2-3

1K 25 1
                                    

*pohled Lucy*

Potom, co jsme přijeli domů, jsem si vzala na sebe plavky a šla dolů pomalu všechno připravovat. Máme sice ještě nějaký tři hodiny čas, ale lepší připravit to teď v klidu, než potom honem rychle. Justin krájel zeleninu. Při pohledu na něj, jsem se musela zakousnout do rtu. Stál u linky jenom v bermudách. Zapla jsem rádio, ve kterém zrovna hrál Jason Derulo-Wiggle. Začala jsem krájet ovoce a současné se kroutit do rytmu písničky. Vím, co to s Justinem dělá.

,,Jestli nechceš, abych tě hned tady přetáhnul, tak s tím hned přestaň." zašeptal mi do ucha a skousnul mi lalůček, čímž způsobil, že se na mém těle hned objevila husí kůže. Usmála jsem se, protože jsem docílila přesně toho, čeho jsem chtěla. Ovoce jsem naskládala na talíř, který jsem dala ještě do lednice vychladit a do skleničky jsem si nalila vodu.

Všechno už bylo hotové, jen Justin ještě nakládal maso na grilování. Přešla jsem k němu zezadu, své ruce omotal kolem jeho pasu a políbila ho na rameno. Justin si umyl ruce, otočil se na mě a rty přitiskl na mé. Lehce mi skousl ret, čímž si vyžádal vstup do mých úst, který jsem mu s radostí umožnila. Usmál se mi na rtech a začal svým jazykem prozkoumávat mou dutiny ústní. Nadzvedl mě, takže jsem si musela kolem něj omotal nohy. Rozešel se a já myslela, že jde do ložnice, jenže to by nebyl Bieber. Poznala jsem, jak překročil práh na zahradu a já ihned věděla, na co se chystá. Chtěla jsem se odtrhnout a seskočit, ale ještě víc upevnil své objetí, takže jsem neměla jedinou šanci. Než jsem stihla něco udělat, už jsem kolem sebe ucítila vodu. Ten debil se mnou skočil do vody. Odstrčil jsem ho od sebe a začala na něj cákat. Řekla bych, že jsem vycákali všechnu vodu.

,,Lucy, Justine." Uslyšela jsem nadšený výkřik Jaxona, Jazzy a Lis. Během chvíle všichni skočili do vody a bylo úplně jedno, že jsou oblečení. Připlavali k nám a začali nás tak silně objímat, že jsem myslela, že nás uškrtí.

,,Elizabeth Hopkins, okamžitě se běž převléknout!" Pohrozila jsem Lis, i když jsem si z ní dělala pouze srandu. Je teplo, takže je mi to jedno. Úplně se vyděsila a začala plavat k okraji. Bylo vidět, že jí je do breku. Připlavala jsem k ní, otočila jí čelem k sobě a pevně jí objala.

,,Chyběla si mi, zlato." Zašeptala jsem a dala jí pusu na tvář. Lis se ke mě ješte víc přitiskla a svou hlavu zabořila do mého krku.

,,Ty mě taky Lucy."

Všichni už jsou tu, všichni se baví a to je hlavní. Zrovna mám na nohou posazenou Rose. Strašně vyrostla, už má tři zoubky, trochu už mluví a hlavně se pořád řechtá. Je to takový malý smíšek. Aby taky ne, když jí je už devět měsíců. Myslím si, že teď je ten vhodný okamžik to všem oznámit.

,,Chtěli jsme vám s Justinem něco říct." Promluvila jsem a všechny pohledy se upoutaly na mě. Nadechla jsem se, pohladila Rose po vláskách a pokračovala. ,,Čekáme s Justinem dítě. Za pár měsíců tady bude pobíhat malý nebo malá Bieber." Usmála jsem se a všichni se začali  usmívat od ucha k uchu. Všichni nám gratulovali, objímali nás a říkali, jak moc se těší, až na světě bude další Bieber. Pattie mě objala.

,,Jsem ráda, že ses takhle rozhodla. Chci, abys věděla, že ti kdykoliv s čímkoliv ráda pomůžu." Usmála se. Poděkovala jsem a ještě jednou jí objala. Jsem neskutečně moc ráda, že jsem poznala tak úžasný lidi, jako je Justin a ostatní a kteří mě i Elis mají rádi.

Z přemýšlení mě vytrhl můj zvonící mobil. Při pohledu na jméno volajícího jsem začala být nervózní a začaly se mi klepat ruce. Justin se na mě podíval s otázkou v očích a já kývla. Rose jsem dala Kyleovi a přešla do domu. Slyšela jsem, že za mnou jde Justin, což se mi taky potvrdilo, když si zezadu omotal ruce kolem mého pasu a políbil mě do vlasů. Nervózně jsem se nadechla a poté hovor přijala.

,,Lucy Hopkins, dobrý den." promluvila jsem první a má nervozita se pořád víc a víc stupňovala.

,,Dobrý den, tady doktor Blake. Mám výsledky, které  prokázaly, že vaše dítě bude na 63% zdravé. Jak už jsem vám dnes říkal, tyto výsledky jsou pouze orientační, takže nejsou přesné. Ale nyní vám gratuluji. Mějte se. Nashledanou."

Umíte si představit, jak jsem šťastná? Kdybych si to nechala vzít, do konce života bych toho litovala. Udělala bych to jen kvůli strachu, že budu mít nemocné dítě. A teď? Teď je tady zpráva, že dítě nejspíš bude zdravé. Nedokážu slovy popsat tenhle okamžik.

Otočila jsem se na Justina, který netrpělivě čekal na má slova. Místo toho jsem mu skočila kolem krku a silně ho objala. Po tvářích mi tekly slzy štěstí, které jsem vůbec neřešila. V hlavě mi pořád zněla slova doktora, které mi oznamovaly, že budu mít nejspíš zdravé dítě.

Názory? Zvýšíme limit pro další část. 15Votes a 4comments. věřím, že to dáte, i když za tyhle nemysli bych se nedivila, kdyby ne. Kdyby někdo chtěl věnování, nebojte si napsat. Já nekoušu :D

Děkuju za (doufám) upřímné komentáře. vždycky mě povzbudí a pomůžou mi psát.

#Michelle

Anything Is WrongKde žijí příběhy. Začni objevovat