chtěla jsem poděkovat za votes u minulé části. Pro další 17+ votes a 3 komentáře. Vím, že tahle část stojí za nic, ale vážně teď nemám nápady. 

Děkuju za pochopení.

S láskou

#Michelle