Anything Is Wrong

2-23

Věnováno @SabrinaBieberCz

S trhnutím jsem otevřela oči a rukama si protřela obličej. Sam se za tuhle noc vzbudil už asi po páté. Já, jako člověk, který rád spí, si na tohle budu muset zvyknout. Když jsem ho zvedala z postýlky stojící u mé postele, jeho maličké ručičky se natahovaly ke mně. Zabaleného do modré dečky jsem si ho položila na hruď a opřela se o polštáře.

,,Ahoj broučku, já jsem tvoje maminka." S úsměvem na tváři jsem hrdě sledovala mého syna, kterému se při mém povídání začali opět zavírat oči, až usnul s dlaní omotanou okolo mého ukazováčku. Možná je to mateřská hrdost a láska, ale v životě jsem neviděla krásnější miminko. Takové maličké srdíčkové rtíky a obličej ještě trošku umačkaný. Bude stejně krásný, jako jeho otec.

Kdyby mi někdo před dvěma lety řekl, že do dvou let budu mít dítě s Justinem, vysmála bych se mu. Společně jsme toho za dva roky prožili tolik, až to není možné. Prožili jsme spolu pády i vzestupy. Pády na samé dno, ale i výstup na úplný vrchol. Zdolali jsme tolik překážek a další nás čekají. Nejde o to, kolikrát spadneš. Jde o to, kolikrát jsi schopný se zvednout.

Když mi zjistili leukémii, byl to Justin, kdo mi pomohl, kdo mě držel před pádem a kdo mi podal pomocnou ruku. Byl to on, kdo mi zachránil život, když mě unesli. To on zachránil život malému človíčku, kterého teď chovám v náručí. On ho uchránil před mým špatným rozhodnutím jít na potrat. Jeho slova mi každý den zlepšují náladu. Jeho činy mi ukazují, jak moc mě miluje a já se snažím o to samé. Snažím se dělat pro něj to nejlepší, aby pochopil, jak moc ho miluju a co vše pro mě znamená. Jeho objetí mi dopřává pocit bezpečí. Je to místo, kde si připadám chráněna od okolního světa, od reality a od špatných věcí či lidí.

Pokrčila jsem nohy, na které jsem následně položila Sama. Se slzami štěstí v mých očích jsem sledovala jeho nehybný obličej, který se začal měnit, když zýval. Každý jeho pohyb, každý čin je pro mě zajímavý. Není to to samé, jako když jsem hlídala Rosie.

Sama jsem devět měsíců nosila pod srdcem. Cítila každý jeho pohyb. Snášela bolesti, změny nálad, chutě a všechno ostatní, ale stálo to za to. Stálo to za to z důvodu, že teď mám tohle krásné dítě a těším se společně s Justinem na jeho první krůčky, první slova…

Jako matka se budu snažit být ta nejlepší, jak jen to půjde. Nechci, aby mé dítě bylo rozmazlené a nevychované, ale chci, aby nestrádal. Aby měl lásku od svých rodičů, prarodičů, i když jenom z jedné strany.

Ve chvíli, kdy Sammy začal pokňourávat a jeho oči se otevřeli, jsem si ho opět položila na mou hruď a uklidňovala ho hlazením po zádech. Jeho maličká ručička chytla okraj mého pyžama a pevně ho držela. Usmála jsem se nad tím a jemně ho políbila do toho mála, co měl na hlavičce. Jeho hrudník se opět začal nadzvedávat v klidném pravidelném tempu a jeho oči zkoumaly můj obličej. Modrou deku, ve které byl zabalený, jsem trochu poupravila a pohodlněji si lehla.

Dveře do mého pokoje se s trhnutím otevřeli a tím se otevřeli i mé oči. První, co jsem udělala, bylo, že jsem zkontrolovala Sammyho, který v klidu spal v mém náručí. Když se mé oči setkali s temy, které patřili člověku, který mě vzbudil, mé srdce se skoro zastavilo.

Budu ráda za vaše názory a MOC DĚKUJU HOLKÁM, KTERÉ NAPSALY KOMENTÁŘ NA MINULÉ ČÁSTI. 

Nejhezčí komentář bude mít věnování na příští části.