2-20

693 24 5
                                    

Věnováno @SabrinaBieberCz

,,Už spí? Byla si tam nějak dlouho." Divil se Justin, zatímco jsem si s hrnkem v ruce sedala k němu. Celým tělem se natočil tak, aby na mě lépe viděl a podával mi joystik od PS3. Je půl dvanácté v noci a my jdeme hrát GTA 5. Ano, jsme normální.

,,Spí. Byla jsem ještě u malýho v pokoji. Pořád přemýšlím, jestli nedát postýlku k nám do ložnice. Alespoň ten první půl rok." Položila jsem hrnek na stůl a hlavu si opřela o stejný polštář, kde měl hlavu Justin. Z těsné blízkosti jsme se dívali druhému do očí. V jeho očích jsem se po chvíli začala topit, stejně jako vždy, když se podívám do těch tak nádherných očí.

,,Taky jsem nad tím přemýšlel a není to špatný nápad. Přeci jen budeme v noci několikrát vzhůru, a čím míň toho budeme muset ujít, tím líp." Jeho rty se jemně otřely o mé a ruka hladila mé břicho.

,,Zabírám si bílý auto! " Ohlásila jsem hned, jak se hra zapnula. Znám ho. Byl by schopný mi ho sebrat, ale bílý auto je moje, takže má smůlu. Každý jsme si vybrali svoje auto, dráhu a mohlo se hrát.

,,Kdo prohraje, dělá druhému snídani do postele. Už se těším." Řekl Justin, kdy se odpočítával start a já se tomu jen zasmála. To určitě. Mě nikdo neporazí.

,,Chtěla bych palačinky s nuttelou, ovoce a horkou čokoládu. Děkuju zlato." Poslala jsem mu vzdušnou pusu a odešla do kuchyně. Hrnek jsem dala do myčky a nepřestávala se usmívat. Říkala jsem, že mě nikdo neporazí. Pomalu jsem vycházela schody, když mě Justin plácnul přes zadek a běžel do ložnice. Horší jak huberťák. Zasmála jsem se vlastní myšlence a pokroutila nad ním hlavou.

,,Nemůžu jít s tebou do sprchy?" Justinova hlava vykoukla z ložnice a jeho oči zářily netrpělivostí.

,,Ty jsi tak chytrý. Přesně jsi uhodl, že nemůžeš." Zasmála jsem se a zavřela dveře. Ze skříně jsem si vytáhla tričko na spaní a čisté spodní prádlo. Slyšela jsem Justina kňourat, že nic nebude zkoušet a podobně, ale já to úspěšně ignorovala a zavřela se do koupelny.

,,Justine? " Hledala jsem ho v ložnici, kde ale nebyl. Proto jsem si vlezla do postele a zachumlala se do deky. Nechce se mi ho jít hledat. Stejnak je někde schovaný nebo si šel pro něco dolů. Zhasínala jsem lampičku, když mi pípla smska.

Od: Cody Simpson

Můžeme se sejít?

,,Jsem tu. Ellie měla v pokoji strašidlo, tak jsem ho musel vyhnat." S těmito slovy vešel Justin do pokoje pouze v boxerkách. Mobil jsem položila na stolek a dělal, že se nic nestalo. Nechci, aby si dělal starosti a navíc by hned měl vztek.

,,Pojď si už lehnout, ty hrdino. " Odkryla jsem peřinu, pod kterou Justin bez jediného slova ulehl. Hlavu jsem si opřela o jeho hruď, a co nejvíc se k němu přitulila. Polibky, které mi sázel do vlasů, s kterými si hrál, mě uklidňovaly, ale přeci jen mi hlavou běžel scénář toho, co může Cody chtít.

 Neozval se už víc jak půl roku a najednou se chce sejít. Buď je to nějaký plán, nebo nevím. Udělal toho tolik, že se ani nejde divit, že mu nevěřím a mám strach. Budu si muset ještě hodně promyslet, jestli se s ním sejdu nebo ne. Přeci jen tady nejde jen o mě, ale i Justina a malýho. Pokud by se něco stalo, neodnesla bych to pouze já. Pod srdcem nosím dítě, musím si dávat pozor na to, co dělám.

,,Nad čím přemýšlíš?" Zašeptal Justin a z jeho hlasu bylo slyšitelné znepokojení. Více mě objal a mezi prsty si proplétal prameny mých vlasů. Při pohledu do jeho očí jsem chvíli zůstala zticha a přemýšlela, co mu řeknu.

,,Nevím. Těch osm měsíců uběhlo tak strašně rychle. Pamatuju si, jak jsme se strachovaly, jestli bude naše miminko zdravé a teď? Za pár týdnu rodím. Je to neuvěřitelné." Na jeho tváři se objevil úsměv a políbil mě na čelo.

,,Já vím. Moje narozeniny oslavíme už jako čtyřčlenná rodina, samozřejmě plus Baddy. Ani si nevšimneme a budeme pozorovat jeho první krůčky, slova… " Jeho slova byla tak uklidňující, že jsem z mysli úplně vymazala nějakého Codyho a jen si představovala to, co Justin popisuje.

Vím, že je krátká a o ničem, ale nestíhám. Jsem na střední a jsem ráda, když se na chvíli odtrhnu od učení a můžu jít na trénink. 

Pokud někdo chcete věnování, napište si. 

Děkuju holkám, které napsaly u minulé části komentář. 

Do další části 5comments. :)

Anything Is WrongKde žijí příběhy. Začni objevovat