Anything Is Wrong

36.

Předem se omlouvám, že je krátká. Část pro všechny, kdo dávají pravidelně votes. Moc si toho vážím.

Příjemné čtení :)

*Pohled Justina*

Jason je ve vězení. Zase. Doufám, že tam tentokrát bude dýl než minule. Je to hajzl a zaslouží si to. No udělal by něco takovýho normální člověk? Ne! A už vůbec ne dvakrát. Je to můj bratranec, ale to na tom nic nemění. Taky by jste nenáviděli člověka, který vám unese dvě přítelkyně a jednu z nich zabije přímo před vašima očima. Ve vězení byl jenom 3 roky. Divíte se proč tak málo za vraždu člověka? Jednoduchá odpověď. Amnestie. Nechápu proč zrovna jemu udělili amnestii. Snad tam teď zůstane na doživotí.

Pomalu jsem otevřel dveře a vešel do ložnice, kde na posteli ležela Lucy. Žena, která mi změnila život. Sedl jsem si na postel a pohladil Lucy po tváři. Vypadala tak nevinně.

,,Lucy, miláčku, probuď se prosím. Potřebuju tě. Chci tě zase objímat. Chci tě líbat. Chci tě rozesmívat. Chci tě vidět šťastnou. Chci se o tebe starat, jako o princeznu. Protože ty jsi moje princezna. Jsi ta nejkrásnější princezna na světě. Omlouvám se za všechno, co jsem ti způsobil. Je to moje vina. Miluju tě a promiň mi to." Sklopil jsem hlavu a hypnotizoval mou ruku svýrající Lucyinu ruku.

,,Ju- Justi- Justine... Neobviňuj se. Taky tě miluju." Zašeptala tak tiše, že jsem jí skoro slyšel, ale přesto. Podíval jsem se na ní a rty se mi roztáhly do úsměvu. Díky Bože. Díky! Od teď budu jen a jen děkovat, protože dívka, kterou nadevše miluju se probrala.

,,Lucy..." vydechl jsem ,,Tolik jsi mi chyběla. Promiň mi to. Jak ti je? Chceš něco? Nemáš hlad? Chceš něco k pití? Cokoliv." Snažila se usmát, ale kvůli bolesti to nedokázala.

,,Nechci nic. Bolí mě hlava jinak jsem v pořádku. Teda až na teď hrudník. Potom mi všechno vysvětlíš! Jsem jen unavená." Chtěla něco říct, ale předběhl jsem jí.

,,Dobře. Nenamáhej se. Lež a spi. Já zase přijdu." Políbil jsem jí do vlasů a chtěl odejít, jenže mě zastavila.

,,Zůstaň tady. Prosím." Jelikož je brzo ráno a Ell spí, zůstanu. Nemohl jsem spát, proto jsem sem šel. Kývl jsem a vlezl si do postele za Lucy. Přehodil jsem přes sebe deku a přitáhl si Lucy blíž k sobě. Ruku jsem si opatrně omotal kolem jejího pasu.

,,Odpočiň si. Miluju tě. Už tě nepustím. Nikdy a nikam." Přitulil jsem se k ní blíž a po chvíli znova usnul. Díky Bože.

*Pohled Lucy*

Konečně doma. Konečně s Elis. Konečně s Justinem. Konečně s lidma, které miluju. Konečně se cítím v bezpečí a obklopovaná láskou. Sice mě bolí ta rána od kulky, ale hlavní je, že jsem doma u Ell a Justina. Konečně.

!!!!!!!!!!!!!!!Důležitý!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Názory? Mrzí mě, že je vždy tak málo votes, ale je to vaše věc.

Jinak story bude pomalu ale jistě končit, tak jsem se chtěla zeptat, jestli by jste měli zájem o druhou sérii. Měla jsem v plánu další zápletky, tak nevím jestli mám psát dál nebo ne. Rozhodnutí na vás.

#Michelle