Anything Is Wrong

29.

*Pohled Justina*

Celý večer proběhl v pohodě a v příjemné náladě. Lucy si se všema padla do oka. Řekl bych , že spolu budou dobře vycházet. Mamka, taťka i Jazzy s Jaxonem se rozloučili s Lucy a Elis a já je šel vyprovodit.

,,Tak pa. Zavolám ti. A Lucy se drž. Je skvělá. A je na vás vidět že se milujete." řekla mamka a já se na ní děkovně usmál.

,,Ahoj." zavřel jsem za nimi a šel zpátky do kuchyně. Elis už spala a Lucy uklízí nádobí. Zrovna byla otočení ke mě zády, tak jsem ji zezadu objal kolem pasu a hlavu si položil na její rameno.

,,Byla jsi úžasná. Jazzy s Jaxonem si tě zamilovali a rodiče to samý." Zašeptal jsem jí do ucha a rty se otřel o její krk. Její tělo se ihned zachvělo. Miluju co s ní dokážu a jak na mě reaguje.

,,Jsou úžasní. A Pattie je tak silná žena. Připomíná mi mamku." Všiml jsem si, že se jí oči zaleskly. Otočil jsem si jí čelem k sobě a okamžitě ji objal. Ruce měla obmotané kolem mého pasu a její slzy se vsakovaly do mého trička. Nevadily mi ty slzy a to, že budu mít mokrý tričko. Spíš mě bolí to, že brečí. Ale chápu ji. Zažila si toho hodně a musí ji chybět jak mamka, tak i táta. Nevím jestli bych to zvládl, kdyby mi zemřeli rodiče a já se musel postarat o Jazzy a Jaxona. Vzal jsem ji do náruče a přešel do obýváku. Položil jsem ji zpět na zem a políbil ji do vlasů. Sedl jsem si na opěradlo u sedačky a Lucy si stoupla mezi mé nohy. Hlavu měla skloněnou, tak jsem vzal její bradu mezi palec a ukazováček a zvedl její hlavu tak, aby se mi dívala do oči.

,,Chápu tě. Chápu, jak ti musí rodiče chybět. Chápu, jak se cítíš. Naštěstí jsem to nezažil, ale i přes to tě chápu. Obdivuju tě za všechno. Jak všechno dokonale zvládáš. Za to, jak si skvěle dokončila školu. A hlavně za to, jak se úžasně staráš o Elis." palcem jsem ji setřel slzy a usmál se na ní. ,,Chci abys věděla, že ti Pattie s čímkoliv pomůže. Táta to samý. Nikdy nebudeš sama. Já tady pro tebe budu už navždy. Forever and Always. Ano?" lehce přikývla a já zase pokračoval ,,V životě tě neopustím. Nenechám tě odejít ani kdybys mě o to prosila. Budu tě milovat, dokud Tom nechytí Jerryho."  Znovu jsem se usmál a na její tváři se i přes slzy objevil úsměv. Úsměv, který ke vždy povzbudí. Úsměv, který dokáže vykouzlit úsměv i mě. Úsměv, který patří osobě, kterou nadevšechno na světě miluju.

,,Děkuju. Miluju tě." usmála se a své rty přitiskl k mým. Nehýbali jsme jimi, jen si užívali samy sebe a polibku plného lásky, porozumění a důvěry.

,,Jdu se napít." Otočila se a odešla do kuchyně. Já jsem si sedl na pohovku a koukal na televizi.

*Pohled Lucy*

Vypila jsem džus a šla se podívat do pokoje s krbem. Dřív jsem si to tady moc neprohlídla a teď mám čas.

Na jedné straně byla knihovna a v ní i nějaké alba s fotkama. Vzala jsem jedno a posadila se s ním naproti krbu. Přihlížela jsem si fotky a po chvíli se mi začaly zavírat oči.

*ráno*

Probudila jsem se v posteli. Vůbec netuším, jak sem se sem dostala. Naposledy si pamatuju, jak jsem si přihlížela fotky. Rozhlédla jsem se po pokoji, ale Justin tu nebyl. Šla jsem se vysprchovat, namalovat a pak obléknout, protože pojedu nakoupit. Vzala jsem si na sebe riflový kraťasy a bílý tílko. Vlasy jsem si svázal do culíku, do kabelky hodila mobil, peněženku a klíče a šla dolů. Justin stál u linky a dělal si kafe.

,,Dobré ráno miláčku. Jedu nakoupit. Půjčíš mi auto?" Já si auto ještě nekoupila a Jussovi nebude vadit, že si půjčím jeho, protože má asi 3. 

,,Dobré. Dobře, ale jeď opatrně. A vem si range rover (nevím jak se přesně píše)." Hodil mi klíče a dal mi pusu. Odběhla jsem se obout a vyšla ven. Svítilo sluníčko a bylo příjemné teplo. "Dneska půjdu do bazénu." Rozhodla jsem se a celou cestu k autu se usmívala. Nasedl jsem, kabelku hodila na sedadlo spolujezdce a rozjela se.

Nakoupila jsem hlavně základní potraviny a teď je dávám do kufru. Volala mi Emily, že si na dnešek vezme Elis. Přijede asi za hodinu, takže máme odpoledne s Justinem pro sebe. Všechen nákup je v kufru, košík odvezen a já se vracím zpět k autu. Už jsem skoro u auta, když mi někdo přiložil nějaký kus látky nasátý něčím strašně smradlavým k puse a zároveň k nosu. Snažila jsem se kopat, křičet, všechno možný, ale po chvíli se mi zavřely oči a já už o sobě nevěděla absolutně nic.

Názory? Omlouvám se tahle část je strašná. Budu ráda za koment a vote. Mrzí mě že u poslední části jsou jenom 2 votes, ale co se dá dělat.

#Michelle

Povinně přečíst story mojí ségry!!!! Jmenuje se Noci s nepřítelem. Je naprosto dokonalá.