Anything Is Wrong

40.

Celá část je z pohledu Lucy, tak snad nevadí. Snažila jsem se jí udělat delší, ale jelikož nestíhám, tak se omlouvám. Část pro všechny :)

*Pohled Lucy*

,,Ahoj Pattie..." Usmála jsem se a objala jí. Jeremy šel s dětma za Elis na zahradu a Justin odešel dát jejich věci do ložnic. Pattie se na mě starostlivě koukla a v jejích očích se objevily slzy. Opatrně mě pohladila přes jizvu na tváří a z oka jí vypadla jedna neposedná slza.

,,Je mi to tak líto, zlatíčko." V polovině věty se jí zlomil hlas a znovu mě objala. Opravdu je mi něco jako máma.

,,Jsem v pořádku. Nic to není. Sice jsem si prožila zrovna nehezké věci, ale jsem pořád tady." Povzbudivě jsem se usmála a ona si utřela slzy. Rozhodla jsem se udělat čaj, tak jsem odešla do kuchyně a cestou si povídala s Pattie. Ona si sedla na barvou židli, ze které mě pozorovala a zároveň mluvila, a já mezitím dala vařit vodu. Je zvláštní, že s matkou mého snoubence si rozumím jako s kamarádkou.

S hrnky v ruce jsem si sedla vedle Pattie a jeden jí podala. Zrovna jsme se smály, když se na mých bokách objevily Justinovy ruce. Dal mi pusu na líčko a hlavu si opřel o mé rameno. Nechala jsem ho a napila se z čaje. Pomalu jsem ho zase dávala na pult, ale Justin mi ho vzal a celý ho vypil.

,,Héj, ten je můj!!!" Zapištěla jsem. Možná, že jsem zněla jako malé dítě, kterému někdo vzal hráčku, ale já ten čaj opravdu chtěla. Měla jsem na něj chuť. Justin začal kroutit hlavou a smát se.

,,Chyba lásko. BYL to tvůj čaj. Už není." Já ho nenávidím. Tak jako on mi vezme čaj, celý ho vypije a ještě se mi směje? Rukou jsem ho plácla přes hruď a ruce založila na prsou.

,,Lucy?" Ozval se u mě hlásek Jaxona. Podívala jsem se na něj dolů, usmála se a posadila si ho na klín.

,,Hele, brácha dej si odchod! Ta je moje." Pohrozil mu Juss a já se na něj se zvednutým obočím podívala. Je čas trochu provokovat. Jsem holka a baví mě provokovat, tak proč né dneska?

,,Chyba lásko, BYLA! Dokud jsi jí nevypil čas." Zašklebila jsem se na něj a poslala mu vzdušnou pusu. Jaxon se celou dobu roztomile smál. Jestli bude tak krásný, jako Justin, tak se na něj holky budou jen lepit. Kývla jsem na znak aby pokračoval a čekala, co řekne.

,,Mám chuť na zmrzlinu. Je tu nějaká?" Co si vzpomínám, tak není. Ale nebylo by špatný, zajed nakoupit. Skoro nic tu není a zmrzlinu bych si taky dala. Vzpomínám si na dny, kdy jsme chodily s El do města na zmrzlinu. Byla ještě malá. Bylo jí pět a vždycky mě vytáhla ven. Chodily jsme přes park a domů jsme vždycky přišly až pozdě, protože mě vždy přemluvila, že půjdeme na hřiště. Mamka sice nadávala, kde jsme tak dlouho, ale hlavně, že my jsme si to užily.

,,Není, ale zajedu jí koupit. Chci něco nakoupit, skoro nic tady není." Pocuchala jsem mu vlásky a postavila ho na zem. Usmála jsem se na Pattie a odešla do ložnice. Ze skříně jsem si vyndala letní světle růžové šaty a bílé baleríny. Se vším jsem odešla do koupelny, kde jsem to položila komodu a vlasy si svázal do drdolu. Svlékla jsem ze sebe oblečení a vlezla do sprchy. Pod proudem teplé vody se mi celé tělo příjemně uvolnilo a já tam jen stála. Užívala jsem si uvolnění. Stála jsem tam asi deset minut, když se na mých bokách objevily něčí ruce.

,,Ne! Prosím ne. Nech mě. Prosím. Prosím." Přepadla mě panika až mi po tvářích tekly slzy, které nešly nijak zastavit. Opět se mi před očima vybavil nechutný obličej Jasona. Dokážu někdy zapomenout?

,,Šššš zlato, to jsem já. Nic ti není. Všechno je v pořádku." Kolíbal se mnou Justin ze strany na stranu a hladil mě po zádech. Já měla mezitím hlavu položenou na jeho rameni a nasávala jeho dokonalou vůni.

,,Dobrý?" Zeptal se a dával mi jemné polibky do vlasů. Kývla jsem hlavou na znak souhlasu a až teď mi došlo, že nevím, co tady dělá Justin. Zmateně jsem se na něj podívala a on se zasmál.

,,Jedu s tebou. Zapomeň, že tě nechám jed samotnou." Usmála jsem se a jemně položila své rty na jeho. Cítila jsem, jak se usmál a pohnul svými rty. Čekal, jestli budu spolupracovat a tak se taky stalo. Zopakovala jsem stejný pohyb. Za boky si mě přitáhl víc k sobě až tak, že by se mezi nás nevešel ani papír. Jemně mě kousnul do rtu a ze mě se vydal slastný ston, takže jsem mu umožnila vstup do mých úst. Jakmile se naše jazyky střetly, před očima mi vybouchl takový ohňostroj, že ani v New Yorku na Nový rok takový nemají. Tolik mi chyběly jeho rty. Celý Justin mi strašně moc chyběl.

Nasedli jsme do auta a mohlo se jed. Cesta nebyla ani nějak dlouhá, ani krátká. V autě hrálo rádio a já si užívala výhled.

,,Jsi v pohodě?" Zeptal se Justin starostlivě a jeho pravá ruka se chytla mojí.

,,Jsem. Jenom jsem se tě v tý sprše lekla. Nečekala jsem tě tam." Kývla jsem, i když mě nemohl vidět, protože se dál věnoval řízení.

,,Promiň. Nechtěl jsem tě vylekat." Omluvně se na mě na pár vteřin podíval. Bylo na něm vidět, že ho to mrzí. Usmála jsem se a nahla se k němu. Dala jsem mu pusu na líčko a pohladila ho po tváři. Jeho úsměv se zvětšil. Zajeli jsme na parkoviště a zaparkovali.

,,Jdu pro tu zmrzlinu. Běž zatím k pokladně." Řekla jsem Justinovi, dala mu pusu a odešla k regálu se zmrzlinu. Nemohla jsem vybrat, mezi vanilkovo-višňovou a čokoládovou, tak jsem vzala obě. Nemám strach, že by se nesnědly. Už jsem chtěla odejít zpátky, když mě zastavil pro mě až moc povědomý hlas. Bohužel spojený s nemilou situací. Otočila jsem se a uviděla člověka, kterého bych už v životě nikdy nechtěla vidět. Bohužel je to jinak. Začala jsem kývat hlavou ze strany na stranu a do očí se mi hrnuly slzy.

,,Lucy prosím. Chci ti to všechno vysvětlit." Pořád jsem kývala hlavou a začala se celá klepat.

,,Co mi chceš vysvětlit? To, proč jsi mi dál facku? To, proč jsi mi celou dobu lhal? Proč jsi mi daroval kostní dřeň? Byl to plán? Já nic vědět nechci Cody. Nech mě být." Otočila jsem se a odešla. Ještě štěstí, že za mnou nešel. Nechápu, co mi chce vysvětlit. Do košíku jsem dala zmrzliny a objala Justina kolem pasu. Jeho silné ruce mě také objaly a do vlasů mi opět dával jemné polibky. On moc dobře ví, jak mě uklidnit.

,,Co se stalo?" Zeptal se a dál mě objímal. Zakývala jsem hlavu na nesouhlas. Nechci to probírat teď.

,,Řekneš mi to doma, dobře?" Souhlasila jsem a proto jsem kývla.

Proč nemůžu na všechno zapomenout? Nebo ještě líp, proč se to muselo stát mě?

Přečíst!!!

Nevím, jestli se vám story/části nelíbí a proto nedáváte skoro vůbec votes, nebo jste jenom líní. Jiná možnost není. Docela mě to mrzí, když někdo píše, jak je to úžasný atd. a ostatní? 40reads a jenom 7 votes. To zamrzí.

Zvýšíme limit.

Min. 30 reads 12 votes a 6 koments.